Šafaříkův a Tomášský zlomek žaltáře
editor: Kreisingerová, Hana; Voleková, Kateřina
Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. 1 A c 66/1–2, 2. polovina 14. století

oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., Praha 2022–2023

Tato edice je autorské dílo chráněné ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, a je určena pouze k nekomerčním účelům.

Vznik edice byl podpořen projektem Grantové agentury České republiky č. 20-06229S První tištěný staročeský žaltář (filologická analýza a kritická edice).

Obecné ediční zásady

Elektronické edice jsou pořizovány výhradně z rukopisů, prvotisků a starých tisků z období 13.–18. století (resp. 1780; v odůvodněných případech jsou možné přesahy i za uvedené rozmezí). Při jejich vytváření je uplatňován kritický přístup k vydávanému textu. Texty jsou transkribovány, tj. převedeny do novočeského pravopisného systému, s tím, že jsou respektovány specifické rysy soudobého jazyka. Elektronické edice vznikají na akademickém pracovišti zabývajícím se lingvistickým výzkumem, proto je kladen mimořádný důraz na interpretaci a spolehlivý záznam jazyka památky.

Transkripce textů se řídí obecně uznávanými edičními pravidly, jimiž jsou pro období staré a střední češtiny zejména texty Jiřího Daňhelky Směrnice pro vydávání starších českých textů (Husitský Tábor 8, 1985, s. 285–301), Obecné zásady ediční a poučení o starém jazyce českém (in: Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1957, s. 25–35) a Obecné zásady ediční a poučení o češtině 15. století (in: Výbor z české literatury doby husitské. Svazek první. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1963, s. 31–41) a text Josefa Vintra Zásady transkripce českých textů z barokní doby (Listy filologické 121, 1998, s. 341–346). Tato obecná pravidla jsou přizpůsobována stavu a vlastnostem konkrétního textu. Při transkripci textu editor dbá na to, aby svou interpretací nesetřel charakteristické rysy jazyka a textu, zároveň však nezaznamenává jevy, které nemají pro interpretaci textu či jazyka význam (tj. např. grafické zvláštnosti textu). Tyto obecné ediční zásady jsou v elektronické edici doplněny o specifickou ediční poznámku vážící se ke konkrétnímu textu.

Součástí elektronických edic je textověkritický a poznámkový aparát, jehož obsah a rozsah je zcela v kompetenci jednotlivých editorů. Bez výjimek jsou v kritickém aparátu zaznamenány všechny zásahy do textu, tj. emendace textu (uvozené grafickou značkou ]). Uzná-li to editor za vhodné, může k vybraným úsekům uvádět také transliterované znění předlohy (v tomto případě následuje transliterovaná podoba za dvojtečkou). Pravidelně jsou zaznamenávány informace týkající se poškození či fragmentárnosti předlohy, nejistoty při interpretaci textu atp. Naopak výjimečně jsou zachyceny mezitextové vztahy.

Elektronické edice neobsahují slovníček vykládající méně známá slova. K tomuto účelu slouží slovníky zapojené do jednotného vyhledávacího systému Vokabuláře webového (http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx), případně též slovníky nezapojené do tohoto vyhledávání (http://vokabular.ujc.cas.cz/zdroje.aspx).

V širším kontextu a podrobněji jsou uplatňované ediční zásady popsány v práci Aleny M. Černé a Borise Lehečky Metodika přípravy a zpracování elektronických edic starších českých textů (ke stažení zde), kterou v roce 2016 certifikovalo Ministerstvo kultury ČR.

