obracěti | StčS | MSS |

obracěti, -ěju, -ie ipf. (pf. obrátiti)

1. koho, co, čím obracet, otáčet, zvl. na různé strany: sám na lésu vstúpi [sv. Vincenc], a tu pečen, přižéhán, obraczan, klikami drán PasMuzA 110a; tiehne sě [zlato a stříbro] až do srdcě králového i obracie jím BiblOl Sir 8,3 (~Lit, ~Pad, obracuje ~Praž) convertit (v obraze); hrnčieř při svém diele sedě svýma nohama obraczie kolečka BiblOl Sir 38,32 (~Lit, obracege ~Pad, toče ~Praž) convertens; jenžto [podpopelný chléb] nebývá obracen BiblLit Os 7,8 (~Praž, jenž sě neobracie ~Pad, jiežto neobracijí ~Ol) qui non reversatur; počni tiem břemenem [postu a trápení] obraczeti a potom pozdvihni jeho ŠtítBrigP 76b vertere onus (v obraze); ║ ondeť střielejí výborně, Obracegic mnohé vzdorně BawArn 1067 odrážejíce

2. co (kam) obracet, otáčet, nastavovat do polohy směřující někam: k tobě…tvář svú obraciegi BiblOl Tob 3,14 (var. v. obracovati 2) converto; jdiž po mně, a nikam jinam očí svých obracziei BřezSnářM 16a (neobraceg ~S); ║ toliko jest na mně obracel a převracel ruku svú BiblPad Lam 3,3 (var. v. obracovati 2) vertit napřahoval; oniž [Čechové] vždycky na vartách mosejí býti a na vojnách…, oruží na všakú hodinu obraczeti SilvKron 66a versare se zbraní zacházet, cvičit se obracěti chřebty dávat se na útěk, prchat: utiekajte a chřbety obraczeyte BiblPraž Jr 49,8 (obracijte Pror, BiblOl, obracujte ~Lit, ~Pad) terga vertite

3. co [potok] kam obracet, změnou směru odvádět někam jinam: že mi svodí potok z starodávního toku a jej sobě na rybník obrací Půh 6,167 (1481); ║ srdce také obracy [ďábel] v hořkost, v bázeň, v pochybovánie ChelčPost 76b (fig.) uvádí, uvaluje

4. co [cit ap.] k komu, k čemu obracet, zaměřovat, upínat: neb Zákon starý, světí proroci všichni k němu [Kristovi] zřenie obraceli RokJanK 21a; aby manžel, a manželka též, k žádné jiné lásky a milovánie neobraczel než k své nikoli RokPostA 174b; jestli že si své volání obraczel k marným písniem oplzlým světským, a k chvále boží nic RokPostB 177

5. koho/co k čemu přivádět k něčemu, získávat pro něco: těch lidí život, ješto se vším snaženstvím jiné lidi k božie přiezni obraczegy AlbRájC 59b student convertere; aby Židé skrze ženy kanánejské neotvodili ot služby pravého boha a neobraczyely jich k modlám LyraMat 13b ne…converterentur; k jeho [Kristově] cti a k jeho chvále lidi obracege a veda RokJanK 40a vychovávaje; srdce královo v rukou božích jest, a k čemuž chce, k tomu je obracý AktaBratr 1,300b (Pr 21,1 inclinabit: pochýlí BiblDrážď, ~Ol, nachýlíť ~Praž, nakloní ~Lit, ~Pad) nakloňuje

