Brněnský zlomek žaltáře
editor: Svobodová, Andrea; Voleková, Kateřina
Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. 1 A c 63, polovina 14. století

oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., Praha 2022–2023

Tato edice je autorské dílo chráněné ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, a je určena pouze k nekomerčním účelům.

Vznik edice byl podpořen projektem Grantové agentury České republiky č. 20-06229S První tištěný staročeský žaltář (filologická analýza a kritická edice).

Obecné ediční zásady

Elektronické edice jsou pořizovány výhradně z rukopisů, prvotisků a starých tisků z období 13.–18. století (resp. 1780; v odůvodněných případech jsou možné přesahy i za uvedené rozmezí). Při jejich vytváření je uplatňován kritický přístup k vydávanému textu. Texty jsou transkribovány, tj. převedeny do novočeského pravopisného systému, s tím, že jsou respektovány specifické rysy soudobého jazyka. Elektronické edice vznikají na akademickém pracovišti zabývajícím se lingvistickým výzkumem, proto je kladen mimořádný důraz na interpretaci a spolehlivý záznam jazyka památky.

Transkripce textů se řídí obecně uznávanými edičními pravidly, jimiž jsou pro období staré a střední češtiny zejména texty Jiřího Daňhelky Směrnice pro vydávání starších českých textů (Husitský Tábor 8, 1985, s. 285–301), Obecné zásady ediční a poučení o starém jazyce českém (in: Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1957, s. 25–35) a Obecné zásady ediční a poučení o češtině 15. století (in: Výbor z české literatury doby husitské. Svazek první. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1963, s. 31–41) a text Josefa Vintra Zásady transkripce českých textů z barokní doby (Listy filologické 121, 1998, s. 341–346). Tato obecná pravidla jsou přizpůsobována stavu a vlastnostem konkrétního textu. Při transkripci textu editor dbá na to, aby svou interpretací nesetřel charakteristické rysy jazyka a textu, zároveň však nezaznamenává jevy, které nemají pro interpretaci textu či jazyka význam (tj. např. grafické zvláštnosti textu). Tyto obecné ediční zásady jsou v elektronické edici doplněny o specifickou ediční poznámku vážící se ke konkrétnímu textu.

Součástí elektronických edic je textověkritický a poznámkový aparát, jehož obsah a rozsah je zcela v kompetenci jednotlivých editorů. Bez výjimek jsou v kritickém aparátu zaznamenány všechny zásahy do textu, tj. emendace textu (uvozené grafickou značkou ]). Uzná-li to editor za vhodné, může k vybraným úsekům uvádět také transliterované znění předlohy (v tomto případě následuje transliterovaná podoba za dvojtečkou). Pravidelně jsou zaznamenávány informace týkající se poškození či fragmentárnosti předlohy, nejistoty při interpretaci textu atp. Naopak výjimečně jsou zachyceny mezitextové vztahy.

Elektronické edice neobsahují slovníček vykládající méně známá slova. K tomuto účelu slouží slovníky zapojené do jednotného vyhledávacího systému Vokabuláře webového (http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx), případně též slovníky nezapojené do tohoto vyhledávání (http://vokabular.ujc.cas.cz/zdroje.aspx).

V širším kontextu a podrobněji jsou uplatňované ediční zásady popsány v práci Aleny M. Černé a Borise Lehečky Metodika přípravy a zpracování elektronických edic starších českých textů (ke stažení zde), kterou v roce 2016 certifikovalo Ministerstvo kultury ČR.

