napravovati | StčS | GbSlov |

napravovati, -uju, -uje ipf. (pf. napraviti)

I. bez určení cíle

1. co [zkřiveného] narovnávat, činit přímým, rovným: naprawuyte cestu hospodinu EvPraž 1b (J 1,23: zpravujte BiblLit, zpravte ~Pad, ~Praž, připravte EvOl, zproscierajte ~Seit, prostierajte ~Rajhr, zpósobite BiblOl, pod. EvZimn, ~Klem, BiblDrážď, hotujte EvBeneš) dirigite viam Domini (v obraze). – Srov. napraviti I/1

2. med. co [zlomenou kost] narovnávat, srovnávat, uvádět do normální polohy: potom počni naprawowati a srovnávati zlomenie údu, ačť jest strašnějšie nežli vyvinutie; pakli vyvinutie jest strašnějšie nežli zlomenie, tehdy dřéve naveď nežli naprawug LékSalM 686 incipe aequare fracturam. – Srov. napraviti I/2

3. co/koho [porušeného] spravovat, uvádět do náležitého stavu; [něco poškozeného] opravovat; [něco zkaženého, hříšníka] napravovat, polepšovat; [nemoc, ránu] léčit, hojit: že Eneáš bieše zuostal v Tróji naprawugie lodie své TrojA 223b ut refici faceret; naprawuge [bukvice] zlý žaludek LékVodň 261a; pokrm skrovný…zpósobené k neduhóm naprawuge be<z>zdraví LékRhaz 166; a pak počni naprawowati ránu s těmi věcmi LékSalM 459 rectificare; řád naprawowal [sv. Pavel] BiskSvátA 88b; slíbil [císař Zikmund], co by obtížení bylo neřádného při súdích, aby napraveno bylo; i již zjevně jest shledáno, že se nenapravuje, ale nakřivuje ArchČ 3,457 (1437); cestu…mají on i jeho budúcí napravovati tak, aby mohli lidé bez škody jezditi ExcZub (Národní listy 1926, 11/8; 1484); pane bože, ty člověka smrtedlného pro zapověděnú sladkost jablka naprawugeſs lepším pokrmem KorTrak e4b; item [aby královna] do klášteróv panenských často nahledala, jich nedostatky naprawowala ŽídSpráv 71 odstraňovala; snadně naprawuge [mast] fistule nesnadné Apat 164a rectificans; a což by nesnází neb ruoznic mezi nimi [kloboučníky] v jich řemesle vzniklo, to sami budú moci mezi sebú napravovati podle spravedlnosti ArchČ 14, 466 (1454); ║ než který moc strpí, tomu se moc napravuje, a to z práva Půh 5,124 (1487) odčiňuje se

4. (co [újmu, nedostatek] komu čím) nahrazovat, vyrovnávat: než tento jemu [obžalovaný žalobci] povinovat nebude pokutou naprawowati, poněvadž jest zase sám haněl a své neviny haněním bránil ZřízVlad c8a; tedť vám posielám dva hrnce másla a 18 sýruov. A poslalť bych viec, ale…letos tak jiných potřeb nenie, že se mléčném napravovati musie ArchČ 8,144 (1474); stala li se [škoda] komu, kázal vracovati a napravovati, že jest proti své cti tu neučinil ArchČ 10,483 (1497); abychom ty škody naprawowali ArchKol (1498)

5. co [zaniklého] obnovovat, znovu zavádět: aby… róznice krotili [urburéři] mezi svými poddanými všudy svornost naprawugicze PrávHorS 111a (~T, ~M, ~K) concordiam reformando; počel jej jest [opat klášter] zase stavěti a hospodářstvie napravovati a vésti ArchČ 16,109 (1444); ║ pod jménem zápisuov všickni listové svědeční, a kteříž pravdu naprawugi, mienie se PrávHorM 49b (~K, naučují ~S, ~T) instruunt (di warheit bekennen) nově upevňují, zajišťují

6. co řídit, usměrňovat, vést: nebo jedna naučení dává druhé [teorie a praxe] a naprawuge činy její AlchLull 5; neb JMt jest pán a hlava práva, pravdu velebě a křivdu tupě a moc odháněje a napravuje ArchČ 37,1675 (1465); aby pergkmistrovi v jeho úřad žádný nesáhal, a ten…vedle vejsad svých aby napravoval a řídil beze vší překážky všech lidí ArchČ 18,391 (1497)

II. s určením cíle

1. koho nač usměrňovat, uvádět: tu pak hněvali se [židé], že lid navracel [Kristus] a naprawowal na pravú cestu RokLukA 422 a (v obraze). – Srov. napraviti II/l

2. co/koho k čemu [žádoucímu] přivádět, obracet: tiť jsú pak praví pastýři, kteříž… lidi vedou od zlého a k dobrému naprawugi RokPostB 305; aby víno pito nebylo, jímž se obveseluje srdce, posilňuje a naprawugie celé přirozenie k své dokonalosti KorMan 172b; ║ nebo kolikrát obětujeme…,tolikrát sobě naprawugeme k vysvobození jeho [Kristovo] umučenie RokLukA 304a si získáváme vysvobození z jeho umučení

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


napravovati, -uju, -uješ, impftiv. k napraviti. Narovnávati, einrichten: pakli vyvinutí jest strašlivější nežli zlomení, tehdy dřéve naveď nežli naprawug Sal. 686. Nahrazovati, ersetzen: abychom ty škody naprawowali KolB. 105a(z r. 1498); by toho propadení (pokuty) neprovedl, není povinen nic napravovati ČelNál. XII, 191. Opravovati, bessern: obec pekelná ještě pospolu byla a někteří komisaři ještě práva naprawowali Solf. kap. 47.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 14 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).