1. koho, čím (kam) obracet, otáčet, zvl. z jedné strany na druhou, převracet: Achaz Obracuge nebo pochycuje VýklHebrL 174b (~K) convertens; že jej [kámen] prvé tvrdými kladivy tepú a teší, sem i tam jím obraczugicz TkadlB 114b; obracuy nemocného sem i tam na oba boky LékSalM 517 revolvatur; nebudete li obraczowani, t. kolébáni způsobem jako maličtí, neupokojíte se BechNeub 41a

2. co k komu, k čemu (čím) obracet, otáčet, natáčet, točivým pohybem zamiřovat n. nastavovat směrem k někomu n. něčemu: k tobě, milý hospodine, tvář svú obracugi TobB 307 (Tob 3,14: BiblLit, ~Pad, ~Praž, obracěji ~Ol) converto; mátě milosrdenství božieho svoji milosrdné oči milostivě obraczuge ke všem hřiešným OrlojB 20a retortos habet; kterúžto kád zřiedlem obraczowaſſe [Diogenes] vždy k slunci GestaB 16a; mnozí lidé již pohříchu chřbet obraczugi k svému bohu a odcházejí od něho RokPostB 251; ║ jediné na mně obraczowal [Hospodin] i sěm i tam ruku svú veš den BiblDrážď Lam 3,3 (Pror, BiblLit, obraczoual a převracoval ~Ol, jest…obracel a převracel ~Pad, pod. ~Praž) vertit et convertit napřahoval, vztahoval ♦ obracovati chřbet komu dávat se na útěk před někým: kyprý útok maje [zajíc] za obranu, častokrát svým stihačóm chřbet obracuge Budyš 15b terga dare

3. co [obličej, oči] (ot koho) odvracet, obracet stranou: obraciuges [Hospodine] obličej svój ote mne? ŽaltKlem 87,15 (obrátíš ~Wittb, odvracuješ ~Pod a ost.) avertis; poprslkové divné stvosti jdiechu ot jeho tváři, jenž obraczowachu oči naň hlediece ComestC 80b (~K, obražováchu ~S); ║ že uhléři své uhlé k…horám našim…vezúce, aby cesty tudy obracovati a krátiti mohli ArchČ 8,449 (1487) zkracovat cestu nadjíždkou

4. koho kam obracet, usměrňovat někoho, řídit směr něčího pohybu; [odněkud někam] posílat: že jsou oni [kněží] ta nevěstka, o níž psáno v Zjevení, že sedí na šelmě, t. na lidu hovadném, tělesném, obracugjce jej, kam chtí AktaBratr 1,357b; aby žádný…lidí svých nevymlúval, aby měli jinam obracováni býti ArchČ 4,441 (1470); shání lidi…s mého mýta a s mej cesty…a na cestu svú lidi obracuje Půh 6,261 (1492); jiné, kteří tam nikdy nebrali [ortel], ty jsem tam obracoval ArchČ 16,27 (1498)

5. co [myšlení, chtění ap.] k komu, k čemu, na koho, v co, jak obracet, zaměřovat, upínat k někomu n. něčemu: k tobě [Bože] duši svú i myšlenie obraczugy ModlMil 81b; bude [nábožný člověk] v lepšie svú mysl a milost obraczowaty vida světa tohoto nestatečnost Aug 18b; viece ji [sílu] k světu obraczygye a k marnosti než na bóh AlbRájA 94b; dobrovolenstvie člověčie obraczyge [Bůh] k dobrému ŠtítVyš 84b promovens; abychom k bohu vždy modlitbu obraczovali HusPostH 90a; jenž…k němu [tělu] vše obracuge BurleyMudrC 215a; dobří [v Starém zákoně] ač měli a jedli mannu, ale rozum svój jinak proto obracowali RokJanB 95a; neb všecko své mluvenie k nevěře obraczuge [neupřímný] a k neupřímnosti ŽídSpráv 68; ║ redigo obraczugy Slov Muz VII D 17,38b (1 C 9,27: v službu je poddávám EvOl, BiblOl, ~Lit, ~Pad, podrobuji ~Praž) uvádím (srov. obrátiti I/7) ♦ obracovati řěč (slova) k komu zavádět řeč, přecházet v řeči na někoho: mluví [58. kapitola] o sobě a o svatéj círekvi i obraczuge řěč k Damasovi velmi krásnú JeronM 35a; slova svá obracuge [církev] k tomu, jehož miluje VýklŠal 14b

