Beneš Optát, Petr Gzel

Gzell

16°

Příručka o čtení, psaní a počítání, kterou sestavil Beneš Optát (podepsal dedikaci) s využitím ortografického výkladu z NámGram1533, který napsali nedlouho předtím s Petrem Gzelem (srov. Optát aj. 2019). Spis je v předmluvě dedikován Václavovi z Lomnice a na Náměšti, stejně jako NámGram1533. Poučení o čtení a psaní, které reprodukujeme, je z větší části převzato z NámGram1533, občas jsou přehozeny odstavce textu a zařazeny doplňky nebo rozšíření o výuce četby.

Převzaty jsou obě stránky náměšťské ortografie, tj. poučení o jednotlivých literách (B1r až E1r) a o interpunkci (E3v až F4v). Mezi ně je vložen návod, jak odrostlejšího žáka naučit číst bez slabikáře (E1v až E3v).

Doplňky proti NámGram1533 jsou dány také technickým rozdílem: tentokrát byly při tisku k dispozici dvojice švabachových liter »l«/»ł«, »b«/»ϐ« a dvojí »h« (druhá třetí dvojice bez sémantického rozdílu) a také »g« s diakritikem v podobě tečky. Optát proto mohl rozšířit svůj výklad o »l«/»ł« výkladem o dvojím »g« (B3r až B4r). Přidal také poučení o psaní velkých písmen na začátku některých slov (D4v až E1r) — navzdory tradovaným názorům o Optátových sympatiích k reformaci i u slov jako papež nebo kardinál.

Textovým písmem je tedy švabach s variantními literami, naopak už se nepokračuje v experimentu NámGram1533 s titulky provedenými gotikoantikvovými verzálkami a margináliemi z gotikoantikvových verzálek i minusek: tentokrát jsou titulky a marginálie vysázeny většinou ze švabachu, hlavní titulky texturou.

• Optát, Beneš, a Petr Gzel. Isagogicon, jenž jest první uvedení každému počínajícímu se učit, a to ku poznání dvojího, každému velmi potřebného umění: ortografí předkem, kdež se ukazuje české řeči pravé a mírné psaní i čtení, jak kdo má řádně psáti i čísti; arythmetyky potom, kdež se oznamuje umění mírného a snadného počítaní, jak kdo všeliké počty mírně a snadně má činiti. Náměšť nad Oslavou, 1535. Fotokopie části tisku Knihovny Národního muzea, Praha, sign. 26 E 31 neúpl., dostupné z WWW: <viz zde>
• Kubálek, Josef, Josef Hendrich a František Šimek. Naše slabikáře: od nejstarších dob do konce XVIII. století. Praha: Školní nakladatelství, 1929, s. 271–290 (bez části o aritmetice).

• Havrlant, Jaroslav. Katolíci při vydávání českých biblických textů v době reformace: poznámky ke konfesní příslušnosti Beneše Optáta, Jana Vartovského z Varty, Tomáše Rešla a Jana Straněnského. In Ota Halama (ed). Amica, Sponsa, Mater: bible v čase reformace. Praha: Kalich, 2014, s. 154–176.
• Jakubec, Jan. Nejstarší české slabikáře. Paedagogické rozhledy, 1899, roč. 12, s. 145–152, 193–201, 241–249, 298–307, 335–344 a 385–388. Fotokopie exempláře Moravské zemské knihovny v Brně, sign. 00273-0030.094, dostupné z WWW: <viz zde>
• Koupil, Ondřej. Grammatyka Cžeska: mluvnice češtiny v 16. až 19. století (katalog výstavy). Praha: Filip Tomáš — Akropolis, 2015, s. 37 (č. 16/05).
• Kubálek, Josef, Josef Hendrich a František Šimek. Naše slabikáře: od nejstarších dob do konce XVIII. století. Praha: Školní nakladatelství, 1929, s. 16–22.
• Optát, Beneš, Petr Gzel a Václav Philomathes. Gramatika česká (1533). Ed. O. Koupil. Praha: Filip Tom,áš — Akropolis, 2019.
• Vintr, Josef. Česká gramatická terminologie do r. 1620. Wiener Slavistisches Jahrbuch, 1985, roč. 31, s. 151–185 = Vintr, Josef. Studien zur älteren tschechischen Grammatographie. Ed. B. Vykypěl. München: LINCOM Europa, 2008 [= Travaux linguistiques de Brno 03], s. 19–40.
• Voit, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století I–II. 2. vyd. Praha: Libri, 2008, s. 732n. (Pytlík z Dvořiště Jan) — elektronická forma textu přístupná v Encyklopedii knihy v českém středověku a raném novověku z WWW: <viz zde>
• Voit, Petr. Český knihtisk mezi pozdní gotikou a renesancí II: tiskaři pro víru i tiskaři pro obrození národa 1498–1547. Praha: Academia, 2017, s. 344 (TNám 5).
• Vykypělová, Taťána. Wege zum Neutschechischen: Studien zur Geschichte der tschechischen Schriftsprache. Hamburg: Dr. Kovač, 2013 [= Studien zur Slavistik 32].