1. nevypověditelný, nemohoucí být slovy vyjádřen (popsán), slovy nepopsatelný, nevypravitelný (arch.); [o vlastnosti n. stavu] nevýslovný: světlo newymluwne, za našich časóv nevídané, ani také našimi jazyky mohujície vylíčeno býti JeronM 39b (nevymluvené ~O) ineffabile; všecky věci, které sú psány v knihách těch [božích], newymluwne sú, aniž na člověka smrtedlného slušie to řéci nebo pověděti AsenF 250b; tetragramaton, ješto ho nemóž vymluviti, ne tak by ho nemohl řéci, ale že znamenává věc newymluwnu ComestC 77a ineffabilem; dieky činím bohu z nevymluwneho daru jeho BiblLit 2 C 9,15 (~Pad, ~Praž, z nevypraveného ~Ol, neslýchaný ~Drážď) inenarrabili; ó newymluwna, nie, nevýmyslná a nezjadaná svatosti ModlMil 25a; pannu newymluwne krásy a ctnosti TrojK 91a (divné ~A) mirabilis pulchritudinis; ež [Bůh] i newymluwny proto slóve, ež vždy jest nad to, než móž kterým slovem pověděn býti ŠtítBes 32; k milosrdenství sě utiekám, tu, kdež nevymluwne zdravie jest HusPostH 46a; hod svaté Trojice…neobsáhlé, newýmluwné JakPost 92a; newymluwné lásky Budyš 6b inaestimabilis; neb viera jest věc newymluwna a jest nad přirozenie lidské RokLukA 344a; od kterého [Boha] všecky věci pošly jsú počátkem newymluwnym ŽídSpráv 157; indicibilis ó nywymluwna (m. newymluwna) et inaudita humilitas tua, Christe Káz UK VI F 6,139a; ║ jako duom roztrhaný, takež vonie múdrost bláznu, a uměnie nesmyslného slova newymluwna BiblLit Sir 21,21 (~Pad, ~Praž, nevypravená ~Ol) inenarrabilia nedající se vysvětlit, nesmyslná. – Srov. neúmluvný, nevymlúvajúcí, nevymluvujúcí

2. [o pocitu, zisku ap.] nevýslovně velký, náramný: kakžkolivěk ty muky pohanské newymluwne ani od živých lidí nevymluvující jsú, ani mohú býti JeronM 48b (nevymluvené ~O) ineffabilia; nevymluwnaa pobitie učinil [Juda] BiblOl 2 Mach 12,16 (~Pad, pod. ~Lit, slovutná ~Drážď, bez čísla ~Praž) innumerabiles; v newymluwne radosti BiblPad 1 Par 15,28 (v srdečné radosti ~Card, ~Ol, ~Lit, v plesání ~Praž) in iubilo; in iubilo v radosti newymluwne, iubilus est gaudium, quod nec lingua potest exprimi nec corde retineri VýklKruml 70a (1 Par 15,28); a tak jí mnoho newymluwnych žalostí činil [muž ženě] HynRozpr 214b; škody nevýmluvné a nenabyté statkův BřezKron 334 damma inexplicabilia; ║ ó Jeronýme, muži newymluwny JeronM 4a (nevymluvený ~O) ineffabilis (kalk) muži nevýslovné duchovní velikosti

3. neomluvitelný, neospravedlnitelný: protož newymluwny jsi, ó člověče, každý ktož súdíš BiblMik R 2,1 (VýklKruml, bez omluvy si BiblLit, bez výmluvy jsi ~Nymb, nemáš omluvy ~Pad, výmluvy nemáš ~MikNZ, nemuožeš se vymluviti ~Praž) inexcusabilis; inexcusabilis Newymluwny z vinny SlovOstřS 85; inexcusabilis newymluwny SlovKlem 55a; ktož pohnán sa a za nemocna nebo ven z země jest položen, a k póhonu nebo k žalobě nestojí…, ten v zmatek ničímž newymluwny upadá VšehK 288b (~B)

4. [o člověku] nevýmluvný, který nedovede plynně a přesvědčivě mluvit, nevýřečný: nehodíš se nám, neb si neučený, bez jazyka, newymluwny, nedouka a sprostný Frant 37a elinguis; ale Solfernus… činieše se k tomu nehodným a newymluwnym v tom, jakož obyčej múdrých jest SolfA 78b; imperitus sum sermone newymluwny *JakPost (Broumov C 4) 213b; že nedostatečnými a newymluwnymi nehrdáš, ale povahú otce lítostivého a milostného newýmluwné někdy pokorně snášieš a nedostatek jich nevýličnosti řeči… vymlúváš KorPosA 93b (zpodst.); indisertus…, id est ineloquens Newymluwny VodňLact L6b; ║ confessio munda…, nuda nahá, t. newimluwna Glos KapPraž H 10,258b neplýtvající slovy, prosté

5. výslovně neuvedený, nejmenovaný (?): cierkev křesťanská za židy, za pohany, za kacieře i za jiné newymluwne prosí AlbRájK 190 (nevymluvené ~B, věrné ~A)