katovati, -uju, -uje ipf.
k kat
koho konat katovskou práci vůči někomu, fyzicky týrat někoho
Sr. mučiti
Autor: Milada Homolková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.25, citován stav ze dne 21. 9. 2024).
katovati, -uju, -uješ, impftiv., peinigen, foltern. — S hříšnými se mučiece a katugicze Rokyc. 241a. (Měšťané) byli katováni WintObr. 2, 615 (z r. 1509).
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
katovati, -uju, -uješ ned. trýznit, mučit
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.