6. koho/co [lidi, lidská srdce] k komu, k čemu, čemu, na co, v co [k bohu, víře, spáse ap.] obracet, přivádět k někomu n. něčemu, získávat pro někoho n. něco: proč muoj lid na křěsťanskú vieru obraczigeſſ? PasMuzA 134a convertis; když jest…knězstvie obdržal, tehda jest inhed pohanskému obyčeji svého pokolenie lid obraczowati počal BiblOl 2 Mach 4,10 (převracovati ~Lit, přenášeti ~Pad, vésti ~Praž) transferre; ty, jížto sú sprostně chodili, obraciewali ste k boji BiblOl Mi 2,8 (obracowali ste k boji ~Lit, ~Praž, obracowali ste v boj ~Pad) convertistis in bellum; duchovní kazatelé svými sietmi popadli mnohé, obraczugycz jě k nebeskému králevství WaldhPost 110a; obraczyge [Kristus] k sobě a k otci i k svatému duchu lidská srdce ŠtítSvátA 135b; obraczowaty budú [kazatelé] srdce synóv k otcóm JakBetl 86a; obraczowati nevěrné na vieru ChelčSíť 19b; zákon boží…obraczuge duše totiž ku pánu bohu skrze vieru a jiné ctnosti KorTrak h8b; ║ příde na svět Ancikrist a ten rozličně s pravé cěsty lidi po sobě obraczowaty bude PasMuzA 6 bude odvádět

7. koho/co [pohanstvo, hříšné duše] obracet, přivádět duchovně na správnou cestu, obracet na pravou víru n. napravovat: zákon hospodinóv neposkvirňený obraczige duše ŽaltWittb 18,8 (~Klem, ~Kap, BiblOl, ~Lit, ~Pad, ~Praž, chovaje ŽaltPod) convertens animas; počěchu [apoštolové]…pohanstvo obraczowati HradRad 74b; ež jsi ty [Hospodine] všeho světa stvořitel, jenž bludné a hřiešné…obraczygeſſ PasMuzA 566 convertis; Obraczuge duše [zákon boží], neb činy vnitřnie i zevnitřnie dokonale zřezuje LyraMat 4a (Ps 18,8); národy, krále i kniežata obracugijce,…andělové od boha poslaní nový život, nové srdce zpuosobovali JakZjev 133a; aby již apoštolé každého obracowali, jediné kto chce přijieti vieru RokJanB 310b

8. co/koho v co, jak měnit, proměňovat; [v něco opačného] obracet: ež lidi v jiné tváři obraczowaſſe [čarodějník] PasMuzA 502; aby…žádného práva úkladem zlých v nespravedlnosc obracowal ŘádKorA 45a in iniustitiam vertat; blýskoty v déšč obraczugye Pror Jr 10,13 (BiblOl, ~Lit, ~Praž, činí ~Pad) in pluviam facit; hledajte hospodina…, jížto obraczigete v pelyněk súd,…obraczigicieho v jitro tmy a den v noc proměnijícieho BiblOl Am 5,7 a 8 (~Lit, ~Praž, obracugete…obracie ~Pad) convertitis…convertentem; Sichima…tať jest sichem, ale v latinnú i v řeckú sě řeč obraczuge, že sichen bývá vyrčena VýklHebrL 225b vertitur se přejímá; on ve zlé sobě to [dobré] obraczuge ŠtítBrigP 87a vertit; svobodu obracugij v hřiech a v bludy JakZjev 95a; contaminaverunt poškvrňovali sú vel obracowali sú veritatem Dei…pravdu boha in mendacium VýklKruml 273a (R 1,25 commutaverunt: sú proměnili BiblDrážď, ~Lit, ~Pad, sú změnili ~Praž); aby tresktánie neb napomenutie tvrdé trpělivě přijal, nebúře se proto s hněvy…a tak sobě v zlé obracuge ChelčBisk 1b obraceje ke zlému; vy, k sobě řeč obracugice, diete ChelčBisk 17b přizpůsobujíce si; pán buoh…ten chléb a to víno obraczuge v své tělo a v svú krev HilPřijA 107; světlo svého rozumu najjasnějšieho v převrácené obraczuge [Lucifer] myšlenie ŽídSpráv 132; jenž [elixír] obraczuge všeliké tělo umenšené v nečíslnú měsíčnost pravú AlchLull 140; to panstvie…v pravé, věčné a zpupné dědictví uvozujem a obracujem ArchČ 18,27 (1500) převádíme; ║ všelikú mysl obracuge [víno] v bezpečenstvie i v utěšenie BiblCard 2 Esd 3,20 (tak i ost.) convertit in securitatem činí bezstarostnou a veselou; počátek všem knihám, kteréžto z židovstva obraczugeme v latinu ProlBiblL 149b (HierGal: ~K, BiblKladr, překládáme ~Pad) vertimus překládáme ♦ v nic (v ni več) obracovati v. ničse 3, 4

