Truhlářův zlomek žaltáře
editor: Kreisingerová, Hana; Voleková, Kateřina
Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. XVII J 17/9, 1. polovina 14. století

oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., Praha 2022–2023

Tato edice je autorské dílo chráněné ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, a je určena pouze k nekomerčním účelům.

Vznik edice byl podpořen projektem Grantové agentury České republiky č. 20-06229S První tištěný staročeský žaltář (filologická analýza a kritická edice).

Obecné ediční zásady

Elektronické edice jsou pořizovány výhradně z rukopisů, prvotisků a starých tisků z období 13.–18. století (resp. 1780; v odůvodněných případech jsou možné přesahy i za uvedené rozmezí). Při jejich vytváření je uplatňován kritický přístup k vydávanému textu. Texty jsou transkribovány, tj. převedeny do novočeského pravopisného systému, s tím, že jsou respektovány specifické rysy soudobého jazyka. Elektronické edice vznikají na akademickém pracovišti zabývajícím se lingvistickým výzkumem, proto je kladen mimořádný důraz na interpretaci a spolehlivý záznam jazyka památky.

Transkripce textů se řídí obecně uznávanými edičními pravidly, jimiž jsou pro období staré a střední češtiny zejména texty Jiřího Daňhelky Směrnice pro vydávání starších českých textů (Husitský Tábor 8, 1985, s. 285–301), Obecné zásady ediční a poučení o starém jazyce českém (in: Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1957, s. 25–35) a Obecné zásady ediční a poučení o češtině 15. století (in: Výbor z české literatury doby husitské. Svazek první. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1963, s. 31–41) a text Josefa Vintra Zásady transkripce českých textů z barokní doby (Listy filologické 121, 1998, s. 341–346). Tato obecná pravidla jsou přizpůsobována stavu a vlastnostem konkrétního textu. Při transkripci textu editor dbá na to, aby svou interpretací nesetřel charakteristické rysy jazyka a textu, zároveň však nezaznamenává jevy, které nemají pro interpretaci textu či jazyka význam (tj. např. grafické zvláštnosti textu). Tyto obecné ediční zásady jsou v elektronické edici doplněny o specifickou ediční poznámku vážící se ke konkrétnímu textu.

Součástí elektronických edic je textověkritický a poznámkový aparát, jehož obsah a rozsah je zcela v kompetenci jednotlivých editorů. Bez výjimek jsou v kritickém aparátu zaznamenány všechny zásahy do textu, tj. emendace textu (uvozené grafickou značkou ]). Uzná-li to editor za vhodné, může k vybraným úsekům uvádět také transliterované znění předlohy (v tomto případě následuje transliterovaná podoba za dvojtečkou). Pravidelně jsou zaznamenávány informace týkající se poškození či fragmentárnosti předlohy, nejistoty při interpretaci textu atp. Naopak výjimečně jsou zachyceny mezitextové vztahy.

Elektronické edice neobsahují slovníček vykládající méně známá slova. K tomuto účelu slouží slovníky zapojené do jednotného vyhledávacího systému Vokabuláře webového (http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx), případně též slovníky nezapojené do tohoto vyhledávání (http://vokabular.ujc.cas.cz/zdroje.aspx).

V širším kontextu a podrobněji jsou uplatňované ediční zásady popsány v práci Aleny M. Černé a Borise Lehečky Metodika přípravy a zpracování elektronických edic starších českých textů (ke stažení zde), kterou v roce 2016 certifikovalo Ministerstvo kultury ČR.

