1. [o součásti ohně] (ve funkci gen.) ohně, ohňový: hlas hospodinóv přětichující plamen ohenný ŽaltWittb 28,7 (pod. ~Pod, ohně ~Klem, ~Kap, BiblPad, ~Praž, ohnivý ~Lit, ohňový ~Ol) flammam ignis; žeřevie ohenne ŽaltKlem 17,13 (~Kap, ohňovo ~Wittb, ohnivé ~Pod, BiblOl, ~Lit, ohně ~Pad, řeřavé ~Praž) carbones ignis; vyvedl jě [Hospodin Židy]…v osvieceňú ohennem ŽaltKlem 77,14 (var. v. oheň 6) in illuminatione ignis; rúcho se krví smiešené bude k sežžení a pokrm ohenný BiblDrážď Is 9,5 (Pror, BiblLit, ohně ~Pad, ~Praž) cibus ignis

2. [o útvaru] ohnivý, ohněm tvořený, plamenný: vzezřev hospodin…skrze slúp ohenný a oblakový BiblCard Ex 14,24 (~Ol, ~Lit, ohnivý EvOl, BiblPad, ohně ~Praž) per columnam ignis; vstúpiv [Kristus] v uohenne oblaky Vít 26b; od západu slunce poplovú ohenne řěky PasMuzA 8 (ohnivé ~Kal); ó hospodine, těmi ohennymy krópěmi očisť…srdce ŠtítSvátA 168a igneo (fig.); ║ postavil tu samostřiely a ohenne střěly BiblDrážď 1 Mach 6,51 (ohnivé ~Lit, ~Pad, ~Praž) ignis iacula zápalné; hrúdu ohennu z jeho drobuov vyněm [anděl] OtcA 352b (ohnivú ~B, ~D) ignitam strumam rozpalující. – Srov.ohnitý