příplodek, -dka/-dku m.
k příplod
přírůstek, příchovek, odchovaná mláďata domácích zvířat: příplodek est soboles, plod progenies KlarGlosA 1761 (De progenie); Abel pak z prvnieho příplodka svého stáda obětováše najtučnějšie BiblOl Gn 4,4 (z prvorozených BiblPad, z prvorozených věcí BiblPraž) primogenitis
Sr. připloźenie, přírodek, přírostek, StčS národ, plod
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 21. 5. 2024).
příplodek, -dka m. přírůstek (v chovu dobytka ap.): příplodka stáda svého
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.