Pulkava z Radenína, Přibík Kronika králů českých
editor: Černá, Alena M. (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.)
Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. V B 24, přelom 15. a 16. století

oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., Praha 2024

Tato edice je autorské dílo chráněné ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, a je určena pouze k nekomerčním účelům.

Edice vznikla s podporou dlouhodobého koncepčního rozvoje Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., RVO: 68378092.

Při vzniku edice byla použita data a nástroje, které poskytuje Vokabulář webový (<https://vokabular.ujc.cas.cz>) v rámci výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ (<https://lindat.cz>) podporované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (projekt č. LM2023062).

Obecné ediční zásady

Elektronické edice jsou pořizovány výhradně z rukopisů, prvotisků a starých tisků z období 13.–18. století (resp. 1780; v odůvodněných případech jsou možné přesahy i za uvedené rozmezí). Při jejich vytváření je uplatňován kritický přístup k vydávanému textu. Texty jsou transkribovány, tj. převedeny do novočeského pravopisného systému, s tím, že jsou respektovány specifické rysy soudobého jazyka. Elektronické edice vznikají na akademickém pracovišti zabývajícím se lingvistickým výzkumem, proto je kladen mimořádný důraz na interpretaci a spolehlivý záznam jazyka památky.

Transkripce textů se řídí obecně uznávanými edičními pravidly, jimiž jsou pro období staré a střední češtiny zejména texty Jiřího Daňhelky Směrnice pro vydávání starších českých textů (Husitský Tábor 8, 1985, s. 285–301), Obecné zásady ediční a poučení o starém jazyce českém (in: Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1957, s. 25–35) a Obecné zásady ediční a poučení o češtině 15. století (in: Výbor z české literatury doby husitské. Svazek první. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1963, s. 31–41) a text Josefa Vintra Zásady transkripce českých textů z barokní doby (Listy filologické 121, 1998, s. 341–346). Tato obecná pravidla jsou přizpůsobována stavu a vlastnostem konkrétního textu. Při transkripci textu editor dbá na to, aby svou interpretací nesetřel charakteristické rysy jazyka a textu, zároveň však nezaznamenává jevy, které nemají pro interpretaci textu či jazyka význam (tj. např. grafické zvláštnosti textu). Tyto obecné ediční zásady jsou v elektronické edici doplněny o specifickou ediční poznámku vážící se ke konkrétnímu textu.

Součástí elektronických edic je textověkritický a poznámkový aparát, jehož obsah a rozsah je zcela v kompetenci jednotlivých editorů. Bez výjimek jsou v kritickém aparátu zaznamenány všechny zásahy do textu, tj. emendace textu (uvozené grafickou značkou ]). Uzná-li to editor za vhodné, může k vybraným úsekům uvádět také transliterované znění předlohy (v tomto případě následuje transliterovaná podoba za dvojtečkou). Pravidelně jsou zaznamenávány informace týkající se poškození či fragmentárnosti předlohy, nejistoty při interpretaci textu atp. Naopak výjimečně jsou zachyceny mezitextové vztahy.

Elektronické edice neobsahují slovníček vykládající méně známá slova. K tomuto účelu slouží slovníky zapojené do jednotného vyhledávacího systému Vokabuláře webového (http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx), případně též slovníky nezapojené do tohoto vyhledávání (http://vokabular.ujc.cas.cz/zdroje.aspx).

V širším kontextu a podrobněji jsou uplatňované ediční zásady popsány v práci Aleny M. Černé a Borise Lehečky Metodika přípravy a zpracování elektronických edic starších českých textů (ke stažení zde), kterou v roce 2016 certifikovalo Ministerstvo kultury ČR.

Komentář editora k textu

Rukopis Pulkavovy kroniky, který je uložený pod signaturou V B 24 v Knihovně Národního muzea v Praze, pochází z přelomu 15. a 16. století (F. M. Bartoš i Staročeský slovník ho datuje do 2. poloviny 15. století). Je součástí svazku, který zahrnuje i další, zvláště historiografické texty (např. Staré letopisy české nebo Životopis Karla IV.), čímž je blízký litoměřickému kodexu obsahující stejné texty (Knihovna Biskupství litoměřického, sign. B I F 54, z roku 1466). Text Pulkavovy kroniky je v muzejním rukopisu zapsán na fol. 1r–123r, v závěru strany 123v

Rukopis pochází z daru Jana Norberta z Neuberka Národnímu muzeu, o čemž svědčí i přípisek mladší rukou na horním okraji strany 1r rukopisu. Digitalizovaná kopie rukopisu je dostupná ze stránek Manuscriptoria (http://www.manuscriptorium.com/apps/index.php?direct=record&pid=AIPDIG-NMP___V_B_24______05CNGRD-cs). Staročeský slovník tento rukopis Pulkavovy kroniky uvádí pod zkratkou odkazující k donátorovi jako PulkN.

