1. koho/co nachylovat, naklánět, mírně sklánět dolů; [člověka] ohýbat: jho a udidla ukřivují šíji tvrdú a panoši nachilige ustavičné dielo BiblDrážď Sir 33,27 (nachyluge ~Ol, sklonie ~Lit, sklonijí ~Pad, ponižujíť ~Praž) inclinant operationes assiduae; a když již smrt opanovala všecky údy, tehda najposléze počal Pán svú hlavu nachylowati velikú bolestí HusSvátB 177a; ║ nachylowal s ledvie tvá ženám BiblPraž Sir 47,21 (přichýlil jsi ~DrážĎ a ost.) inclinasti přikláněl jsi k ženám

2. koho/co k čemu přivádět, vést k něčemu, získávat pro něco; [k něčemu špatnému] svádět: všecko stvořenie k svému přikázaní nachylugie, když chce, Jezukrist MatHom 117 inclinat; k nestatečnéj milosti žádné pochlebovánie nás nenachiluy MatHom 172 inclinet; králové a knížata světská…všecku svú moc k světu nachylugij JakZjev 174b obracejí; neb modlitba nábožná náramně jest veliké moci, že přemáhá a nachyluge k milosrdenství toho, jenž nemuož přemožen býti RokPostK 356a; Nenachyluy srdce mého k slovóm zlobivým KorTrak y3b; blázni…mysl svú vždycky k bláznovství nachylugi AlbnCtnostA 43a