1. čeho, co, koho, na co/koho, s větou obsah. ap. pamatovat si, v paměti uchovávat („pamatovati“ 1): nenie v smirti, kto by pomnyel na tě ŽaltWittb 6,6 (pomnyel tě ~Klem, se rozpomínal na tě BiblPraž); Pomnyeti budú jmene tvého t. 44,18 (v. pamětivý 1) memores erunt; viny mladosti méj…nepomny ŽaltPod 24,7 (nevzpomínaj ~Wittb, nerozpomínaj ~Klem, nerač připomínati BiblPraž); Pomnyſſ li, kněže, o onéj slovutnéj hřiešnici PasMuzA 342; pomnyme na ryby, ješto sme jě jědli v Ejiptě ComestC 96b recordamur; již pomni, co jest viera [v shrnutí výkladu] HusVýklB 14a pamatuj, nezapomeň, pod. LékFrantC 166b; tebe jakožto vinného, ač pomṅiṡ, potresktal [Bůh] Budyš 9a memineris; kterýchž dluhuov nepomním, ježto mi z paměti vyšly ArchČ 15,182 (1433); pomni mě [tj. mé varování], že se nevymluvíš RokPostA 60b; pomní to dobře, když jest přišel do domu ArchČ 1,160 (1456) ║ bohu na to vždy pomnyely, z daróv děkovali KancJist 90 nikdy to Bohu nezapomínali; toho on nepomní, než že slýchal ArchČ 17,294 (1490) to si nepamatuje jako přímý účastník

2. odkdy, jak dlouho (co, že…) být pamětníkem (čeho, že…) po dobu odkdy n. kolika let: co najdále pomnyety mohu, to jest… PasKlem 237a; přijemše [úředníci] k sobě…jednoho starého člověka, ješto pomny od šedesáti let Půh 2,250 (1412); výše let padesáti pomním, že páni…vždycky jsú drželi Újezdec ArchČ 37,946 (1456); někteří pomnějí od markrabiny války t. 16,216 (1480); od mnoha let, jakž mohú pomnieti [chudí], ten plat jim dán ListářPlz 2,357 (1496)

3. koho, (na) co připomínat si s úctou památku koho/čeho: svú smrt pomnyety dala [světice] LegKat 3505; Pomny hody na provody! WaldhPost 57a; pomnyety na umučenie božie t. 60b; aby mě potom pomnieli sirotci FlašRadaA 769 ║ obveselíme sě tobě, pomnyece tvé prsi nad víno BiblOl Ct 1,3 (pamětlivi jsúce ~Lit) memores připomínajíce si; nebudu jemu [hříšníku] pomnyety hřiechóv ŠtítSvátA 252a (Ez 18,22 non recordabor: nebudu vzpomínati BiblOl) připomínat

4. na koho, (na) co, s inf. ap. pamatovat na co/koho, mít na paměti (na zřeteli) co/koho, aby…, zvl. dbát o koho/co, aby…: rač pomnieti na své plémě PísVáclM 219b; Pomny, aby den sváteční světil LyrDuch 61 memento, pod. s inf. DesHrad 141; co jest člověk, že pomnyſſ na ni, nebo syn člověčí, že navščievíš jeho ŽaltWittb 8,5 (pamatuješ na něho BiblPraž) memor es; svú šlechtu i rod pomnyety [v boji] AlxV 1497; na věky věkóm chvála! Amen. pomny LegKat 68b (elipsa předm.); Pomni do Mojžieše, ten chyboval Kruml 269; aby pomniel na to, aby nikdy nepúštěl LékFrantA 59b; na to pomnieti s KMtí mluviti ArchČ 3,7 (1422); rač na mě pomněti o jestřábiech t. 14,9 (1441) pamatovat s jestřáby; nepomněl sem VMti připomenúti t. 10,22 (1479) ║ Pomnyete na předložené vašě BiblOl Hb 13,7 (v. pamatovati 4) dbejte slov svých představených; jmají [páni]…pomnyety jim to [dary] vším dobrým ŠtítKlem 88a odvděčovat se za to

5. na koho, koho, co myslet na koho/co, přemýšlet o kom/čem: ač sem tebe pomnyel na posteli méj ŽaltWittb 62,7 (v. pamatovati 5) memor fui; to [dar] pomny BiblDrážď 1 T 4,15 (přemýšlej ~Ol, mysliž ~Praž) meditare; když co pravým úmyslem činíme proň [Boha], ač naň v ta doba i nepomnyme ŠtítVyš 78b, pod. Aug 67b; múdřejie…má pomnyety GlosSed 264b meditetur ║ vzezřev na pannu, je sebe nepomnieti TandBaw 134 ztratil rozum