[Korunovační řád Karla IV., rukopis H]
editor: Jamborová, Martina
Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. II C 2. po roce 1509

oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., Praha 2021

Tato edice je autorské dílo chráněné ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, a je určena pouze k nekomerčním účelům.

Práce používá také data a nástroje, které poskytuje Vokabulář webový (https://vokabular.ujc.cas.cz/) v rámci výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ (https://lindat.cz) podporované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (projekt č. LM2018101).

Obecné ediční zásady

Elektronické edice jsou pořizovány výhradně z rukopisů, prvotisků a starých tisků z období 13.–18. století (resp. 1780; v odůvodněných případech jsou možné přesahy i za uvedené rozmezí). Při jejich vytváření je uplatňován kritický přístup k vydávanému textu. Texty jsou transkribovány, tj. převedeny do novočeského pravopisného systému, s tím, že jsou respektovány specifické rysy soudobého jazyka. Elektronické edice vznikají na akademickém pracovišti zabývajícím se lingvistickým výzkumem, proto je kladen mimořádný důraz na interpretaci a spolehlivý záznam jazyka památky.

Transkripce textů se řídí obecně uznávanými edičními pravidly, jimiž jsou pro období staré a střední češtiny zejména texty Jiřího Daňhelky Směrnice pro vydávání starších českých textů (Husitský Tábor 8, 1985, s. 285–301), Obecné zásady ediční a poučení o starém jazyce českém (in: Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1957, s. 25–35) a Obecné zásady ediční a poučení o češtině 15. století (in: Výbor z české literatury doby husitské. Svazek první. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1963, s. 31–41) a text Josefa Vintra Zásady transkripce českých textů z barokní doby (Listy filologické 121, 1998, s. 341–346). Tato obecná pravidla jsou přizpůsobována stavu a vlastnostem konkrétního textu. Při transkripci textu editor dbá na to, aby svou interpretací nesetřel charakteristické rysy jazyka a textu, zároveň však nezaznamenává jevy, které nemají pro interpretaci textu či jazyka význam (tj. např. grafické zvláštnosti textu). Tyto obecné ediční zásady jsou v elektronické edici doplněny o specifickou ediční poznámku vážící se ke konkrétnímu textu.

Součástí elektronických edic je textověkritický a poznámkový aparát, jehož obsah a rozsah je zcela v kompetenci jednotlivých editorů. Bez výjimek jsou v kritickém aparátu zaznamenány všechny zásahy do textu, tj. emendace textu (uvozené grafickou značkou ]). Uzná-li to editor za vhodné, může k vybraným úsekům uvádět také transliterované znění předlohy (v tomto případě následuje transliterovaná podoba za dvojtečkou). Pravidelně jsou zaznamenávány informace týkající se poškození či fragmentárnosti předlohy, nejistoty při interpretaci textu atp. Naopak výjimečně jsou zachyceny mezitextové vztahy.

Elektronické edice neobsahují slovníček vykládající méně známá slova. K tomuto účelu slouží slovníky zapojené do jednotného vyhledávacího systému Vokabuláře webového (http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx), případně též slovníky nezapojené do tohoto vyhledávání (http://vokabular.ujc.cas.cz/zdroje.aspx).

V širším kontextu a podrobněji jsou uplatňované ediční zásady popsány v práci Aleny M. Černé a Borise Lehečky Metodika přípravy a zpracování elektronických edic starších českých textů (ke stažení zde), kterou v roce 2016 certifikovalo Ministerstvo kultury ČR.

Komentář editora k textu

Ediční poznámka a transkripční zásady

Korunovační řád Karla IV. vznikl z podnětu císaře Karla IV. nejprve v latinském znění Ordo ad coronandum regem Bohemorum, podle nejnovějšího bádání v šedesátých letech 14. století. Ještě v druhé polovině 14. století byl přeložen do češtiny. Nejstarší dochovaný opis českého překladu je datován rokem 1396. Český překlad Korunovačního řádu Karla IV. se zachoval v osmi rukopisných zněních. Variantní text H Korunovačního řádu Karla IV. datujeme po roce 1509, a to mimo jiné z důvodu uvedení jména krále Ludvíka v modlitbě. Korunovační řád označovaný siglou H je součástí sborníku sign. II C 2 uloženého v Knihovně Národního muzea v Praze.

Text je zapsán mladším spřežkovým pravopisem, případně kombinuje užívání spřežek s grafy opatřenými diakritickými znaménky. Transkripce textu zohledňuje fakt, že rukopis je opisem neznámé předlohy a zachovává starší jazykovou podobu textu. V transkripci uvádíme jotaci v dlouhých slabikách, kde je v rukopisu naznačena a je historicky přípustná, jotace v krátkých slabikách již obvykle v rukopisu není značena, nebo je nenáležitá. Kvantitu samohlásek přepisujeme dle značení v prameni, případně ji rekonstruujeme podle historických mluvnic a staročeských slovníků (Staročeský slovník, Elektronický slovník staré češtiny).

Souhláskové skupiny a předpony i předložky s a z přepisujeme podle znění pramene. Geminátám dd, tt ve slovech typu radda, zlatto přisuzujeme pouze grafickou platnost a transkribujeme je jako rada, zlato. Skupinu th s přídechovým h přepisujeme jako t; ph v platnosti f jako f. Slova bóh / buoh, hospodin, pán píšeme s malým počátečním písmenem. Jména osob, míst, státních útvarů a názvy biblických knih píšeme s velkým počátečním písmenem.

Celkově respektujeme hláskoslovné, morfologické a lexikální varianty a nijak je nesjednocujeme.

Hranice slov stanovujeme dle novočeského úzu. Nezachováváme psaní předložek dohromady s následujícím slovem nebo psaní předpon zvlášť. Příklonné li píšeme samostatně a bez spojovníku. Bez mezery za předešlým výrazem píšeme částici (což), bez mezery píšeme i příklonné s (dals).

Slova mechanicky krácená kvůli úspoře místa jsou rozepsána, běžné zkratky jsou rozvedeny bez upozornění, ponechávána je pouze latinská zkratka etc.

Užíváme interpunkci podle novočeských pravidel s ohledem na zvláštnosti staročeského textu.

Text korunovačního řádu je členěn na tři části: Řád korunovánie krále českého a na něj bezprostředně navazující Řád na požehnání králové, třetí část je uvedena slovy: Tuto se počíná řád obláčení králového.

Podrobněji viz studie Jazyk staročeského překladu Korunovačního řádu Karla IV. v monografii Korunovační řád Karla IV. (ed. M. Jamborová), Scriptorium: Dolní Břežany 2019.

logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 5 měsíci a 6 dny; verze dat: 1.1.17
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).