1. [o daru] neočekávaně poskytnutý nadpřirozenou mocí (prozřetelností), shůry seslaný: a pakli okolní dadie jim [poustevníkům] kdy chleba, že to jako nahodnye přijmú od nich s požehnáním ŠtítBarlB 97 (nehodnij ~K) quasi divina providentia transmissum. – Srov. náhoda 1

2. [o události] prozřetelností určený, osudem řízený: znal sem i mé ženy nahodnye přirozenie a sznamenal sem běhy planetové PasMuzA 292 (~KlemA, ~Tisk, nahodne ~Kal) genesin; nelzě, by sě co dálo bez nahodnyeho osúzenie PasMuzA 293; nahodny osúzeni přiebězi PasMuzA 293 (nahodne ~Tisk) genesis

3. náhodný, náhodou daný, nahodilý: to, ješto sě nám zdá, by nahodnie bylo nětco, ano jest to bóh svým tajným zpósobem k našemu dobrému nám přichystal ŠtítBes 186; hra vrchcábnie dvú nebo tří kostek nahodnym metáním vedená TrojA 31b; živ bude [člověk] pět a padesát let, leč by nahodna smrt se jemu přihodila Hvězd 15a; protože jest nám míra spravedlnosti boží nejista a neznáma, rovnáť se losem nejistým a nahodnym BechNeub 130a

4. příležitostný, jako vhodná příležitost se naskýtající, naskytlý: pakli by našie jiezdy náhodné do Prahy sčekati nemohli ListářRožmb 1,39 (1421); neměl liť by vozby hned…, že by je [zboží] po náhodnie vozbě sem do Třeboně poslal ArchČ 14,238 (1474); toto posel nenie nájemný, ale náhodní ArchČ 10,31 (1479)