oblástně adv.; k oblást, oblástní
1. [kde] zvlášt, odděleně (od ostatních): když sedieše [Ježíš] na Olivetskéj huořě proti chrámu, potázachu jeho oblaſtnye Petr a Jakub a Jan a Ondřěj BiblDrážď Mc 13,3 (oblášč EvOl, obláště BiblPraž, zvláště ~Ol, rozdielně ~Pad) separatim v ústraní
2. [jak] zvlášt, samostatně, jednotlivě: a netoliko má péči o svých obecně, ale o každém oblaſtnye MatHom 119
3. obzvláště, především, zejména: spravedlný…svá diela snažně dělá bohu na čest, jakož jest na každém [činu] všecko jeho zdravie i zčestie oblaſtnye ležalo AlbRájC 43b (obláščně ~A, oblástě ~M); to ste vy sami přidali, byť oblaſtnie na chléb obrátil [Kristus] tu řeč, nenie to dóvod viery ChelčOl 30a; ║ domy i zbožie přicházejí ot otce i ot mateře (-rzie rkp), ale oblaſtnye ot hospodina žena múdrá BiblLitTřeb L2, Pr 19,14 (zvláštně ~Ol, zvláště ~Lit, ~Pad, toliko ~Praž) proprie pouze od Boha
Srov. oblášč, oblást
Nelze vždy spolehlivě odlišit podobu oblástně a obláštně. – Ad 1: za lat. separatim stč. též kromě