Komentář editora k textu

Truhlářův zlomek žaltáře

Zlomek rukopisu s druhým překladem Knihy žalmů do češtiny zvaný Truhlářův (zkratka ŽaltU)[1] Tuto zkratku užívá Staročeský slovník 1968, s. 117–118. Ve Slovníku staročeském Jana Gebauera je tento pramen značen zkratkou „ŽTruh.“. Srov. Lístková kartotéka Jana Gebauera (prameny) [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., oddělení vývoje jazyka [cit. 2. 12. 2021]. Dostupné z: https://bara.ujc.cas.cz/bara/img/70/302410027_294208?db=3. tvoří čtyři pergamenové listy o rozměru 14 × 12 cm.[2] Srov. Patera 1890, s. XXIV. Nalezl jej Josef Truhlář na deskách tisku Albert Curtz, Amussis Ferdinandea ad problemata universae matheseos et praesertim architecturae militaris explicata (Monachii, Nikolaus Henricus, 1654)[3] Tisk uložen v Národní knihovně České republiky pod signaturou 14 J 60. a dnes je uložen v Národní knihovně České republiky pod signaturou XVII J 17/9.[4] Srov. Truhlář 1906, s. 144, č. 382. Zlomek je zveřejněn v digitální knihovně Manuscriptorium: http://www.manuscriptorium.com/apps/index.php?direct=record&pid=AIPDIG-NKCR__XVII_J_17_9_0MY5H2D-cs. Podle Truhláře zlomek pochází z 1. poloviny 14. století.[5] Truhlář 1879, s. 143.

Zlomek obsahuje verše Ps 129,6–131,11, 138,5–139,14, 147,12–148,13. Text je místy poškozen otřením a oříznutím okraje folia, špatně čitelné jsou zvláště ff. 3r a 4v. Na začátcích jednotlivých žalmů se nacházejí jednoduché barevné nebo zlacené iniciály o výšce dvou řádků. Majuskule na začátcích veršů jsou psány střídavě červenou, modrou a zelenou barvou. Nadpisy ani malá doxologie uvedeny nejsou.

Odchylek od Žaltáře klementinského (zkratka ŽaltKlem),[6] Praha, Národní knihovna České republiky, sign. XVII A 12. zástupce druhého překladu, má zlomek poměrně málo.[7] Kyas 1962, s. 14. Na hláskoslovné rovině jsou na zlomku zachyceny např. tyto jevy: průvodní vokály u slabikotvorného l a r (např. milosirdie Ps 129,7; vilny Ps 148,8), nepřehlasované u/ú (např. jutřnie Ps 129,6; sľub Ps 131,2; pravedlnosťú Ps 131,9), vkladná hláska (např. mn > mpn: tempnosti Ps 138,11, Ps 138,12), zjednodušení souhláskové skupiny (např. zs > s: rosýpá Ps 147,5; vzdv > zv: zvicě Ps 131,5).

Zlomek zpřístupnil v paleografické edici Josef Truhlář (1879). Varianty ze zlomku pak otiskl Adolf Patera v kritickém aparátu edice Žaltáře klementinského.[8] Patera 1890, s. 228–229, 237–239, 249–250.

Poškozený a špatně čitelný text doplňujeme s přihlédnutím k Žaltáři klementinskému. Nečitelná písmena v poznámkách naznačujeme trojtečkou (…). Je-li to potřebné, v poznámce značíme svislicí | konec řádku nebo listu. Při rekonstrukci špatně čitelných míst se opíráme o transliterované znění Josefa Truhláře (1879), na jeho odlišná čtení však neupozorňujeme. Podle znění Žaltáře klementinského doplňujeme chybějící slova (např. tvá Ps 138,14), v poznámce pak připojujeme znění klementinské Vulgáty.[9] The Clementine Vulgate Project, dostupné na WWW: http://vulsearch.sourceforge.net/html/Ps.html; citován stav z 31. 1. 2020. V případě delšího chybějícího úseku znění nedoplňujeme a vynechávku naznačujeme trojtečkou (…). Pokud text chybí i v Žaltáři klementinském, upozorňujeme na to, co má latinská předloha navíc, v poznámce (+ lat.). Jedná-li se o text, který je vypuštěn i ve variantních latinských pramenech, tuto skutečnost uvádíme v poznámce (+ lat., nemá var.). Dále upozorňujeme na přidaný text nemající oporu v klementinské Vulgátě (navíc oproti lat.), případně připojujeme variantní latinské znění daného místa (var.) podle několika zdrojů (v komentáři je nerozlišujeme): jedná se o Psalterium Gallicanum, Psalterium iuxta Hebraeos[10] Biblia sacra iuxta Vulgatam versionem, 1983, s. 770–955. a Psalterium Romanum[11] Psalterium Romanum, dostupné na WWW: http://www.liberpsalmorum.info/Psalterium%20Romanum.html; citován stav z 29. 3. 2022. a latinské znění Žaltáře wittenberského z poloviny 14. století.[12] Lutherstadt Wittenberg, Evangelisches Predigerseminar, sign. VI A 6.

