Ediční poznámka a transkripční zásady

Korunovační řád Karla IV. vznikl z podnětu císaře Karla IV. nejprve v latinském znění Ordo ad coronandum regem Bohemorum, podle nejnovějšího bádání v šedesátých letech 14. století. Ještě v druhé polovině 14. století byl přeložen do češtiny. Nejstarší dochovaný opis českého překladu je datován rokem 1396. Český překlad Korunovačního řádu Karla IV. se zachoval v osmi rukopisných zněních. Vznik variantního textu D Korunovačního řádu Karla IV. datujeme do 30. let 16. století. Text je obsažen ve sborníku, který je uložen v Knihovně Národního muzea v Praze pod. sign. V B 24.

Znění D korunovačního řádu je zapsáno mladším spřežkovým pravopisem. Transkripce respektuje vlastnosti textu: uvádíme jotaci v krátkých i dlouhých slabikách, kde je historicky náležitá a kde je v rukopisu naznačena, kvantitu samohlásek přepisujeme dle značení v prameni, případně ji rekonstruujeme podle historických mluvnic a staročeských slovníků (Staročeský slovník, Elektronický slovník staré češtiny). Grafém u přepisujeme jako ů tam, kde předpokládáme uskutečněnou hláskovou změnu ó > uo > ů (vzhůru).

Souhláskové skupiny a předpony i předložky s a z přepisujeme podle znění pramene. Geminátám dd ve slovech typu radda, zlatto přisuzujeme pouze grafickou platnost a transkribujeme je jako rada, zlato. Skupinu th s přídechovým h přepisujeme jako t; ph v platnosti f jako f. Slova bóh / buoh, hospodin, pán píšeme s malým počátečním písmenem. Jména osob, míst, státních útvarů a názvy biblických knih píšeme s velkým počátečním písmenem.

Celkově respektujeme hláskoslovné, morfologické a lexikální varianty a nijak je nesjednocujeme.

Hranice slov stanovujeme dle novočeského úzu. Nezachováváme psaní předložek dohromady s následujícím slovem nebo psaní předpon zvlášť. Příklonné li píšeme samostatně a bez spojovníku. Bez mezery za předešlým výrazem píšeme částici -ž (což), bez mezery píšeme i příklonné s (dals).

Slova mechanicky krácená kvůli úspoře místa jsou rozepsána, běžné zkratky jsou rozvedeny bez upozornění.

Užíváme interpunkci podle novočeských pravidel s ohledem na zvláštnosti staročeského textu.

Text korunovačního řádu je členěn na tři části: Řád korunování krále českého a na něj bezprostředně navazující Řád na požehnání králové, třetí část je uvedena slovy: Tuto pak počíná se řád obláčení králového. Celý text korunovačních předpisů kvůli jednoznačnosti nazýváme Korunovační řád Karla IV.

Podrobněji viz studie Jazyk staročeského překladu Korunovačního řádu Karla IV. v monografii Korunovační řád Karla IV. (ed. M. Jamborová), Scriptorium: Dolní Břežany 2019.