|
|
|
prvně, -ěte n.; k první bibl. čí prvorozený potomek (zvl. mužský n. samčí): jenž [Bůh] pobil Ejipta s pirnaty (m. pirw-) jich ŽaltWittb 135,10 (s prwnyaty ~Pod, s prvorozenstvím ~Klem, s prvorozenci ~Kap, s prvorozenými BiblDrážď, s prvorodky ~Ol) cum primogenitis; jenž [Bůh] zbil prwnyata ejipská od člověka až do hovada ŽaltPod 134,8 (pirvorodilé ~Wittb, prvorozené ~Kap, prvorodstvie ~Klem). – Sr. prvorodně, (první) příplodek K tvoření sr. stč. dietě, mládě, plódě a stpol. pirzwnię (pirwnię) Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
prvně adv.; k první 1. zprvu, nejprve, nejdříve: každý člověk prwnye víno postaví dobré, až sě zpojie [hosté], tehdy co horšieho jest EvSeit 141b (J 2,10: v. najprvici) primum — v konstrukci s „potom“ ap.: kadidlo všecko prwnye na oltáři sežžiechu a pak sami kněžie ty pecny snědiechu ComestC 71a; buď prwnye ruka tvá naň a po tobě veš lid ztiehni ruku svú naň BiblOl Dt 13,9 (najprv ~Praž); však jest prwnie litery pomenovati nemohl [Demosthenes], ale…potom…vyřiekal jest BurleyMudrC 181a. – Sr. počátek 4, sprva 2. prvně, poprvé, ponejprv: aby dal [provinilec] prvně pokuty 5 gr., druhé deset gr., třetie patnácte gr. ArchČ 14,464 (1452); svobody a vysazenie, v němžto náš rod králové čeští prvně po sobě purkrabie, popravce a súdce královstvie činie t. 21,325 (1461); učinili nám škodu velikú…, jakožto prvně nenie t. 8,30 (1471) první případ. – Sr. najprvé 2, ponajprv(é), prvot 2 3. dříve, předtím: poh. pana Jana…o túž věc, jakožto prvně Půh 3,195 (1437), pod. ArchČ 10,354 (asi 1484); vyznali [učedníci] prostě svú hlúpost: Nevieme, co mluví [Ježíš]. I prwnie…rozjímali, když jim řekl: Málo a uzříte mě RokJanK 290a; obrátil jsi [Bože] má prwnie nemocná věřenie divným svým osviecením PasKal I16a (prvé ~Tisk, prvá ~MuzA). – Sr. dřéve 4. [u vyjádření více možností] především, zejména, na prvním místě: mezi kterýmižto kostely však prwnye a zvláštně z kostela svatého Víta…hlavu všie České země…udělal [Boleslav II.] PulkB 34 principalem et primam; kakžkoli svatý Matúš prwnye obírá sě vedlé člověčenstvie a svatý Jan vedlé božstvie [Kristova]…, avšak jich každý to čtvero líčí LyraMat 6a principaliter hlavně, zvláště — pro zdůraznění v komp.: aniž co jiného prwniegie a viece štědřejie myslí [dárce] nebo mieniž to, což jest dáti cnostně chtěl Čtver 158b principaliter, pod. t. 163b. – Sr. jmenem, najprvičke, najprvně, přědně Sr. (naj)prvé, napřěd, prvotně Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
prvně, -ěte n. dítě nebo zvířecí mládě narozené jako první Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
prvně adv. poprvé; dříve Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
prvně n. = prvorozeně Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|