|
|
|
neduh, -a/-u m. 1. (čeho) neduh, nemoc, choroba (zvl. vleklá): i nesu přědeň [před Ježíše] všěcky, kto sě zle jmějiechu, od rozličných neduhow i mučením obklíčené BiblDrážď Mt 4,24 (rozličnými neduhy ~Ol a ost.) languoribus; nebo ze mnohých krmí bude neduh a lakomstvie přiblíží sě k nemoci BiblDrážď Sir 37,33 (~Ol, nemoc…k neduhu ~Lit, nemoc…k koleřě ~Pad, nemoc…k nemoci těžké ~Praž) infirmitas…usque ad choleram; neduhowe a pokušenie JeronM 23b pestilentiae; on [Kristus] nemoci naše vzal jest a neduhy naše nesl BiblLit Mt 8,17 (~Pad, neduhy …hřiechy ~Ol, neduhy…nemoci ~Praž, nemoci…nemáhanie ~Drážď) infirmitates…aegrotationes; neduh neuléčidlný nebo neuzdravitedlný VýklHebrL 222b morbus insanabilis; ktož rozličným neduhom a všelikému pokušení umějí zvláštím lékařstvím sě protiviti ŠtítVyš 28b morbis vitiorum (v obraze); zdali mníš, byť tobě to [Heleně naříkání] neuškodilo a tvé osobě nepřineslo neduhu TrojA 58a detrimentum újmu na zdraví; člověk bude jako nečlověk, když lká v nemoci, v niežto neduh roste HusZrcM 39a aegritudo; febris Neduh SlovOstřS 79; že z toho [namožení člověk] jest v neduhu a v porušení LékFrantC 176a; tomu neduhu aneb té nemoci [u stromů] řiekají had aneb rak ŠtěpMuz 6; neb kněz hlúpý jest neduh lidí; jako múdrý jest zdravie, tak nemúdrý neduh jest RokJanB 271b (v obraze); spasitedlný a ke všem neduhom lékařský [kalich] KorMan 48a (v obraze); neduhem poražen zdechl jest [Žižka] SilvKron 58b peste tactus; ale ona krátce od neduhu sešla SilvKron 32a brevi morbo — spec: pestis limphata neduch vodnatý GlosSed 144b; aby jako neduh rak nerozlezly se [bludy] AktaKost 47a ut cancer; frenesis mozkový Neduh SlovOstřS 79; letargus neduh zapomanutie SlovOstřS 89; o rozdělení kuože od vešek, a slóveť neduh volový LékSalM 208 aegritudo bovina ♦ neduh přěstupný, přichopivý, přilípavý v. přěstupný, přichopivý, přilípavý. – Srov. neduha, neduženie, nedužnost, nedužstvie 2. s přívlastkem [duše ap.] neduh, porušení (mravního rázu), úhona, nepravost: jako lékař, jenž člověka chce léčiti v tělesné nemoci…, takež v neduzyech dušě, ač by světí otci, ješto sú duchovní lékaři,… boha za ně [za hříšné] prosili OtcB 46a languoribus; toť [pokušení] jest obecný neduh všech…pravých křesťanův Aug 135b; uzdraviti…ot hřiešného neduhu LyraMat 18a a peccatis; z neduhu obecných hřiechóv přicházie smrt těžkého hřiechu smrtelného ŠtítSvátA 231a; jakož pes svým jazykem léčí rány tělesné, též kazatel neduhy duchovnie svým kázáním BřezSnářM 14a; a nic (aniž) v ni [v církev] neuvodí duchovních neduhów JakVikl 182a morbidam discrasiam; Neduh duše jest nepodobných věcí žádati BurleyMudrC 168a 3. zlo, pohroma, rána: vešken neduh, jenž sem položil v Ejiptě, nezvedu na tě BiblCard Ex 15,26 (~Ol, ~Lit, všelikého neduhu ~Pad, žádného neduhu ~Praž) languorem; pustím těžký neduh naň [Bůh na faraóna] ComestC 59a pěstem; všecko jeho [Adamovo] pokolenie jest uzdraveno od těžkého neduhu věčného zatracenie CestMandA 159b; aniž pravice královská mohla proti tak těžkému neduchu svobodně prútku nésti spravedlnosti MajCarA 7 contra…pěstem; pro něžto tak veliké strasti rozšířený neduh okrslek zemský jest zprznil, jímžto…město Trója v popel obráceno TrojL 7b lues; ║ zdravým přichodí [pokrm a nápoj] k duhu, a nemocným častokrát k neduhu, neb nebývají zpósobilí ani pochopní toho KorMan 144a ke škodě Srov. nemoc Ad 1: za lat. infirmitas stč. též mdloba; za pestilentia též mor; za morbus též bolest, malátstvie; za detrimentum též škoda, úraz, zkáza; za frenesis též bláznovstvie, vzteklina, ztřěščěnie, mozková nemoc (SlovKlem 47b), mozku zavrácenie (SlovOstřS 80), pominutie smysla (VodňLact kk2a), závrat v hlavě (SlovKlem 47b); za lethargus též obrna. – Ad 2: za lat. peccatum stč. též zlost. – Ad 3: za lat. pestis stč. též šelma, škoda; za lues též záhuba, zamúcenie, žalost. – Srov. též nesdravie Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
neduh, -a, -u, masc., Krankheit, Gebrechen; stsl. nedągъ morbus. — Jest ten olej dobr k mnohým neduhom Mast. 42a; ke všelikému neduhu i ke všelikéj nemoci masti mohú spomoci t. 117; dřieve neduha pokoř sě ante languorem Lit. Sir. 18, 21; tam bude zdravie věčné bez neduhu Kruml. 96b; všěch neduhuow budeš zbaven morborum OtcB. 3a; mnohé uzdravil hospodin z rozličných neduhvow infirmitatibus t. 179a; w neduzyech dušě languoribus t. 46a; neduh řečený rak bývá v nosu Rhas. 72; tu jsú teplice velmi dobré k rozličném neduhom aegritudines Mill. 20b; neduh morbus Rozk. 2294, Prešp. 1572. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
neduh m. neduh, nemoc; úhona, nepravost; zlo, pohroma, rána: vešken neduh, jenž sem položil v Ejiptě, nezvedu na tě Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
|