6. co/koho v co, jak měnit, proměňovat; [v něco opačného] obracet; [Písmo podle svého] přizpůsobovat si, vykládat po svém: neobraczey dobrého v zlé OtcA 87b (neobracuj ~B, ~C, ~D); druzí ne sě pósobie podlé Písma, ale chtie po sobě Písmo obraczety ŠtítSvátA 246b; milost mú u větší hněv sobě obraczegi [hříšníci] ŠtítBrigP 82a convertunt; že…zvláštnie milovánie súd pravý v křivé obracze Čtver 10b vertit; skrze vieru pán Kristus obracie lidi v své tělo, v cierkev svatú RokJanB 51b; kterúžť [pohanskou moudrostí] písma glozují a k svému úmyslu obracegij [kněží] AktaBratr 1,147a; že mezi sebú pověst obraciete v přísloví toto BiblPraž Ez 18,2 (obracijete ~Ol, obracujete ~Lit, vrtíte EvOl, přemietáte BiblPad) vertitis; ║ ktož by chtěli ke zlému [„rozumu“] obraczety a zle rozuměti Písmu ŠtítKlem 4b překrucovat; již zlé za dobré obraceſs RokJanK 49b zaměňuješ obracěti ve zlé co (komu) vykládat ve zlém: ve zlé obraczij [nenávist] jeho dobré skutky, nemuož li jich utajiti a zapřieti ChelčPost 88b; jestli že jsi kdy komu dobrý skutek ve zlé obraczel nebo řeč nebo účinek RokPostB 179; že…toho mi ve zlé obraceti neráčíte ArchČ 10,87 (1498) ♦ v nic obracěti v. ničse 3

7. co [jmění] na koho, na co, k čemu, ojed. pro koho, kam vynakládat, vydávat na někoho n. na něco: almužnu dáti a neobraczyety jměnie ku pýšě, k smilstvu, k lakotě ŠtítVyš 66a non abuti; ten [pastýř] pojem ženu, zlaté na ni obracziel ŠtítBrigP 48a; almužny časné…mohú dobře obraceny býti pro buoh a k lidskému spasení JakVikl 208a; aby častopsaný úrok nikam jinam nebyl obracen nežli na lampu novú do již psaného kostela k svatému Michalu ArchČ 18,340 (1465); žádnými penězi jinam hýbati ani jich kam obraceti nemají [úředníci], nežli na placenie dluhuov ArchČ 18,166 (1499)

8. co [hodnotného] k čemu, na co, jak užívat, využívat, využitkovávat: hojnost potřeby tělesné ne ku potřebě tělu, ale k skúposti sem obraczala Kruml 261; abychom…svój pokoj, své odpočinutie…k marnosti toho neobraczely ŠtítSvátA 200a; své odpočinutie…neřku na zlost, ale ani na marnost pokoje…neobraczety ŠtítSvátA 200a; lepší zboží (-uo- ed.) sobě zuostavil a k své vuoli je obracel Půh 5,461 (1482) nakládal s ním podle své vůle; obrací jej [vdova zděděný statek] k užitku svému, jakž se jí zdá Půh 7,14 (1490); ║ což jsú v něm [v Kristu] toho poznati mohli [lidé], k boží chvále obraczely ŠtítSvátA 82a za to chválili Boha (Daňh.)

9. co [majetek] kam převádět, přesouvat: abych těch peněz nikam neobracel bez vůle Joh. Bořka z Dohalic ArchČ 18,364 (1491); aby to zbožie zase…pomalu vyplacovali [opat a konvent kláštera hradišťského] a k klášteru obraceli ArchČ 18,47 (1498) připojovali

10. co [výrok] k komu, k čemu vztahovat na někoho n. na něco: neb že je on [Kristus] člověkem učiněn, neobracey toho k božství, aby to bylo změněno, ale člověčenstvie, to je velmi zvelebeno RokJanB 10a (~K); byli li sú kdy kteří bludní…, kteříž by nepravili, že sú oni cérkev svatá, a co se píše o cérkvi svaté…, ješto by toho k sobě neobraczeli, a co se píše od bludných a oddělencích, ješto by toho na cérkev svatú římskú…necpali KorMan 177b; ║ což sobě ku pomoci vzali učedlníci Janovi, to on proti nim obracie RokJanK 39a proti nim obrací

Srov. obracovati

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


obracěti, -ěju, -ieš ned. obracet, otáčet; zaměřovat, upínat: všichni k němu zřenie obraceli; přivádět k něčemu, získávat pro něco; měnit, proměňovat; vynakládat: neobracěti jměnie ku pýšě; využívat; (k komu, k čemu) vztahovat na někoho, na něco; obracětiobracet se; (kde) pohybovat se, žít; nachylovat se; vracet se; (na co) (v záporné větě) dbát na něco, všímat si něčeho; měnit se, proměňovat se
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 3 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).