mučiti, -ču, -čí ipf.
k muka
1. koho čím mučit, tělesně trýznit; též fig.
2. koho mučit, trápit, soužit
3. co (část těla) zraňovat mučením
4. jur. podrobovat výkonu mučení, vyslýchat útrpným právem
5. co (život) naplňovat trápením
6. co (hřích) odčiňovat, napravovat
7. co uvádět ve zmatek, nepořádek
Sr. katovati, kvíliti 4, mučiti sě, mútiti, pomučiti, umučiti, vzmučiti
Autor: Irena Fuková, Michal Hořejší