Rezignujeme na vyznačení středověkého členění veršů, které je v rukopisu značeno majuskulemi, ale které nezřídka neodpovídá dnešnímu veršovému dělení žalmů. Čísla žalmů a veršů uvádíme podle klementinské Vulgáty. Žalmy často začínají až od 2., respektive od 3. verše, protože počáteční verš je tvořen nadpisem (lat. titulus), který se objevuje jen ve třetím českém překladu žalmů. Latinské znění v tomto případě nedoplňujeme, klademe pouze upozornění, že verš nebyl přeložen.

Literatura

Biblia sacra iuxta Vulgatam versionem, ed. Robert Weber et al., Stuttgart 1983.

The Clementine Vulgate Project, dostupné na WWW: http://vulsearch.sourceforge.net (citován stav z 31. 1. 2021).

Kyas, Vladimír: Česká předloha staropolského žaltáře, Praha 1962.

Patera, Adolf: Žaltář Klementinský, Praha 1890.

Psalterium Romanum, dostupné na WWW: http://www.liberpsalmorum.info/Psalterium%20Romanum.html (citován stav z 29. 3. 2022).

Staročeský slovník. Úvodní stati, soupis pramenů a zkratek, Praha 1968.

Truhlář, Josef: Klasobraní po rukopisích. VI. Nový zlomek žaltáře českého ze XIV. století, Listy filologické 6, 1879, s. 142–147.

Truhlář, Josef: Katalog českých rukopisů c. k. veřejné a universitní knihovny pražské, Praha 1906.

V edici byla využita databáze Czech Medieval Sources online a data Vokabuláře webového, které poskytuje výzkumná infrastruktura LINDAT/CLARIAH-CZ (https://lindat.cz) podporovaná MŠMT ČR (projekt č. LM2018101).

1 Tuto zkratku užívá Staročeský slovník 1968, s. 117–118. Ve Slovníku staročeském Jana Gebauera je tento pramen značen zkratkou „ŽTruh.“. Srov. Lístková kartotéka Jana Gebauera (prameny) [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., oddělení vývoje jazyka [cit. 2. 12. 2021]. Dostupné z: https://bara.ujc.cas.cz/bara/img/70/302410027_294208?db=3.
2 Srov. Patera 1890, s. XXIV.
3 Tisk uložen v Národní knihovně České republiky pod signaturou 14 J 60.
4 Srov. Truhlář 1906, s. 144, č. 382. Zlomek je zveřejněn v digitální knihovně Manuscriptorium: http://www.manuscriptorium.com/apps/index.php?direct=record&pid=AIPDIG-NKCR__XVII_J_17_9_0MY5H2D-cs.
5 Truhlář 1879, s. 143.
6 Praha, Národní knihovna České republiky, sign. XVII A 12.
7 Kyas 1962, s. 14.
8 Patera 1890, s. 228–229, 237–239, 249–250.
9 The Clementine Vulgate Project, dostupné na WWW: http://vulsearch.sourceforge.net/html/Ps.html; citován stav z 31. 1. 2020.
10 Biblia sacra iuxta Vulgatam versionem, 1983, s. 770–955.
11 Psalterium Romanum, dostupné na WWW: http://www.liberpsalmorum.info/Psalterium%20Romanum.html; citován stav z 29. 3. 2022.
12 Lutherstadt Wittenberg, Evangelisches Predigerseminar, sign. VI A 6.
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 6 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).