Komentář editora k textu

Brněnský zlomek žaltáře

Zlomek rukopisu s prvním překladem Knihy žalmů do češtiny zvaný Brněnský (zkratka ŽaltB)[1] Tuto zkratku užívá Staročeský slovník 1968, s. 117. Ve Slovníku staročeském Jana Gebauera je tento pramen značen zkratkou „ŽBrn.“. Srov. Lístková kartotéka Jana Gebauera (prameny) [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., oddělení vývoje jazyka [cit. 2. 12. 2021]. Dostupné z: https://bara.ujc.cas.cz/bara/img/70/296528542_356145?db=3. tvoří dva pergamenové dvojlisty s rozměry 12 × 15,5 cm.[2] Srov. Gebauer 1880, s. XXVIII. První dvojlist (ff. 1r–2v) byl nalezen F. M. Klácelem „v Brně na deskách staré bohoslovní knihy“,[3] Šafařík 1842, s. 116. na zlomku se zachoval titul „Clavis Scripture“. Z Šafaříkovy pozůstalosti se dvojlist dostal do sbírky rukopisných zlomků Knihovny Národního muzea (sign. 1 A c 63, zlomek 1, ff. 1r–2v). Druhý dvojlist byl objeven Theodorem Vodičkou v roce 1881 v Olomouci na deskách latinské knihy „Astronomia Burbachy“ z klášterní knihovny olomouckých kapucínů.[4] Gebauer 1881, s. 301. Po sejmutí z vazby byl uložen k prvnímu zlomku (sign. 1 A c 63, zlomek 2, ff. 3r–4v). Rukopis je s ohledem na použité písmo datován do poloviny 14. století.[5] Brčák – Dobiáš – Dragoun – Jamborová – Měřička – Voleková 2014, s. 142; o první polovině 14. století jako o době vzniku rukopisu uvažují Kyas 1962, s. 12, a Vintr 1986, s. 14.

Oba dvojlisty jsou psány jednou rukou gotickou minuskulí, snad jinou rukou jsou psány na okrajích latinské incipity žalmů. U žalmu 25 byl latinský incipit porušen při oříznutí folia. Na fol. 1v se nachází ornamentální iniciála o výšce šesti řádek, majuskule na začátku veršů jsou psány střídavě červeným a modrým inkoustem. Kvůli druhotnému použití zlomku pro vazbu byly listy seříznuty, zlomky jsou také poškozeny lepidlem a vlhkostí, modře psané majuskule jsou většinou již nečitelné. Chybějí horní části listů v rozsahu dvou až tří řádků, dochováno je 27 až 28 řádků textu, psaného ve dvou sloupcích. První dva řádky na fol. 1v a poslední písmena pravého sloupce jsou nečitelné. Žalm 26, kde začíná nový nokturn, je uveden ornamentální iniciálou. Iniciála byla domalována nebo přemalována výrazně později, zřejmě kolem roku 1450.[6] Brodský 2000, s. 312, č. 292; Brčák – Dobiáš – Dragoun – Jamborová – Měřička – Voleková 2014, s. 142.

Na prvním zlomku jsou zachovány verše Ps 24,3–26,2 a Ps 34,5–35,10, na druhém zlomku pak verše Ps 118,113–120,6. Zlomek vydal v paleografickém znění Jan Gebauer (1881) a je citován v různočtení kritického aparátu edice prvního českého překladu žalmů.[7] Vintr 1986, s. 82–84, 96–99, 235–240; sigla B.

Brněnský zlomek žaltáře je psán mladším spřežkovým pravopisem. Na hláskoslovné rovině ponechává zlomek průvodní vokály u slabikotvorného l a r (např. milosirdie Ps 24,6; Tvirdost Ps 24,14; napilněna Ps 25,10). Sufix -tva je ještě ve své původní podobě (např. modlitva Ps 34,13). Přehláska ’u > i je provedena částečně (např. již Ps 24,12, vzpoviedaji sě Ps 34,18 × zeḿu Ps 24,13, jěšutném Ps 25,4, obkľúči Ps 25,6). Objevuje se diftongizace ó > uo (např. buoh Ps 24,5) a slabika ňe je již psána jako nye (např. pohanyeni /pohaněni/ Ps 24,3).

