1. hoch, zvl. malý, hošík, pacholík; v pl. též děti: kterýť sě pacholyk narodí,…pravý palec mu urúbiti DalC 14,9 (pacholek ~S) knechtel; tělo pacholikovo tvoří sě v životě mateřině ComestC 86b masculi; sbor mužóv i žen i pacholikow BiblOl 1 Esd 10,1 (dětí ~Lit) puerorum; porozumějte, pacholikoue, chytrosti t. Pr 8,5 (maličcí ~Lit) parvuli; vluzují [kněží do klášterů] děti, pacholiky i děvčičky, jenž smysla nemají HusSvatokup 156a; matka jeho [Husa] vedouci Pacholikem do školy HerHus A2a. – Sr. samček

2. mladík, mládenec, chasník: když dietě vyroste, že již pacholik neb děvečka slúti bude, a již ne dietě ŠtítMuz 132b; ana [panna] pacholika objímá LékFrantA 140b; přišli dva pacholíky na víno NaučBrn 109, pod. t. 108; léta pacholik panský má v 16ti letech, děvečka šlechtična v 14ti TovačA 68b ║ muož jí [Pravdě Moudrost] „vítaj, pacholiku,“ říci TovHád 38b (expr.) chlapče, příteli (?). – Sr. junoch

3. muž, lidský jedinec mužského pohlaví: smilstvo s pacholykem ComestK 86a (v. pacholek 3); obřěžíce každého pacholika mezi vámi BiblOl Gn 34,15 (mužské pokolenie ~Pad, pohlaví mužského ~Praž) masculini sexus, pod. BiblPad Ex 23,17 a Dt 16,16; v. též plod I/6

4. mladý služebník („pachole“ 3): pacholik mój EvZimn 6a (Mt 8,8: v. pacholček 2); přěd nímžto [starcem] jeden pacholik světlo…nesieše PasMuzA 144; pacholiku, jenž zpravováše kroky jeho [slepce] BiblOl Jdc 16,26 (sluzě ~Pad, služebníku ~Praž) puero; pacholik malý s ním [královým synem] t. 1 Rg 20,35 (dietě ~Pad, rynéř ~Praž); oči pacholikouie t. 4 Rg 6,17 (v. pacholek 4); komuž ten pacholík příleží…, dej kopu gr. českých tomu, čiež jest to čeledín ArchČ 5,509 (1499)

5. mladý příslušník nemajetné vrstvy (najímaný k různým akcím): chudé pacholíky v podobnější základ dáti ListářRožmb 2,206 (1442), pod. ArchČ 9,180 (1476); jednoho pacholíka, z kteréhož sú vzieti nic neměli, propustili ListářRožmb 3,212 (1447); že jsme jeli pacholíka někého, kerýž jest jměl nás vypáliti z nájmu ArchČ 21,343 (1464)