Komentář editora k textu

Šafaříkův a Tomášský zlomek žaltáře

Zlomek rukopisu s kompilovaným zněním druhého překladu Knihy žalmů do češtiny zvaný Šafaříkův a Tomášský (zkratka ŽaltT)[1] Tuto zkratku užívá Staročeský slovník 1968, s. 117. Ve Slovníku staročeském Jana Gebauera je tento pramen značen zkratkou „ŽTom.“. Srov. Lístková kartotéka Jana Gebauera (prameny) [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., oddělení vývoje jazyka [cit. 2. 12. 2021]. Dostupné z: https://bara.ujc.cas.cz/bara/img/70/301778323_331912?db=3. tvoří celkem pět pergamenových listů s rozměry 20 × 15 cm.[2] Srov. Patera 1890, s. XXIV. Je uložen v Knihovně Národního muzea mezi rukopisnými zlomky na signaturách 1 A c 66/1 (dva dvojlisty) a 1 A c 66/2 (jeden list). Oba dvojlisty pocházejí z Šafaříkovy pozůstalosti,[3] O zlomku srov. Šafařík 1848, s. 260–261. samostatný list pochází z klášterní knihovny u sv. Tomáše v Praze a Národnímu muzeu byl darován v roce 1878.[4] Srov. Zpráva o Muzeu král. Českého 1878, s. 183 Kvůli druhotnému použití při vazbě jsou listy poškozeny potrháním a oříznutím. Chybí konec pravého sloupce na fol. 3r a začátek levého sloupce na fol. 3v v rozsahu jednoho až dvou písmen. Vznik rukopisu je kladen do 2. poloviny 14. století.[5] Patera 1881, s. 122; Brčák – Dobiáš – Dragoun – Jamborová – Měřička – Voleková 2014, s. 144.

Rukopis je psán jedním písařem gotickou minuskulí ve dvou sloupcích, latinské incipity žalmů psané rubrikou jsou patrně dílem jiné ruky. Iniciály na začátcích žalmů a majuskule na začátku veršů jsou psány červeným inkoustem. Žalmy jsou zakončeny malou doxologií (Chvála otci i synu i svatému duchu, jakž jest byl ot počátka i nynie i vždy bude věky Ps 48,21), 68. žalm je označen rubrikou Tuto sě počíná nokturn čtvirteční (fol. 5ra). Novodobou rukou jsou k začátkům žalmů připsána na okraji jejich pořadová čísla.

Zlomek obsahuje verše Ps 48,9–49,12, 60,3–68,35 s drobnými chybějícími úseky textu. Šafařík jej chybně přiřadil k prvnímu překladu žalmů,[6] Srov. Šafařík 1848, s. 260. ale již Gebauer jej označil za text blízký Žaltáři klementinskému (zkratka ŽaltKlem),[7] Praha, Národní knihovna České republiky, sign. XVII A 12. Gebauer 1880, s. XXX. zástupci druhého překladu, což potvrdil i Patera.[8] Patera 1881, s. 122. Jedná se však o verzi kompilovanou, jejím základem je druhý překlad žaltáře, do kterého jsou přejata i čtení prvního překladu. Obsahuje ale také místa s odlišným překladem, některé z nich se shodují s inovacemi žaltáře v Bibli litoměřicko-třeboňské a Bibli olomoucké.[9] Kyas 1962, s. 26–27. Písař užíval mladší spřežkový pravopis vyznačující se těmito zvláštnostmi: hlásku š označuje písař zpravidla spřežkou ſch (např. vſchima /ušima/ Ps 48,2), hláska je někdy psána grafémem z (např. zlewanye /slévanie/ Ps 64,8) a pro slabiku vu písař užil též pouhý grafém w (např. zwk /zvuk/ Ps 64,8). Podrobný popis pravopisu uvádí Patera.[10] Patera 1881, s. 123.

