kúzelný adj.
dolož. jen kúzedlný adj.
k kúzlo
1. (o slovu, čarování) kouzelný, čarodějný, působící kouzlo
2. zasažený kouzlem, očarovaný
3. (o chytrosti, mistrovství) kouzelnický, čarodějnický, ovládaný a provozovaný kouzelníkem
4. (o hříchu) čarodějnický, způsobovaný kouzelníkem, čarodějem
5. (o osobě) mající kouzelnické schopnosti
6. kúzedlný duch věštecké schopnosti, věštecké nadání
Sr. čaročinný, čarodějný, čárový, kúzelničí, věšččí, věščebný
Autor: Martina Jamborová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 10. 5. 2024).
kúzedlný, adj., kouzelný, čarodějný, Zauber-. — Věští neb kuzedlny duch pythonicus vel divinationis spiritus Ol. Lev. 20, 27, Mus. tamt. Své sě kuzedlne viery odpověz Pass. 429. — kuzedlny neb zlého domněnie suspiciosus MamA. 34b (překlad nedobrý); kuzedlne oběti funesta MamA. 22b. — kuzedlna magica SlovKlem. 2b t. j. kúzedlná (?). — Adv. -ně kúzedlně: otec… za to mějieše, by sě (jeho dcera, jíž mučení neškodilo) kuzedlnye bránila Pass. 348.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
kúzedlný (trojslab.) adj. kouzelný, kouzelnický, čarodějný
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.