|
|
|
daremní adj. daremný adj. k darmo 1. daný zdarma, poskytnutý darem 2. marný, zbytečný, neužitečný, jsoucí bez zamýšleného n. žádaného prospěchu, výsledku ap. 3. bezúčelný, prázdný, planý, jalový, postrádající smysl, cíl ap. 4. lichý, klamný, falešný 5. neplatný, nezávazný 6. (o osobě) neužitečný, ničemný, mizerný 7. přílišný, nadměrný, nadbytečný Sr. marný, neplatný, prázný Autor: Kateřina Voleková Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 18. 5. 2024). 
daremní, -ný, adj., marný, bez užitku, bez prospěchu, eitel, vergeblich, unnütz. — Překážku, pro niž daremnij bývá slovo boží ChelčP. 68b; i toť nenie daremnije ſlowo Štít. ř. 36b; nemúdrá věc jest, větrem tratiti přiezn mezi sebú, točíš daremny rzeczy t. 104b; kto daremnye rzeczy ploští Štít. uč. 134a; klamati daremnu radú vana persuasione Lit. 2. Par. 32, 15; aby mé napomanutie daremnie nebylo Kruml. 261b; hledaje daremnye chvály Štít. ř. 149a; daremníe jest chwala ŠtítBud. 203; daremnu prací vano labore Ol. Sap. 15, 8; daremnye by byla prácě našě inanis Koř. 1. Thess. 3, 5; i to jest marnost a daremnie práce mysli cassa sollicitudo mentis Kladr. Ekkles. 2, 26, všěcky prosby zdají sě daremne preces creduntur cassae SequE. 23a; ty jeho práce aby daremne nebyly, poroučím (mu) 10 k. gr. KolCC. 163a (1581), bez užitku, t. bez platu; daremnie práce ujíti VšehJir. 309; daremnyet jest bujnost srdce člověčieho ŠtítMus. 136a; daremnij náklad Háj. 335b; bez té lásky daremníe by byla viera i náděje ŠtítMus. 92a, bez té (lásky) daremne (sic) by viera byla i náděje ŠtítOp. 111a; že n(e)daremní čáku k odplatě máme ŠtítBud. 133; daremnij, Herode, mútíš se bázní Štít. ř. 40b; snové daremni budú ChirB. 39a, dvúcátý (měsíc) naydaremnieſſi (sic) jest ke všem věcem činiti, snové daremni budú t. 40a. — Na daremne se trudil Otc. 276a, na daremné = marně. — Adv. -ně daremně: daremně pracovati Vel. Jg. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
daremní, daremný adj. marný, bez užitku, zbytečný; na daremné marně, zbytečně Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
daremní, daremný adj. = marný, bez užitku Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|