|
Autor | anonym | |
Zkratka | Brus1894 | |
Transkribovaný titul | Brus jazyka českého, který sestavila kommisse širším sborem Matice české zřízená | |
Transliterovaný titul | BRUS| JAZYKA ČESKÉHO,| KTERÝ SESTAVILA| KOMMISSE ŠIRŠÍM SBOREM MATICE ČESKÉ| ZŘÍZENÁ | |
Uzuální titul | matiční Brus (třetí vydání) | |
Poznámka k titulu | pro sazbu titulu užito několika druhů antiky v různých stupních | |
Místo tisku | Praha | |
Tiskař/nakladatel | J. Otto | |
Vročení | 1894 | Vydání | třetí |
Exemplář | ze soukromé sbírky | |
Databáze NK ČR | <viz zde> | |
Rozsah | [*]4 1–278 = s. [I–VIII] — [1] — 2–13 — [14] — 15–48 — [49] — 50–68 — [69] — 70–431 — [432] | |
Charakteristika | Matiční Brus vydaný potřetí, téměř čtvrt století po rozhodnutí podobnou příručku vytvořit. Druhé vydání (Brus 1881) bylo označeno jako rozmnožené, toto třetí pak jako „úplně změněné a rozmnožené“; časový odstup umožnil komisi a redakci (redigoval opět Václav Hylmar) provést některé výraznější úpravy. Přibyla vstupní pravopisná část, zkrácen byl dodatek Václava Svobody o skloňování cizích jmen a změn doznalo i pojetí prestižní češtiny v Brusu. Stanovisko úpravců třetího vydání a respekt k novému určujícímu znalci staré i nové češtiny vyjadřuje věta z předmluvy: „Upravujíc nové vydání, komise hleděla všude přiblížiti se mluvnici české, které nyní téměř všeobecně se užívá, totiž mluvnici Gebauerově“ (s. [II]). Femininní substantiva na -t, -rt a -st jsou tedy zakončována tvrdě (srov. s 4, kde se mění oproti druhému vydání i argumentace: rozhodující je praxe starých spisovatelů a většiny novějších a dialekty většiny Čech, ne už dialekty východočeské a moravské), pro doporučené vokalizace předložek se používá tzv. Havlíkova pravidla, víc se přihlíží k lidové mluvě. Komisi rozdělil dobový spor o pravost RKZ; z technických důvodů byly nakonec doklady z Rukopisů v textu ponechány, mínění odpůrců ale také (s. [II]).
Části knihy: 1. Část pravopisná (s. [1] až 13). První věta dobře pojmenovává obtížnější místa nového českého pravopisu: „V pravopise českém kromě rozdílu mezi i a y způsobují potíže zejména kvantita samohlásek a změny souhláskové při tvoření, ohýbání a vyslovování slov“ (s. 1). 2. Tvaroslovná část (s. [14] až 48) má podobný obsah jako v předešlých vydáních a postupuje podle ohebných slovních druhů. Proti předchozímu vydání byl výrazně zkrácen Dodatek o psaní a sklánění cizích jmen (jen s. [49] až 68). Původní rejstřík tohoto dodatku byl vřazen do třetí části.
Jako u druhého vydání se při tisku užívalo jako základní písmo klasicistní antikva s vyznačovací polokurzivou a jako písmo titulkové a pro zvláštní vyznačení, např. heslových slov, výrazný grotesk. | |
Jazyky | čeština, němčina | |
Primární literatura (digitální fotokopie) |
| |
Sekundární literatura |
| |
Autor popisu | Ondřej Koupil | |
Poslední aktualizace | 9. 11. 2020 |
Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka,
Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 10 měsíci a 4 dny; verze dat: 1.1.25 |
|||
Web je
podpořen
Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062 (LINDAT/CLARIAH-CZ). |