napomanúti | StčS | GbSlov | MSS | ŠimekSlov |

napomanúti, -manu, -měne, též napomenúti, -menu, -mene pf. (ipf. napomínati); k pomnieti

1. koho (čeho, z čeho, proč, o čem) připomenout, připamatovat, uvést na paměť někomu něco: a také napomanul jě [Machabeus své vojáky] i božích pomocí BiblDrážď 2 Mach 8,19 (napomanul je z božích pomocí ~Ol, napomanul jest je o pomociech božích ~Pad, Napomenul je…,kterak ~Praž, připomanul jim o božích spomocí ~Lit) admonuit…eos; protož jsem poslal k vám Timotejě…,jenž vás napomane z mého ustavenie BiblDrážď 1 C 4,17 (napomene ~Ol, napomínati bude ~Praž, pod. ~Lit, ~Pad) vos commonefaciet; byl poslal [řecký císař Rokytu] králi českému, aby napomanul jeho pro tu přiezen, ještospolu měli za krále Konráta PulkB 135 monet

2. koho akuz., ojed. gen. (aby…,k čemu, z čeho, s inf.) vybídnout, vyzvat (k něčemu); [k dobrému] povzbudit; [ke zlému] navést, ponouknout; [k vyhnutí se nebezpečí] varovat: báše se [Josef] proň jíti, ale napomenut ve snách, otjide EvSeit 140b (Mt 2,22: napomanut ~Ol, ~Beneš, napomanut jsa BiblDrážď, ~Pad, pod. EvVíd, napomenut jsa BiblLit, ~Praž, vzem přikázanie ~Ol) admonitus; tehdy ona [Salome] jsúci napomanuta od své mateře (-rzie rkp) povědě: Daj mi tuto na okříně hlavu Jana Krstitele BiblDrážď Mt 14,8 (jsúci napomenuta ~Praž, vystřežena ~Ol, ~Lit, ~Pad) praemonita; Němče, proč si mé řěči nepřijal, a já tě přieznivě napomanul PasMuzA 317; svatý Jan… napomanul ji jest, aby navedla věrný lid a zbúřila PulkLobk 83 (upomanul ji jest ~B) admonens eam; napomanu ji muž její, aby prosila ot otcě svého rolé BiblOl Jdc 1,14 (~Card, ~Lit, napomenul ~Pad, ~Praž) monuit; svatý anděl napomanul Josefa, aby nechodil do Jerusalema MatHom 30; jenž [mudrci] sú byli dřieve napomanuty nebeským znamením LyraMat 20a commoniti; po listech napomenu Alexandra, aby se varoval lékařstvie Filipova GuallCtnostM 36b monuerunt; přikázaním spasitedlným napomenuty a božským ustavením jsúce naučeni KancJist 200 moniti; napomenul jest ji [opat dívku] z čistoty OtcMuz 18a exhortatus est; když bychme všichni…od těch … správcí napomenuti byli ku pomoci a obraně země List VýbAkad 2/2,394 (1421); Vašie Milosti také bude to slušné i poctivé k tomu je [kacíře k poslušnosti] napomenuti KorMan 31a; aby … napomenuti byli nic jiného nemysliti než modlitby božie KorTrak v1b; inspirare napomenuti aut vdechnúti SlovKlem 16a; sancti spiritus hortatus gracia napomenut jsa ProkPraxD 74a; ║ nenie na světě ižádného tak s diáblem uvázaného [člověka], jehož by duch srdce jeho dobrý nenapomyenul ŠtítBrigC 38b non…commoveat nevaroval, nepodnítil. Srov. nabiediti 2

3. koho (zač, aby…, ať…) požádat, poprosit: Napomyenmyz svatú Maří, takež mladí jako staří, ať ny…navede na pravú cěstu Vít 27a; protož když muž ženu napomene, ona z poslušenstvie zákona… přivoléc, platí dluh [manželský] a plní zákon HusPostH 20a; Napomenuv [sv. Pavel] anebo prošiv, aby se vadili o vieru ChelčSíť 9a; paní kněžnu napomeň za přímluvu ArchČ 14,149 (1465)

