[O šafránici]
editor: Navrátilová, Olga
Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. III F 53, začátek 16. století

oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., Praha 2021–2024

Tato edice je autorské dílo chráněné ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, a je určena pouze k nekomerčním účelům.

Práce používá také data a nástroje, které poskytuje Vokabulář webový (https://vokabular.ujc.cas.cz/) v rámci výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ (https://lindat.cz) podporované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (projekt č. LM2018101).

Obecné ediční zásady

Elektronické edice jsou pořizovány výhradně z rukopisů, prvotisků a starých tisků z období 13.–18. století (resp. 1780; v odůvodněných případech jsou možné přesahy i za uvedené rozmezí). Při jejich vytváření je uplatňován kritický přístup k vydávanému textu. Texty jsou transkribovány, tj. převedeny do novočeského pravopisného systému, s tím, že jsou respektovány specifické rysy soudobého jazyka. Elektronické edice vznikají na akademickém pracovišti zabývajícím se lingvistickým výzkumem, proto je kladen mimořádný důraz na interpretaci a spolehlivý záznam jazyka památky.

Transkripce textů se řídí obecně uznávanými edičními pravidly, jimiž jsou pro období staré a střední češtiny zejména texty Jiřího Daňhelky Směrnice pro vydávání starších českých textů (Husitský Tábor 8, 1985, s. 285–301), Obecné zásady ediční a poučení o starém jazyce českém (in: Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1957, s. 25–35) a Obecné zásady ediční a poučení o češtině 15. století (in: Výbor z české literatury doby husitské. Svazek první. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1963, s. 31–41) a text Josefa Vintra Zásady transkripce českých textů z barokní doby (Listy filologické 121, 1998, s. 341–346). Tato obecná pravidla jsou přizpůsobována stavu a vlastnostem konkrétního textu. Při transkripci textu editor dbá na to, aby svou interpretací nesetřel charakteristické rysy jazyka a textu, zároveň však nezaznamenává jevy, které nemají pro interpretaci textu či jazyka význam (tj. např. grafické zvláštnosti textu). Tyto obecné ediční zásady jsou v elektronické edici doplněny o specifickou ediční poznámku vážící se ke konkrétnímu textu.

Součástí elektronických edic je textověkritický a poznámkový aparát, jehož obsah a rozsah je zcela v kompetenci jednotlivých editorů. Bez výjimek jsou v kritickém aparátu zaznamenány všechny zásahy do textu, tj. emendace textu (uvozené grafickou značkou ]). Uzná-li to editor za vhodné, může k vybraným úsekům uvádět také transliterované znění předlohy (v tomto případě následuje transliterovaná podoba za dvojtečkou). Pravidelně jsou zaznamenávány informace týkající se poškození či fragmentárnosti předlohy, nejistoty při interpretaci textu atp. Naopak výjimečně jsou zachyceny mezitextové vztahy.

Elektronické edice neobsahují slovníček vykládající méně známá slova. K tomuto účelu slouží slovníky zapojené do jednotného vyhledávacího systému Vokabuláře webového (http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx), případně též slovníky nezapojené do tohoto vyhledávání (http://vokabular.ujc.cas.cz/zdroje.aspx).

V širším kontextu a podrobněji jsou uplatňované ediční zásady popsány v práci Aleny M. Černé a Borise Lehečky Metodika přípravy a zpracování elektronických edic starších českých textů (ke stažení zde), kterou v roce 2016 certifikovalo Ministerstvo kultury ČR.

Komentář editora k textu

Rukopis je uložen v Knihovně Národního muzea pod signaturou III F 53. Je evidován v katalogu F. M. Bartoše: VX 144'-7, s. 221. Rukopis doposud nebyl editován. Text pojednává o správném pěstování šafránu: jakým způsobem založit šafránici (tj. pole na pěstování šafránu), jak správně vybírat semena šafránu, jak je sadit a v kterém ročním období, jakým způsobem se starat o půdu, kdy trhat květy šafránu, jak je správně sušit apod. Obsahuje tedy základní poučení pro tehdejší pěstitele šafránu.

Na některých místech rukopisu je text kvůli rozpitému inkoustu nečitelný – v edici jsou tato místa vyznačena. K emendacím se uchylujeme pouze v nesporných případech.

Poznámka k transkripci

Při transkripci se opíráme o základní transkripční pravidla a zásady vydávání starších českých textů (např. J. Daňhelka, Směrnice pro vydávání starších českých textů, Husitský Tábor 8, 1985, s. 285–301).

Distribuce velkých iniciálních písmen i interpunkce se řídí podle aktuálně platných pravidel českého pravopisu. Vokalickou kvantitu, která v textu zpravidla není značena, rekonstruujeme.

Členění textu

Text je členěn do odstavců, přičemž iniciální věty v jednotlivých odstavcích jsou od ostatního textu rozlišeny větší velikostí písma. Rovněž je užito ozdobných iniciál.

V textu se ve funkci hlavního interpunkčního znaménka užívá virgule, která často stojí i na konci větných celků, kde konkuruje o něco méně frekventované tečce.

V textu je použito několik zkratek, které zkracují konec slova, přičemž koncovka je zapsána interlineárně, např. <zadneo> (144v), <geo> (145v). Zkratku <S> rozepisujeme jako sv., zkratku <So> rozepisujeme jako svatého.

Literatura

Bartoš, František Michálek: Soupis rukopisů Národního musea v Praze. Praha: Melantrich, 1926–1927.

Daňhelka, Jiří: Směrnice pro vydávání starších českých textů. Husitský Tábor 8, 1985, s. 285–301.

logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety a 19 dny; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).