Na hláskoslovné rovině jsou zachyceny např. tyto jevy: pravidelné průvodní vokály u slabikotvorného l a r (např. milosirdenstvie Ps 47,10), častá diftongizace ó/o > uo (např. buoh Ps 47,9; huora Ps 47,12; z duomu Ps 49,9), občasná ztráta jotace po labiálách (např. na vežiech Ps 47,13; v Jeruzaléme Ps 64,2; v uobetech Ps 65,13), ojedinělé protetické v (vzvochvují Ps 65,7), ojedinělá změna -tva > -tba (modlitby Ps 65,20) a změna ý > ej (Nebeskej Ps 67,15) aj. Výrazné jsou rozdíly oproti druhému překladu na lexikální rovině: in fines Ps 47,11: v krajinách ŽaltT × v krajě ŽaltKlem; iustitia Ps 47,11: pravedlnosti ŽaltT × pravdy ŽaltKlem; distribuite Ps 47,14: udařte ŽaltT × rozdělte ŽaltKlem; iniquitas calcanei Ps 48,6: nepravost stópěje ŽaltT × zlost kročěje ŽaltKlem; simul Ps 48,11: pojednú ŽaltT × spolu ŽaltKlem; iumentis Ps 48,13: dobytčatóm ŽaltT × jalovatóm ŽaltKlem, a četná další místa. Některé z inovací jsou hapax legomena, např. přěptač ‚kdo zkoumá‘ (přěptači Ps 63,7); slavnicě ‚žena zpívající chválu‘ (slavniciem Ps 67,26); slyšatedlný ‚slyšitedlný‘ (slyšatedln Ps 65,8); zpořězovati ‚uskutečňovat‘ (zpořezujete Ps 49,5). Další rozdíly jsou například ve slovosledu: a gloria eorum Ps 48,15: ot jich chvály ŽaltT × ot chvály jich ŽaltKlem.

Ukázku z 60. žalmu v transkribovaném znění zveřejnil Šafařík.[11] Šafařík 1848, s. 272–273. V paleografickém znění vydal Šafaříkův a Tomášský zlomek Patera (1881). Varianty z něj Patera otiskl také v kritickém aparátu edice Žaltáře klementinského.[12] Patera 1890, s. 87–90, 104–120.

Text Šafaříkova a Tomášského zlomku žaltáře je velmi chybový. Emendujeme zjevné písařské chyby, vynechaná písmena a případy nenáležité jotace. Opravy provedené samotným písařem a připsaná písmena, která mohou pocházet i od jiné soudobé ruky, přijímáme bez upozornění. Poškozený a špatně čitelný text doplňujeme s přihlédnutím k Žaltáři klementinskému. Nečitelná písmena v poznámkách naznačujeme trojtečkou. Při rekonstrukci špatně čitelných míst se opíráme o transliterované znění Adolfa Patery (1881), na jeho odlišná čtení však neupozorňujeme. Podle znění Žaltáře klementinského doplňujeme chybějící slova (např. náš u věk Ps 47,15), v poznámce pak připojujeme znění klementinské Vulgáty.[13] The Clementine Vulgate Project, dostupné na WWW: http://vulsearch.sourceforge.net/html/Ps.html; citován stav z 31. 1. 2020. V případě delšího chybějícího úseku znění nedoplňujeme a vynechávku naznačujeme trojtečkou (…). Je-li to potřebné, v poznámce značíme svislicí | konec řádku nebo listu. Pokud text chybí i v Žaltáři klementinském, upozorňujeme na to, co má latinská předloha navíc, v poznámce (+ lat.). Jedná-li se o text, který je vypuštěn i ve variantních latinských pramenech, tuto skutečnost uvádíme v poznámce (+ lat., nemá var.). Dále upozorňujeme na přidaný text nemající oporu v klementinské Vulgátě (navíc oproti lat.), případně připojujeme variantní latinské znění daného místa (var.) podle několika zdrojů (v komentáři je nerozlišujeme): jedná se o Psalterium Gallicanum, Psalterium iuxta Hebraeos[14] Biblia sacra iuxta Vulgatam versionem, 1983, s. 770–955. a Psalterium Romanum[15] Psalterium Romanum, dostupné na WWW: http://www.liberpsalmorum.info/Psalterium%20Romanum.html; citován stav z 29. 3. 2022. a latinské znění Žaltáře wittenberského z poloviny 14. století.[16] Lutherstadt Wittenberg, Evangelisches Predigerseminar, sign. VI A 6.

