|
|
|
nebožčíček, -a m.; k nebožčík 1. expr. nebožátko, ubožátko, chudáček, nešťastník, člověk politováníhodný pro svůj zlý úděl: běda mně nebozcziczkowy, neb nebeský hněv a zámutek mě jest potlačil AlexPovA 70a (~C, ~D, nebožtíku ~B, ~T); a jistěť jest hyběť tomu nebozticzkowi, proti komuť tato šelma rohy své napře PříbrZamP 217b (nebožtíkovi ~M); a protož nemohuť řeci [Jeroným o upáleném Husovi] jinak spravedlivě, než žeť jest nebožčíček mnohé kusy psal bludné a škodlivé ArchČ 3,298 (1415); běda ť bude, nebożticzku, biedný biedníče RokPostA 168a; běda mně žalostivému i vám nebožticzkuom, tuto žalost nad sebú vidúce PasKal M1b (nebožčíkoma ~MuzA, ~KlemA, ~Tisk) vae mihi et vobis; i káže nebožtíček [Ondřej Puklice] duom zavříti Kron VýbAkad 2/2,251; ║ a ono jeho [bohatství člověka] pokoje zbaviti a roztrhati hledí…, robotným nebožticžkem mnohých rozbrojuov ustaviti ChelčPost 228b politováníhodnou hříčkou.‒ Srov. nebožátko 1 2. expr. v apozici nebožtíček, nebožtík, zesnulý: nebożtjċek Jakoubek z Berouna AktaBratr 2,219b; rukojmí za nebožčička (m. nebožčíčka) p. Jiříka z Lantštajnu Půh 6,61 (1480); vyznali přede mnú, kterak nebožtíček Mikuláš Lipský a manželka jménem Anna pošli jsú od dobrých lidí řádu sedlského ArchČ 29,15 (1485). – Srov. nebožek Srov. neboh, nebožec Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
nebožčíček, nebožtíček, -čka, masc., demin. k nebožčík, nebožáček, Armer: ach nebozticzku RokycPost. 316a; ono (zboží) jeho (člověka) hledí robotným nebožticžkem mnohých rozbrojuov ustaviti ChelčPost. 228b; běda mně neboſſtijčkowi chudému Ezop 136a. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nebožčíček, -čka m. ubožáček, chudák; nebožtíček, nebožtík, zesnulý Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
nebožčíček, nebožtíček m. = ubožáček Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|