Rozdíly vůči prvnímu překladu dochovanému v Žaltáři wittenberském (zkratka ŽaltWittb)[8] Lutherstadt Wittenberg, Evangelisches Predigerseminar, sign. VI A 6. jsou různého typu: některé rozdíly jsou na lexikální rovině (např. Ps 25,8: chvály ŽaltB × slávy ŽaltWittb; Ps 25,10: nepravedlnosti ŽaltB × nepráva ŽaltWittb; Ps 34,17: jedinkú ŽaltB × jedinú ŽaltWittb; Ps 34,25: řkú ŽaltB × dějí ŽaltWittb; Ps 35,5: nevěru ŽaltB × nepravedlnost ŽaltWittb; Ps 118,145: dobývati ŽaltB × hledati ŽaltWittb; Ps 118,161: naprázno ŽaltB × darmo ŽaltWittb), někdy jsou dané odlišnou majuskulí na začátku verše (např. Ps 24,22: zprosť ŽaltB × uprosti ŽaltWittb). Brněnský zlomek oproti znění Žaltáře wittenberského obsahuje navíc spojku i (Ps 24,9), naopak nemá oproti latině přidané zájmeno jeho (Ps 24,14) či spojku a (Ps 34,17). Dává též přednost jmennému tvaru adjektiva (Ps 24,11: velik ŽaltB × veliký ŽaltWittb). Co se týče hláskoslovné roviny, někdy má již přehlasované tvary (Ps 24,12: již ŽaltB × juž ŽaltWittb), někdy naopak ještě nedošlo k přehlásce ’u > i (Ps 24,13: zeḿu ŽaltB × zemi ŽaltWittb). Dává také přednost kratším tvarům imperativu v 2. a 3. os. sg. (např. Ps 24,18: otpusť ŽaltB × otpusti ŽaltWittb) a má pomocné tvary slovesa býti s náslovným j- (např. Ps 24,20: jsem ŽaltB × sem ŽaltWittb). Brněnský zlomek zachovává též původní znění, které je v Žaltáři wittenberském výrazně pozměněno opisováním (např. Declaratio sermonum tuorum illuminat Ps 118,130: Zjěvenie řěčí tvých osvěcuje ŽaltB × Zjěvné řěčí tvých osviecenie ŽaltWittb). Písař zlomku Brněnského žaltáře při opisu omylem několikrát vynechal slovo, výjimečně i delší část verše (např. první část verše Ps 24,4).

Poškozený a špatně čitelný text doplňujeme s přihlédnutím k Žaltáři wittenberskému. Nečitelná písmena v poznámkách naznačujeme trojtečkou (…). Při rekonstrukci špatně čitelných míst se opíráme o transliterované znění Jana Gebauera (1881), na jeho odlišná čtení však neupozorňujeme. Podle znění Žaltáře wittenberského doplňujeme chybějící slova (např. ale <má> dušě Ps 34,9), v poznámce pak připojujeme znění klementinské Vulgáty.[9] The Clementine Vulgate Project, dostupné na WWW: http://vulsearch.sourceforge.net/html/Ps.html; citován stav z 31. 1. 2020. V případě delšího chybějícího úseku znění nedoplňujeme a vynechávku naznačujeme trojtečkou (…). Je-li to potřebné, v poznámce svislicí | značíme konec řádku nebo listu. Pokud text chybí i v Žaltáři wittenberském, upozorňujeme na to, co má latinská předloha navíc, v poznámce (+ lat.). Jedná-li se o text, který je vypuštěn i ve variantních latinských pramenech, tuto skutečnost uvádíme v poznámce (+ lat., nemá var.). Dále upozorňujeme na přidaný text nemající oporu v klementinské Vulgátě (navíc oproti lat.), případně připojujeme variantní latinské znění daného místa (var.) podle několika zdrojů (v komentáři je nerozlišujeme): jedná se o Psalterium Gallicanum, Psalterium iuxta Hebraeos[10] Biblia sacra iuxta Vulgatam versionem, 1983, s. 770–955. a Psalterium Romanum[11] Psalterium Romanum, dostupné na WWW: http://www.liberpsalmorum.info/Psalterium%20Romanum.html; citován stav z 29. 3. 2022. a latinské znění Žaltáře wittenberského z poloviny 14. století.

