několiker, několikerý adj.; k koliker, několiko
1. několikerý, vyskytující se v několika různých druzích: jakož již niekolikerzi bludní pikhartové povstali jsú KorMan 5a; tehdáž [v době koncilu kostnického] církev o několikerý (snad m. v několikery) byla rozdělena BřezKron 331 in aliquot…partes (kalk?) na několik církví (srov. několikero); ješto by té věci byl několikery rod Apat 145b; ukázav nám toho několikero listovnie svědomie ArchČ 18,48 (1498); ║ i jedno diábelstvie vyžene [člověk] a niekolikero v se vžene RokLukA 211b několikanásobné. – Srov. několiký 1
2. u subst. množného n. pomnožného několik (s gen.): poněvadž sú první několikeří držitelé toho sbožie jemu Boršovi i jiným…na tom rybníčku překážky jim žádné nečinili ArchČ 4,300 (1475); kniehy několikery ArchČ 15,17 (1476?); ║ i pravie několikeří, že sú již Slepičkovi zaplatili [dluh za ryby] ArchČ 10,22 (1479; zpodst.) mnozí. – Srov. několikero
Srov.: několiký
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
několiker, -a, -o, numer., několikerý, mehrfach, vielerlei. — M. číslovky základní několik, mehrere: několikero spřežení volův VelJg.; nechali sme ho (vršku) na pravé ruce niekolikery hony Lobk. 31b; pravie několikeří, že sú (dluh za ryby) již Slepičkovi zaplatili ArchČ. 10, 22 (1479).
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².