čarodějenstvie, -ie n.
k čarodějný
1. kouzlo, čáry
2. očarování, omámení
Sr. čarodějenstvo, čarodějničstvo, oblúźenie, okúzľenie
Autor: Kateřina Voleková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 13. 5. 2024).
čarodějenstvie, -ie, neutr., čarodějtsví, Zauberei. — cżarodiegenſtwie fascinatio SlovKlem. 47a; mněl, by to bylo czarodiegenſtwim Jeron. 99a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².