|
|
|
baba, -y f. bába, -y f. 1. čí babička, matka otce n. matky, bába (arch.) 2. stará žena, stařena 3. bába, baba, stará žena ošklivého vzhledu n. nenáležitého (škodlivého) chování 4. pomocnice při porodu, porodní bába (ob.) 5. bába žemlová žemlovka (sr. GbSlov s. v. „bába“) Adj. poses. babin, bábin dolož. jen jako vl. jm. osobní (sr. GbSlov babin) Dolož. též jako vl. jm. pomístní a mužské vl. jm. osobní Bába a v pojmenování bydliště ot Bab Sr. babicě, babička, babka, paňbába, chovačka, povíjačka Autor: Milada Homolková Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 4. 5. 2024). 
bába, baba, -y, fem., stsl. baba. — Grossmutter, ava, avia; altes Weib, anus, vetula. Rozdílný význam je v nč. differencován kvantitou: avia je bába a vetula baba; tak bylo bezpochyby také v stč. Jedna baba na Pražany vzvola DalC. 19. V Lučště také bieše baba tamt. Když na babie kúzla ptají Hrad. 94a. Stará baba Mast. 329. Řkúc (choť v manželství stáří nerovného): umře baba neb uslekne ť kmet a já budu mieti sbožie Štít. uč. 48b. Dvau děduov a dvau Baab Hořek. (úv., při erbech). baba ava Prešp. 1627, Rozk. 2422, BohFl. 478, VocabMus. 183b; baba anus Ol. Zach. 8, 4, Vocab. 175a, vetula BohFl. 483. — Bába porodní, Hebamme: baby obstetrices Ol. Ex. 1, 17; báły ſe baby Br. tamt. a j. V nč. je při tomto významu kvantita bába; doklady z Br. svědčí, že v době starší bylo baba. — Daj mi posniedati, napeka babu zemlowou Příp. v rkp. z r. 1465 (v kn. univ. Pr. 3. B. 22, v Rozpr. filol. 1898, 109), nč. žemlová bába. — Pan baba ChirA. 249b, podle souvislosti penis. — Příjm. mužské: Kuba Baba KolB. 22b (1495), Kubowi Babowi t. 20b (1495). Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
bába, baba f. bába, babička; stařena; porodní bába; bába žemlová žemlovka Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
|