nepřistupitedlný adj.; k přistupitedlný, přistúpiti
nepřístupný, znemožňující přiblížení: bydlí [Bůh] v světlosti nepṙiſtupitedlne, jehož jest nižádný člověk nevídal, ale aniž viděti móž BiblPad 1 T 6,16 (pod. ~Praž, k niežto ižádný přistúpiti nemóž ~Ol, nestihnutedlné ~Lit) lucem inhabitat inaccessibilem; přemáhá [Bůh] každý smysl, totiž rozum anjelský i lidský, pro něžto bydle v světlosti nepřiſtupitedlne JakPost 10b (srov. 1 T 6,16); aj, již nevidomý [zázračně počatý Kristus] muož okázán býti, ješto prvé žádný jeho nemuož okázati. Neb přebýval v světle neprzieſtupitedlnem RokLukA 19a (srov. 1 T 6,16). – Srov. nepřístupný 2