|
|
nachýliti, -ľu, -lí pf. (ipf. nachylovati); k chýliti 1. co, čeho nachýlit, naklonit, mírně sklonit dolů; [něco vratkého] nahnout: a nachyliw [Ježíš] hlavu, vypustil duch BiblDrážď J 19,30 (~Ol, nakloniv hlavu EvZimn, ~Ol, BiblLit, ~Pad, nakloniv hlavy ~Praž) inclinato capite; a hospodin nachilij ruku svú i letí pomocník a padne ten, jemužto pomoc dávají BiblDrážď Is 31,3 (tak i ost.) inclinabit manum suam vztáhne; nachileny sú ostrosti Arnon ComestC 52b (Nu 21,15: nachilili sú sě BiblOl, ~Pad, nakloněny sú ~Praž) inclinati sunt; když nachylychu [ženy] své tváři k zemi ComestC 341a (L 24,5: snížily obličej EvOl, svěsivše svú tvář BiblDrážď, ~Ol, klániechu tvář ~Lit, tvář…kloniechu ~Pad, schýlily tváře své ~Praž) cumque declinarent vultum; když pod meč hlavy nachyly [Dorota] PísDorA 104 (hlavu…nakloni ~Vít); neb zajisté vól bujný bieše ji [archu] nachilil málo BiblOl 1 Par 13,9 (~Card, ~Pad, bieše ji maličko nachýlil ~Lit, ~Praž) paululum inclinaverat eam; v náš smrtedlný přiebytek své výsosti nachylyty ŠtítSvátA 161b altitudinem tuam inclinare (v obraze); dříve nežli svú duši pustil [Ježíš], ústa svá nachýlil, aby tobě [člověče] políbení dal HusSvátTN 162a; když lidé hledie pilně těch věcí potřebných, bez kterýchž nemohu býti, již sú nachýleni, ale když sú pilni těch věcí, které sú nad potřebu…, již sú opovrženi RokLukA 280a (v obraze) náchylní k pádu; ó milý Pane, nachyl ta nebesa a sstup k nám doluov RokPostB 437 (nakloň ~C, ~N; Ps 143,5 inclina caelos; srov. též nakloniti 1); nachýleni i přitaženi jsouc od téhož [sedláci od shromaždiště na hoře Tábor] jako magnes kámen železo BřezKron 402 allecti et attracti přivábeni, strženi; nachyle kotlíku, ať by v jednom místě všecko se držalo Apat 222a inclinato bacilone; ║ nebo čiešě v rukú hospodinově vína čistého, pilná směsice. I nachýlil z toho v to: avšakož kvasnicě jejie nejsú vyprážďňěny ŽaltWittb 74,9 (pod. BiblDrážď, vchýlil jest ŽaltKap, nakloni ~Pod, pod. ost.) inclinavit ex hoc in noc skloněním nádoby odlil; maxima summi curvavit najvětčie najvyššieho nachylyl jest GlosSed 62b pokřivil 2. co, čeho [o uchu] (k komu) naklonit, nastavit vstříc: Nachil ke mně [Bože] ucho tvé ŽaltWittb 30,3 (BiblLit, ~Pad, nakloň ŽaltKlem, ~Kap, ~Pod, skloň BiblOl, nakloň ke mně ucha svého ~Praž) inclina ad me; slyš, dci, a viz a nachil ucho tvé ŽaltKap 44,11 (nakloň ~Wittb, ~Klem, BiblOl, přichyl ŽaltPod, BiblPad, nakloň ucha svého ~Praž) inclina; slyš a nachyl každý ucha svého, co já vám budu praviti nového DivKlem 179a (1); pozoruj tehdy a nachyl ucha svého, zdali tebú i jinými jistá pravda a viera bude moci hnuti KorMan 42b; arrige aures, Panphile Nachiliti, nastaviti VodňLact Z4a; ║ proši, Maria, matko božie, aby ráčila svoji uši i tvú milosrdnost obyčějnú mým prosbám nachylyty Vít 86b benigna accomoda popřáti sluchu a svého milosrdenství 3. koho/co (k čemu) naklonit (k něčemu), získat (pro něco); [k něčemu špatnému] svést: súdcové královi dobrotivú řěčí chtiechu je nachylyty, aby krále poslušni byli ComestC 259a flectere; nebo uzří li kto toho, jenž má uměnie, před modlu stoléce, však svědomie jeho jsúce nemocné bude nachyleno k jedení ofěrovaného modlám BiblOl 1 C 8,10 (bude zděláno ~Lit, vzděláno bude ~Pad, přivedeno bude ~Praž) aedificabitur; aby…syna božieho (-uo- ed.) nachilil [setník],…k dobrovolenství připravil MatHom 103 ut commoveret; jeho [božího milovníka] čisté mysli ani mladost, ani moc té, jenž jeho miluje, móž nachýliti k nečisté mysli ŠtítStrah 4b permovet; než žes písmem [tj. písemnými díly] dolíčila [Praho], něco jsi mě nachylila Budyš 74b; lehcí lidé, co chtie, uvěřie a mysl svú k své žádosti prudce nachyle AlbnCtnostA 44a; lid veliký k sobě nachýlili jsou [kněží] BřezKron 330 ad se attraxerunt Srov. nakloniti Ad 2: za lat. arrigere stč. též vyskýsti. – Ad 3: za lat. aedificare stč. též navoditi (ipf.!); za attrahere též přitáhnúti Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nachýliti, -ľu, -líš, pftiv., neigen, inclinare. — nachil ke mně ucho své inclina ŽWittb. 30, 3; slyš a nachyl každý ucha svého Div. hra tří Marií (rkp. knih. univ. Pr. XVIII. E. 1 str. 179a); nachyly sě inclinabit se ŽWittb. 9, 10 (31); nachylil inclinavit t. 74, 9, nachilil ŽGloss. tamt. Když k tomu velmi se jest nachylilo, že by (lázeň) spustnúti měla KolAA. 50b (1513). Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nachýliti, -ľu, -líš dok. nachýlit, naklonit, přiklonit; — nachýliti sě naklonit se, přiklonit se: nachýliti sě ke zlým činóm; (o čase) pokročit ke konci: již sě jest den nachýlil Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
nachýliti dok. = nakloniti, přikloniti Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|