Třebeničtí měšťané [Dopisy]
editor: Hejdová, Tereza
Národní archiv České republiky (Praha, Česko), sign. SM B 45 5 7 (1–4). 1599–1608

oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., Praha 2021–2022

Tato edice je autorské dílo chráněné ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, a je určena pouze k nekomerčním účelům.

Práce používá také data, která poskytuje výzkumná infrastruktura LINDAT/CLARIAH-CZ (https://lindat.cz) podporovaná Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (projekt č. LM2018101).

Obecné ediční zásady

Elektronické edice jsou pořizovány výhradně z rukopisů, prvotisků a starých tisků z období 13.–18. století (resp. 1780; v odůvodněných případech jsou možné přesahy i za uvedené rozmezí). Při jejich vytváření je uplatňován kritický přístup k vydávanému textu. Texty jsou transkribovány, tj. převedeny do novočeského pravopisného systému, s tím, že jsou respektovány specifické rysy soudobého jazyka. Elektronické edice vznikají na akademickém pracovišti zabývajícím se lingvistickým výzkumem, proto je kladen mimořádný důraz na interpretaci a spolehlivý záznam jazyka památky.

Transkripce textů se řídí obecně uznávanými edičními pravidly, jimiž jsou pro období staré a střední češtiny zejména texty Jiřího Daňhelky Směrnice pro vydávání starších českých textů (Husitský Tábor 8, 1985, s. 285–301), Obecné zásady ediční a poučení o starém jazyce českém (in: Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1957, s. 25–35) a Obecné zásady ediční a poučení o češtině 15. století (in: Výbor z české literatury doby husitské. Svazek první. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1963, s. 31–41) a text Josefa Vintra Zásady transkripce českých textů z barokní doby (Listy filologické 121, 1998, s. 341–346). Tato obecná pravidla jsou přizpůsobována stavu a vlastnostem konkrétního textu. Při transkripci textu editor dbá na to, aby svou interpretací nesetřel charakteristické rysy jazyka a textu, zároveň však nezaznamenává jevy, které nemají pro interpretaci textu či jazyka význam (tj. např. grafické zvláštnosti textu). Tyto obecné ediční zásady jsou v elektronické edici doplněny o specifickou ediční poznámku vážící se ke konkrétnímu textu.

Součástí elektronických edic je textověkritický a poznámkový aparát, jehož obsah a rozsah je zcela v kompetenci jednotlivých editorů. Bez výjimek jsou v kritickém aparátu zaznamenány všechny zásahy do textu, tj. emendace textu (uvozené grafickou značkou ]). Uzná-li to editor za vhodné, může k vybraným úsekům uvádět také transliterované znění předlohy (v tomto případě následuje transliterovaná podoba za dvojtečkou). Pravidelně jsou zaznamenávány informace týkající se poškození či fragmentárnosti předlohy, nejistoty při interpretaci textu atp. Naopak výjimečně jsou zachyceny mezitextové vztahy.

Elektronické edice neobsahují slovníček vykládající méně známá slova. K tomuto účelu slouží slovníky zapojené do jednotného vyhledávacího systému Vokabuláře webového (http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx), případně též slovníky nezapojené do tohoto vyhledávání (http://vokabular.ujc.cas.cz/zdroje.aspx).

V širším kontextu a podrobněji jsou uplatňované ediční zásady popsány v práci Aleny M. Černé a Borise Lehečky Metodika přípravy a zpracování elektronických edic starších českých textů (ke stažení zde), kterou v roce 2016 certifikovalo Ministerstvo kultury ČR.

