|
|
nepřístupný adj.; k přístupný, přistúpiti [o místě na zemi] nepřístupný, svou členitostí znemožňující přístup, nedostupný: atque inaccessis rupibus také neprziſtupnich skalách vel tu, kdež nelze přistúpiti MamKapR 38a (Job 39,28: tu, kdež nelze přistúpiti BiblCard, ~Lit, pod. ~Ol, ~Pad, v březiech, k nimž přístupu nenie ~Praž); inaccessus Neprzyſtupny SlovOstřS 84; inaccessus nevzchodný (nerozchodny rkp) nepržiſtupny SlovKlem 53b; aviaria sunt secreta loca et a via remota… Neprziſtupna miesta VodňLact C4a 2. [o nebeském jasu] nepřístupný, znemožňující přiblížení, takový, k němuž není (pro oslnivost) možno se přiblížit, oslepující: inaccessibilem…v neprzyſtupne, s. světlosti VýklKruml 313b (1 T 6,16: var. v. nepřistupitedlný); inaccessibilem v neprzieſtupne MamKapR 139a (1 T 6,16); neb s pozvána [Maria]… k neprzyſtupne světlosti PasKal 17b (var. v. nepřístúṕený). – Srov. nepřistúṕený, nepřistupitedlný 3. (komu) nehodící se (na někoho), nevhodný, nenáležitý (pro někoho): též mnozí slepcíce jako zvěř ukrutná tělo syna božieho, běžie onen k lakomství, onen k smilství, onen ke jhřě, onen k tanci, onen na lov knězi nepṙíſtupny HusPostH 14b; jakožto lišky moc anebo síla lvová, a obé člověku jest nepṙiſtupne, ale lest hodna jest nenávisti AlbnCtnostA 136b nepřiměřené; ingruus nerovný aut neprzeſtupny SlovKlem 54a; ineptus škaredý, nepržiſtupny SlovKlem 54b nepřístojný (?). – Srov. nepříslušný 2, nepodobný 5 Ad 1: za lat. inaccessus stč. též nedojitý. - Ad 3: za lat. ineptus stč. též neslušný, nezpósobný Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nepřístupný, adj., unzugänglich: pol. nieprzystępny. — Inaccessus nevzchodný, nepržíſtupny SlovK. 53b; aviaria neprziſtupna miesta Lact. 20a. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nepřístupný adj. nepřístupný, nedostupný; (komu) nehodící se, nevhodný, nenáležitý pro někoho Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
nepřístupný adj. v. nepřěstupný Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|