Ediční poznámka

Rukopis je značně chybový a po obsahové i formální (jazykové) stránce nespolehlivý. Znění je mnohde porušeno chybami vzniklými z nepozornosti (špatně zapsaná slova, vynechané řádky atp.) či z neporozumění nezřídka zaviněného dynamikou jazykového vývoje.

Poměrně časté vynechávky v textu doplňujeme s upozorněním, z kterého pramene je text doplněn. Jedná se zejména o rukopis sign. H d 22 bis z Moravské zemské knihovny v Brně (fond Benediktini Rajhrad), pocházející z počátku 15. století; tento pramen, který užíváme i k jiné korekci základního textu, uvádíme v souladu se Staročeským slovníkem pod zkratkou PulkR (s doplněním o číslo sloupce rukopisu 1ra, 1rb ap.). Pokud pro poškození ap. nelze použít PulkR, odkazujeme zkratkou PulkB na rukopis z roku 1407 uložený v brněnské Moravské zemské knihovně pod sign. A 29 a zkratkou PulkGb na Gebauerovo vydání kroniky v 5. svazku Pramenů dějin českých.

V rukopise jsou vynechána místa pro iniciály, které však zůstaly neprovedeny. V edici tato místa doplňujeme s informací o znění pramene v transliteraci. V transliteraci uvádíme rovněž např. podoby Dsg. zvláště osobních jmen, kde je koncové -ovi zakončeno na dlouhou finálu (-owj, např. Ottowj), což je uzuální dobový písařský jev. Toto dloužení v transkribovaném textu odstraňujeme.

Kronika je opsána češtinou, která vykazuje očekávané jazykové rysy shodné s jinými památkami, kdy došlo k pozdějšímu opisu staršího znění. Porovnáním se staršími rukopisy Pulkavovy kroniky (PulkR, PulkB) je zřejmé, že písař PulkN češtinu často modernizoval po stránce gramatické i lexikální, např. odstraňoval jednoduché minulé časy a nahrazoval je časem složeným či jinou gramatickou formou (obořichu > obořily; vymyslichu > vymyslivše; pácháchu > páchali aj.). Časté jsou i náhrady lexémů, které v době písaře PulkN zastaraly či zastarávaly po stránce formální nebo významové; písař např. nahrazuje lexém pohrabati ve významu ‚pohřbít‘ lexémem pochovati.

Do českého jazyka byla Pulkavova kronika přeložena mezi lety 1375–1380 a opis PulkN pochází až z počátku 16. století; mezi původním zněním a editovaným opisem tedy uplynula dlouhá doba. Více než stoletý život její češtiny prošel mnohými změnami, neboť se jednalo o dobu, v níž se čeština významně měnila po stránce hláskoslovné, tvaroslovné i lexikální. I z toho důvodu je pochopitelné, že písař PulkN opisovanému zápisu často nerozuměl, navíc je třeba zmínit, že mohl pracovat s předlohou, která již byla chybová nebo možná špatně čitelná. Výsledkem jeho snažení je text, který na mnohých místech postrádá smysl; neinformuje spolehlivě ani o popisovaných událostech, ani o stavu českého jazyka v období středověku nebo raného novověku. Transkribovat takový text a pořizovat k němu patřičný textověkritický komentář je obtížné. Diskutabilní je např. dělení zápisu do syntaktických struktur či rozhodnutí, zda chybný zápis emendovat, či zda ponechat písařovo znění, které sice není zcela nesmyslné, které však nezapadá do informačního kontextu kroniky. – Rukopis PulkN nebyl dosud vydán tiskem.

Literatura

F. M. Bartoš: Soupis rukopisů Národního musea v Praze 1. Praha 1926, s. 252–253.

J. Gebauer (ed.): Kronika Pulkavova. In: Prameny dějin českých 5, s. 209–326. Praha 1893.

Staročeský slovník. Úvodní stati, soupis pramenů a zkratek. Praha 1968, s. 103.

logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety a 8 měsíci; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).