Komentář editora k textu

Zásady transkripce

Vybrané úřední dopisy v předkládané edici, pod kterými jsou podepsaní měšťané z Třebenic, jsou uloženy v Národním archivu České republiky v Praze ve fondu Stará manipulace pod signaturou SM B 45/5/7 (1–4). Pro lepší orientaci v edici je u každého listu napsaná signatura a za pomlčkou je přiřazeno pořadové číslo písemnosti v daném fasciklu. Edice je řazená chronologicky – první dochovaný list je z 21. května 1599, poslední ze 7. listopadu 1608. Řada dopisů není přímo datována, ale na zadní straně, kde je zapsán adresát, je zachyceno datum, kdy byl list doručen. V několika písemnostech je zapsána datace jak autorem, tak jinou rukou při doručení, z toho je patrné, že k adresátovi se psaní dostalo nejčastěji ten samý den, ale najde se i výjimka, např. list č. 7 byl doručen až pátý den. Pět dopisů není datováno vůbec. Třetí list lze zařadit alespoň přibližně díky obsahu (zmínky o šíření moru v Praze – který byl nejrozšířenější v letech 1597–1599, ale dozníval ještě několik let poté; Žofie Albínka z Helfenburku ve funkci abatyše – ta od roku 1597 působí jako převorka kláštera svatého Jiří na Pražském hradě, na pozici abatyše je zvolena v roce 1601; nadcházející adventní čas; v textu není zmínka o uvěznění některých měšťanů…), předpokládám, že dopis byl napsán ke konci roku 1601, či 1602. Zbývající listy nejde podle obsahu zařadit ani přibližně, a proto jsou na konci edice.

Text je transkribován podle obecných edičních zásad. Velká písmena jsou ponechána na začátku vět, u vlastních jmen, oslovení a u slova Bůh ve shodě se současnou pravopisnou normou. Veškerá aspirace, která je v listech dochována, je při transkripci odstraňována. Slova z latiny, která ještě nejsou přejata do českého jazykového systému, jsou ponechána v původní podobě.

I přes to, že se jedná o diktované listy, je rukopis relativně spolehlivý, objevilo se ale i několik písařských chyb. Dochází k záměně hlásek (vokály: czyſarzſke místo císařská II'1r, powilyti místo povoliti VII'1r, ſlẏſſete místo slyšeti XI'1r, toto místo tyto XII'1r; konsonanty: laſlawie místo laskavě VII'1r, walj místo dali IX'1r, nas místo nám XXX'1r, ghauženych místo soužených XXX'1r), nebo písař hlásku či slabiku vynechal (oparzenij místo opatření VIII'1r, NeẏnPrzemozienieyſſẏ místo nejnepřemoženější XI'1r, raczil místo ráčila XII'1r, nepoſſo místo nepošlo XXVI'1r, lczeni místo léčení XIV'1r, poznameny místo poznamenáni IV'1v, vtika místo utíkati XXII'1r).

Interpunkce a členění textu se drží pauzových principů. Jednotlivé listy většinou prostřednictvím spacie oddělují části dopisu – úvod, jádro, závěr. Pro lepší porozumění je v edici použita současné členění textu a interpunkce.

V textu písaři používají některé zkratky. Nejčastěji je zkracováno spojení Jeho/Vaší císařské Milosti buď nadepsáním koncovky nad řádek (Waſſymote I'1r, giot I'1r, gegiot X'1r), nebo jsou použita pouze první písmena (W. K. M. XX'1r). V textu se dále objevují běžné zkratky s nadepsanou koncovkou, či bez ní (ſtiaſtneo I'1r, so X'1v, ginéo I'1r; p. XX'1r). Zkratku měst. rozepisujeme jako městec podle označení Třebenic v dopisech abatyše, ale v dobové rozepsané podobě označení Třebenic se objevuje i použití městečko. V textu se objevuje i zkratka Dat. ve významu datum, běžně používaná latinská zkratka, které je nejčastěji použita u titulatury, zůstává v edici nerozepsána.

Použitá literatura:

Bláhová, Marie: Historická chronologie, Praha: Libri, 2001.

Nováček, Vojtěch: heslo Albínové (Bílkové), in: Ottův slovník naučný, díl 1, A–Alpy, Praha: Paseka, 1996, fotoreprint z r. 1888, s. 728.

logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 15 lety, 6 měsíci a 8 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).