9. co [chování, výrok] v co, na co, k čemu, jak [v horším smyslu] (komu) vykládat jako něco n. nějak; [nesprávně n. zlovolně] převracet, překrucovat; [výrok] vztahovat na něco, k něčemu: neboť k tobě [Kristu] židé nenávist jmají, tvé milosrdie v nemilost obracigij KristA 80a; dějí, točížto zákonníci, zle súdiece, zle obraczugicze: Aj, člověk žráč…a pívcě vína LyraMat 78b; slova má, ješto sem s podobností mluvil k duchovniemu rozumu, obraczugi [lidé] k tělestnosti ŠtítBrigP 48b vertuntur; že blud jest veliký, ktož slova tato…obracuge k času nynějšímu JakZjev 353a; ustavují jeho [sv. Pavla] řeči, což ona nemiení, sami svým smyslem obracugice jeho řeč, nač chtie ChelčBisk 32b; aby jeho piesmuom v pravém smyslu rozuměl a k jinému jich neobracowal AktaBratr 1,201a; Čtení a jiné písmo v smysl tělesný a v chut jeho hovadně obracugjce AktaBratr 2,179b; o nás mluví a rozpisuje, jakož se JMti zdá, jinak nám ty všecky věci obracuje nevinně ArchČ 7,259 (1465); psanie mé neobracujte mi ve zlý úmysl ArchČ 10,57(1490); ║ slyšíme o tom lidi mluvíce, což od kněží na nás slyší a na nás obracugj AktaBratr 1,15a nám přičítají; že sobě ku pomoci kníže JMt jemu [Vilémovi z Pernštejna] ke škodě toho nestání vobracovati nemají ArchČ 16,522 (1498) počítat ♦ ve zlé obracovati co (komu) vykládat ve zlém: když jemu dobré jeho skutky ve zlé obracyge AlbRájB 6b dimittit et pervertit; dobré ve zlé obraczyge [závist] ŠtítSvátA 135b; ježto jim [pánům] to [psaní do Kostnice] velmi ve zlé obracují ArchČ 3,297 (1415); jestli pak že někteří to [úmysl přijet] ve zlé obracují, měli by u věci nejisté tiem skrovnějie súditi ArchČ 6,195 (1482)

10. co [jmění] na koho, na co, k čemu vynakládat, vydávat na někoho n. něco: bez našeho vědomie a rady to [kradené dříví] na své potřeby obraczugi k škodě komory našie MajCarA 63 verti in utilitates proprias; když duchovní obraczugij dědicstvie Kristova na své pýchy a chlúby AktaKost 98b convertit; ješto [dobří lidé] umějí sbožie ke cti božie (-uo- rkp) obraczowati PříbrZamM 47a; všecko na chudé toho špitála obracovali k jich požitku ArchČ 37,1851 (1434); k pýše almužnu svatú obracugeṡKrčínHrad 7a; pití, vobilé a jiné klenoty…ku právu obce a města k obraně obracovali BřezKron 375 convertebant; užitky a penieze…aby na obecné dobré, opravy a k potřebám města obracováni byli CJM 4/2,379 (1499) ♦ obracovati na užitek, k užitku, k požitku ap. (koho, komu) co [jmění], koho využívat něco n. někoho k něčímu prospěchu, používat někoho n. něčeho ve prospěch někoho: částku [svého jmění] sobě a svéj čeledi na užitek obraczowaſſta [Jáchym a Anna] KristA 2a; že penieze v slúp chrámný položené na své užitky obraczowal ComestK 259a redegerat in usus suos; obec městskú a dno k svému vlastniemu požitku obracuje CJM 4/1,168 (po 1378); abyšte ráčili někoho na zámku jmieti, ježto by…uměl VMti lidi k užitku obracovati ArchČ 7,323 (1468)

11. co [hodnotného] k čemu, na co, jak užívat, využívat, využitkovávat: hojnost potřěby tělesné ne ku potřěbě těla, ale k skúposti sem obraczowala Aug 23a; mnozí na to svú múdrost obraczygy, aby…nové kunšty vymýšleli ŠtítKlem 79b; kdyžto ty smysly [přijaté od Boha] k svému spasení obracowal [člověk] HusSvátA 454a; aby oni osm kop gr. platu za to kúpiece obracovali, jakož sě jim bude zdáti ArchČ 28,28 (1445); ║ svobodu sobě ke zlému obraczugij, tak že potom svobodu obracují v hřiech JakZjev 95a zneužívají

12. co [majetek] kam [jinam] převádět, přesouvat: aby toho zádušie nikam jinam neobracoval, než tu, kdež sú předci naši nadali ArchČ 26,393 (1430); a ten toho takového statek nemá nikam obraczowan býti ani vyprošován ZřízVlad t2b non debent aliquo converti; aby plat ten [pro kaplana] jinam ani na jiné obracován nebo odtrhován nebyl ArchČ 18,287(1470) ♦ obracovati k sobě, k svéj rucě koho/co brát si (k nakládání podle své vůle), přisvojovat si: že by on v statek téhož otce svého se uvázav…, puožitky všecky najviec k sobě obracoval ArchČ 28,296 (1466); kterak byšte některé vězně zjímané i jiné věci k ruce své bez vuole jeho obracovali ArchČ 5,304 (1470)