4. koho napomenout, pokárat někoho, obrátit se s výtkou proti někomu: Lucianus… hněvivě napomanut, proč by tak, jakž mu učiniti rozkázáno, pozdil PasMuzA 400 eum graviter increpavit; v oči slušie bližnieho bratrsky…, aby ho polepšil, napomyenuty ŠtítBojVyš 4b est redarguendus; pakli vie [biskup] kterého svého, an smrtedlně hřěší a napomyenut bude a netbá toho, odluč jej od sebe ŠtítBrigC 48b auditis admonitionibus; et contestatus sum eos… s okřičením napomenul VýklKruml 82a (Neh 13,21: tresktal sem je BiblOl, ~Lit, zaklel sem je ~Pad, ~Praž); snad vás, kněžie, z toho najprvé napomenu, že ste toho právě lidu neoznámili, kterak mají věřiti v Krista ChelčBisk 37a

5. jur. koho (z čeho, k čemu, oč, nač, že… [o závazku]) upomenout (o něco), připomenutím nějakého závazku vyzvat k jeho splnění: nebo léto odpuštěnie [dluhů] jest hospodinovo. Ale pocestného i cizieho napomeneṡ. Súseda i bližnieho nejmáš moci napomínati BiblCard Dt 15,3 (~Ol, ~Lit, od hosti…požádáš ~Pad, od cizozemce …vezmeš ~Praž) exiges; Eufrosina ta peniezě schovavši i umřěla. V ta doba, když jejie hospodář zdaleka přišed z těch peněz napomanut, a nikakž jich…nalésti nemohl PasMuzA 422; jednu jej [dlužníka] napomieṅ, a tož pokorně OtcB 90a (upomeň ~D, ~E); zdá liť se vám hodné ty nepřátely našě slovutným obeslati a napomenuti poselstvím, ať by mně mú sestru … navrátili TrojA 34a (napomínati ~O) monitis et suasionibus requirere; že bych kdy byl od koho o ten plat…napomenut ArchČ 28,12 (1439); my Oldřich z Rožmberka ku předepsanému ležení napomenuti jsúce, móžem jinú osobu rytieřskú hodnú miesto sebe v to leženie zjednati ListářRožmb 2,34 (1439); aby se mnú vzali smlúvu [lidé se Smrtí], než je napomenu z dluhu RozmlSmrt 158; bude li on z toho [„zboží“] napomanut našimi posly PrávŠvábA 142a wird er dez ginret; dávámť věděti, že pan Hertvík napomenul rukojmí, kteříž mé chudé lidi vyručili, na postavení ListářRožmb 4,265 (1450); když srny napomenuli řemesla všecka, že sú nám povinována k městu šosem, aby nám jej…platili SvědBydž 15 (1462)

Ad 1: za lat. monere stč. též upomanúti. – Ad 2: za lat. admonere stč. též zavolati; za commovere téžhnúti. – Ad 4: za lat. increpare stč. též naláti, obžehrati, požehrati, vzláti; za contestari téžzapřisieci, zpraviti. – Ad 5: za lat. requirere stč. též otázati, uptati, vzhlédati, vzpytati

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


napomanúti, -manu, -měneš, -menúti napomenúti, -menu, -meneš, pftiv. Napomenouti, ermahnen: abych vás napomana u vieřě potvrdil Pass. 238. Vzýváním poprositi, anrufen: napomyenmyz svatú Maří, ať ny navede na pravú cěstu Vít. 27a. — Upomenouti, mahnen: upomínati-li jej (dlužníka) či nic? jednú jej napomieṅ OtcB. 90a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


napomanúti, -manu, -měneš, napomenúti, -menu, -meneš dok. (koho) napomenout; připomenout, upomenout; vybídnout, požádat, vyzvat
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


napomanúti dok. = napomenouti, upomenouti
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 14 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).