Rezignujeme na vyznačení středověkého členění veršů, které je v rukopisu značeno majuskulemi, ale které nezřídka neodpovídá dnešnímu veršovému dělení žalmů. Čísla žalmů a veršů uvádíme podle klementinské Vulgáty. Žalmy často začínají až od 2., respektive od 3. verše, protože počáteční verš je tvořen nadpisem (lat. titulus), který se objevuje jen ve třetím českém překladu žalmů. Latinské znění v tomto případě nedoplňujeme, klademe pouze upozornění, že verš nebyl přeložen. Co se týče nadpisů žalmů, přepisujeme latinské incipity psané rubrikou.

Literatura

Biblia sacra iuxta Vulgatam versionem, ed. Robert Weber et al., Stuttgart 1983.

Brčák, Marek – Dobiáš, Dalibor – Dragoun, Michal – Jamborová, Martina – Měřička, Matěj – Voleková, Kateřina: Rukopisné zlomky Knihovny Národního muzea. Signatura 1 A, Praha 2014.

The Clementine Vulgate Project, dostupné na WWW: http://vulsearch.sourceforge.net (citován stav z 31. 1. 2021).

Gebauer, Jan: Žaltář Wittenberský, Praha 1880.

Kyas, Vladimír: Česká předloha staropolského žaltáře, Praha 1962.

Patera, Adolf: Šafaříkův a Svatotomášský zbytek českého žaltáře ze XIV století, Časopis Musea Království českého 55, 1881, s. 121–137.

Patera, Adolf: Žaltář Klementinský, Praha 1890.

Psalterium Romanum, dostupné na WWW: http://www.liberpsalmorum.info/Psalterium%20Romanum.html (citován stav z 29. 3. 2022).

Staročeský slovník. Úvodní stati, soupis pramenů a zkratek, Praha 1968.

Šafařík, Pavel Josef: Klasobrání na poli staročeské literatury. Sbírka druhá, Časopis českého museum 22, 1848, s. 259–273.

Zpráva o Muzeu král. Českého, Časopis Musea království Českého 52, 1878, s. 181–184.

V edici byla využita databáze Czech Medieval Sources online a data Vokabuláře webového, které poskytuje výzkumná infrastruktura LINDAT/CLARIAH-CZ (https://lindat.cz) podporovaná MŠMT ČR (projekt č. LM2018101).

1 Tuto zkratku užívá Staročeský slovník 1968, s. 117. Ve Slovníku staročeském Jana Gebauera je tento pramen značen zkratkou „ŽTom.“. Srov. Lístková kartotéka Jana Gebauera (prameny) [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., oddělení vývoje jazyka [cit. 2. 12. 2021]. Dostupné z: https://bara.ujc.cas.cz/bara/img/70/301778323_331912?db=3.
2 Srov. Patera 1890, s. XXIV.
3 O zlomku srov. Šafařík 1848, s. 260–261.
4 Srov. Zpráva o Muzeu král. Českého 1878, s. 183
5 Patera 1881, s. 122; Brčák – Dobiáš – Dragoun – Jamborová – Měřička – Voleková 2014, s. 144.
6 Srov. Šafařík 1848, s. 260.
7 Praha, Národní knihovna České republiky, sign. XVII A 12. Gebauer 1880, s. XXX.
8 Patera 1881, s. 122.
9 Kyas 1962, s. 26–27.
10 Patera 1881, s. 123.
11 Šafařík 1848, s. 272–273.
12 Patera 1890, s. 87–90, 104–120.
13 The Clementine Vulgate Project, dostupné na WWW: http://vulsearch.sourceforge.net/html/Ps.html; citován stav z 31. 1. 2020.
14 Biblia sacra iuxta Vulgatam versionem, 1983, s. 770–955.
15 Psalterium Romanum, dostupné na WWW: http://www.liberpsalmorum.info/Psalterium%20Romanum.html; citován stav z 29. 3. 2022.
16 Lutherstadt Wittenberg, Evangelisches Predigerseminar, sign. VI A 6.
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 2 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).