Brus jazyka českého, jejž sestavila kommisse širším sborem Matice české zřízená

Brus jazyka českého, jejž sestavila kommisse širším sborem Matice české zřízená. Praha, 1877. Vydání první.

Listování
Autoranonym
ZkratkaBrus1877
Transkribovaný titulBrus jazyka českého, jejž sestavila kommisse širším sborem Matice české zřízená
Transliterovaný titulBRUS| JAZYKA ČESKÉHO,| jejž sestavila| kommisse širším sborem Matice České zřízená
Místo tiskuPraha
Tiskař/nakladatelTheodor Mourek
Vročení1877
Vydáníprvní
ExemplářMoravská zemská knihovna v Brně, Brno, sign. 2-0095.928
Databáze NK ČR<viz zde>
Formát

Rozsah[A]8 1–128 134 = s. [I–III] — IV–XIV — [XV–XVI] — [1–3] — 4–20 — [21] — 22–58 — [59–61] — 62–198 — [199–200]
Charakteristika

Tvaroslovná, slovníková a stylistická příručka Matice české, kterou vydala komise pracující na pokyn Matice české po letech příprav. Při poslední fázi přípravy zasedala komise ve složení: Václav Svoboda (předseda), Jan Gebauer, František Kott, Karel Tieftrunk, Václav Hylmar, František Patočka a Slavík. Podle zadání komise k tomuto prvnímu z tří vydání matičního Brusu (další, vždy znovu upravovaná, vyšla v letech 1881 a 1894) bylo cílem knihy vytýkat »nejobyčejnější chyby pravopisné, tvaroslovné, syntaktické a lexikalné« podle vzoru staršího jazyka a »mluvy obecné lidu českoslovanského« (s. VI). Jazykem klasiků se mělo čelit hlavně vlivu němčiny, protože latinizmy nejsou češtině podle komise tak »na odpor« (s. VII).

Dějiny vydání matičního Brusu, změny v obsazení komise a vůdčí ideje podniku umožňuje sledovat předmluva (s. [III] až XIII). Matiční Brus měl představovat oproti publikacím jednotlivců vyváženou a schválenou syntézu a být »dalek […] všech krajností puristických« (s. XIV).

 

Záměrem bylo vydat podle dávného nápadu Jungmannova normativní příručku (kánon), které už předem, v čtyřicátých letech, dal jméno Brus P. J. Šafařík (Tieftrunk 1881: 122). Autoritativním východiskem byly kromě starých jazykových památek Jungmannův Slovník a práce Šemberovy, Mikešovy nebo J. Malého (s. V).

 

Příručka se skládá ze dvou základních částí:

1. Tvaroslovná čásť (s. [1] až 58) je vlastně malá mluvnice pojednávající o jednotlivých ohebných slovních druzích. Najdeme tu upozornění na jazykové jevy hodnocené prestižním vydavatelským grémiem jako nevhodné nebo chybné (kazimluvy) i pozitivní návody, které tvary jsou při ohýbání slov žádoucí. V nižším (prostonárodním) stylu se dovolují tvary slovesa býti bez náslovného j- (s. 16). Vyžadují se infinitivy na -ti, nebo aspoň na (s. 16), měkká zakončení substantiv typu kosť (s. 7). Konstatuje se »veliký zmatek« v zakončeních 3. os. plurálu indikativu prézenta sloves na /-ejí (s. 18), kárá se spojení aby ses, užívané místo doporučovaného abys se (s. 20).

 

2. Slovník (s. [59] až 198) je sestaven tak, že heslovými slovy jsou nejenom slova česká, ale i německá (s doporučeným překladem) a případně obecnější pojmy. Některá hesla představují drobná pojednání o konkrétních jazykových jevech na způsob pozdějších jazykových sloupků. Překvapivě rozsáhlý je Dodatek k tvaroslovné části (s. [21] až 58), pojednávající o skloňování jmen nečeského původu, ale obecněji poskytující i náhled na problematiku pravopisu přejatých slov. Jeho autorem byl Václav Svoboda a nad pojetím této speciální části se dlouho rokovalo (s. X).

 

Tisk používá standardní dobovou klasicistně tvarovanou antikvu s polokurzivou, pro vyznačování se používá polotučného řezu stejného písma, kurzivy a prostrkání písmen.

Jazykyčeština, němčina
Primární literatura (digitální fotokopie)
  • Brus jazyka českého, jejž sestavila kommisse širším sborem Matice české zřízená. Praha, 1877. Fotokopie tisku Moravské zemské knihovny v Brně, sign. 2-0095.928, dostupné z WWW: <viz zde>
  • Brus jazyka českého, jejž sestavila kommisse širším sborem Matice české zřízená. Praha, 1877. Fotokopie tisku Moravské zemské knihovny v Brně, sign. 2-0095.928, dostupné z WWW: <viz zde>
Sekundární literatura
  • Havránek, Bohuslav, a Miloš Weingart (edd.). Spisovná čeština a jazyková kultura. Praha: Melantrich, 1932 [= Výhledy: knihy zkušeností a úvah 14].
  • Jelínek, Milan. Purismus. In J. Pleskalová aj. (edd.). Kapitoly z dějin české jazykovědné bohemistiky. Praha: Academia, 2007, s. 540–572.
  • Koupil, Ondřej. Grammatyka Cžeska: mluvnice češtiny v 16. až 19. století (katalog výstavy). Praha: Akropolis, 2015, s. 114 (č. 19/22).
  • Tieftrunk, Karel. Dějiny Matice české. Praha: Matice česká, 1881 [= Novočeská bibliothéka 24; Spisy musejní 154]. Fotokopie výtisku Národní knihovny České republiky, sign. 54 F 3377, dostupné z WWW: <viz zde>
Autor popisuOndřej Koupil
Poslední aktualizace9. 11. 2020
 
logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 6 měsíci a 3 dny; verze dat: 1.1.17
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).