|
|
nebytie, -ie n.; k bytie 1. nebytí, nejsoucnost, neexistence: neb sě oni, točíš ryby a ptáci, hýbají z bytie v nebitie, ale dušě člověčie jest věčná ComestC 4a (~K, ~S) de esse ad non esse; v ustavičném proměnění býti jest jako nebytí, neb podlé nebitie jest Čtver 54a non esse; v šestém času jsú lidé zavoláni a zjednáni od života k smrti, od bytie v nebitie TkadlA 22b (nebytie ~B). – Srov. nebyt 2. koho, čeho, čí nepřítomnost; čeho chybění, naprostý nedostatek: než tmy nic jiného nenie nežli světlosti nebitie ComestC la (~S, nedostatek ~K) lucis absentia; o tom jeho [Jesenicově] nebytí ustavičném v Praze aby děkan a kapitula pražská byli ujištěni ArchČ 3,197 (1416); kterak by to královstvie naše České mohlo v našem nebytí zpravováno býti ArchČ 3,463 (1438); skrze tvé napřed i také jiných pánuov některých nebytie obecné dobré… mešká sě velice ListářRožmb 2,210 (1442); pro nebytie posvátné jeho [Kristovy] duše svaté i bostvie…nic však méně se nepřijímá HilPřijA 109; aby jím [„starostou komorničím“] a nebytim jeho lidé v svých potřebách meškánie a prodlenie škodného netrpěli VšehK 78b; jeden druhého nečekaje, ani se druh druhého doma nebytím…vymlúvaje ListářPlz 2,188 (1476). ‒ Srov. nebylost, nebytost Srov. nebytnost Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nebytie, -ie, neutr., nepřítomnost, Abwesenheit; stsl. nebytije non esse. — Tmy nic jiného nenie nežli světlosti nebitie lucis absentia ComestCerr. 1a; aby nebytím jeho lidé v svých potřebách meškánie netrpěli VšehK. 78b; pak-li by vidín byl, an do města vchází, když již rychtář saudí, za nebytí jest jemu položeno Brikc. 85. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nebytie, -ie n., nebyt(n)ost, nebytost, nebytnost, -i f. nebytí, neexistence; nepřítomnost, nedostatek Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
|