Čísla žalmů a veršů jsou uváděna podle klementinské Vulgáty. Žalmy často začínají až od 2., respektive od 3. verše, protože počáteční verš je tvořen nadpisem (lat. titulus), který se objevuje jen ve třetím českém překladu žalmů. Latinské znění v tomto případě nedoplňujeme, klademe pouze upozornění, že verš nebyl přeložen. Rezignujeme na vyznačení středověkého členění veršů, které je v rukopisu značeno majuskulemi, ale které nezřídka neodpovídá dnešnímu veršovému dělení žalmů. Co se týče nadpisů žalmů, přepisujeme pouze dobové nadpisy psané rubrikou.

Literatura

Biblia sacra iuxta Vulgatam versionem, ed. Robert Weber et al., Stuttgart 1983.

Brčák, Marek – Dobiáš, Dalibor – Dragoun, Michal – Jamborová, Martina – Měřička, Matěj – Voleková, Kateřina: Rukopisné zlomky Knihovny Národního muzea. Signatura 1 A, Praha 2014.

The Clementine Vulgate Project, dostupné na WWW: http://vulsearch.sourceforge.net (citován stav z 31. 1. 2021).

Gebauer, Jan: Žaltář Wittenberský, Praha 1880.

Gebauer, Jan: Klasobraní po rukopisích. XI. Zlomky žaltáře Brněnského z 1. pol. stol. XIV., Listy filologické 8, 1881, s. 301–309.

Kyas, Vladimír: Česká předloha staropolského žaltáře, Praha 1962.

Psalterium Romanum, dostupné na WWW: http://www.liberpsalmorum.info/Psalterium%20Romanum.html (citován stav z 29. 3. 2022).

Staročeský slovník. Úvodní stati, soupis pramenů a zkratek, Praha 1968.

Šafařík, Pavel Josef: I. O nejstarších rukopisech českého Žaltáře, in: Rozbor staročeské literatury čítaný ve schůzkách Královské české společnosti nauk, sekci filologické, r. 1840 a 1841. Abhandlungen der Königlichen böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften V/2, Praha 1842, s. 111–131.

Vintr, Josef: Die älteste tschechische Psalterübersetzung. Kritische Edition des glossierten Museumspsalters, der Brünner Psalterfragmente (1320-1340), des Wittenberger Psalters (1350-1360), des Psalters der Dresdner Bibel (1365-1380), Wien 1986.

V edici byla využita databáze Czech Medieval Sources online a data Vokabuláře webového, které poskytuje výzkumná infrastruktura LINDAT/CLARIAH-CZ (https://lindat.cz) podporovaná MŠMT ČR (projekt č. LM2018101).

1 Tuto zkratku užívá Staročeský slovník 1968, s. 117. Ve Slovníku staročeském Jana Gebauera je tento pramen značen zkratkou „ŽBrn.“. Srov. Lístková kartotéka Jana Gebauera (prameny) [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., oddělení vývoje jazyka [cit. 2. 12. 2021]. Dostupné z: https://bara.ujc.cas.cz/bara/img/70/296528542_356145?db=3.
2 Srov. Gebauer 1880, s. XXVIII.
3 Šafařík 1842, s. 116.
4 Gebauer 1881, s. 301.
5 Brčák – Dobiáš – Dragoun – Jamborová – Měřička – Voleková 2014, s. 142; o první polovině 14. století jako o době vzniku rukopisu uvažují Kyas 1962, s. 12, a Vintr 1986, s. 14.
6 Brodský 2000, s. 312, č. 292; Brčák – Dobiáš – Dragoun – Jamborová – Měřička – Voleková 2014, s. 142.
7 Vintr 1986, s. 82–84, 96–99, 235–240; sigla B.
8 Lutherstadt Wittenberg, Evangelisches Predigerseminar, sign. VI A 6.
9 The Clementine Vulgate Project, dostupné na WWW: http://vulsearch.sourceforge.net/html/Ps.html; citován stav z 31. 1. 2020.
10 Biblia sacra iuxta Vulgatam versionem, 1983, s. 770–955.
11 Psalterium Romanum, dostupné na WWW: http://www.liberpsalmorum.info/Psalterium%20Romanum.html; citován stav z 29. 3. 2022.
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 4 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).