Pulkava z Radenína, Přibík Kronika králů českých
editor: Filipová, Jitka (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.)
Saská státní knihovna – Státní a univerzitní knihovna v Drážďanech (Die Sächsische Landesbibliothek – Staats- und Universitätsbibliothek Dresden) (Drážďany, Německo), sign. k/1, přelom 15. a 16. století

oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., Praha 2024

Tato edice je autorské dílo chráněné ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, a je určena pouze k nekomerčním účelům.

Edice vznikla s podporou dlouhodobého koncepčního rozvoje Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., RVO: 68378092.

Při vzniku edice byla použita data a nástroje, které poskytuje Vokabulář webový (<https://vokabular.ujc.cas.cz>) v rámci výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ (<https://lindat.cz>) podporované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (projekt č. LM2023062).

Obecné ediční zásady

Elektronické edice jsou pořizovány výhradně z rukopisů, prvotisků a starých tisků z období 13.–18. století (resp. 1780; v odůvodněných případech jsou možné přesahy i za uvedené rozmezí). Při jejich vytváření je uplatňován kritický přístup k vydávanému textu. Texty jsou transkribovány, tj. převedeny do novočeského pravopisného systému, s tím, že jsou respektovány specifické rysy soudobého jazyka. Elektronické edice vznikají na akademickém pracovišti zabývajícím se lingvistickým výzkumem, proto je kladen mimořádný důraz na interpretaci a spolehlivý záznam jazyka památky.

Transkripce textů se řídí obecně uznávanými edičními pravidly, jimiž jsou pro období staré a střední češtiny zejména texty Jiřího Daňhelky Směrnice pro vydávání starších českých textů (Husitský Tábor 8, 1985, s. 285–301), Obecné zásady ediční a poučení o starém jazyce českém (in: Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1957, s. 25–35) a Obecné zásady ediční a poučení o češtině 15. století (in: Výbor z české literatury doby husitské. Svazek první. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1963, s. 31–41) a text Josefa Vintra Zásady transkripce českých textů z barokní doby (Listy filologické 121, 1998, s. 341–346). Tato obecná pravidla jsou přizpůsobována stavu a vlastnostem konkrétního textu. Při transkripci textu editor dbá na to, aby svou interpretací nesetřel charakteristické rysy jazyka a textu, zároveň však nezaznamenává jevy, které nemají pro interpretaci textu či jazyka význam (tj. např. grafické zvláštnosti textu). Tyto obecné ediční zásady jsou v elektronické edici doplněny o specifickou ediční poznámku vážící se ke konkrétnímu textu.

Součástí elektronických edic je textověkritický a poznámkový aparát, jehož obsah a rozsah je zcela v kompetenci jednotlivých editorů. Bez výjimek jsou v kritickém aparátu zaznamenány všechny zásahy do textu, tj. emendace textu (uvozené grafickou značkou ]). Uzná-li to editor za vhodné, může k vybraným úsekům uvádět také transliterované znění předlohy (v tomto případě následuje transliterovaná podoba za dvojtečkou). Pravidelně jsou zaznamenávány informace týkající se poškození či fragmentárnosti předlohy, nejistoty při interpretaci textu atp. Naopak výjimečně jsou zachyceny mezitextové vztahy.

Elektronické edice neobsahují slovníček vykládající méně známá slova. K tomuto účelu slouží slovníky zapojené do jednotného vyhledávacího systému Vokabuláře webového (http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx), případně též slovníky nezapojené do tohoto vyhledávání (http://vokabular.ujc.cas.cz/zdroje.aspx).

V širším kontextu a podrobněji jsou uplatňované ediční zásady popsány v práci Aleny M. Černé a Borise Lehečky Metodika přípravy a zpracování elektronických edic starších českých textů (ke stažení zde), kterou v roce 2016 certifikovalo Ministerstvo kultury ČR.

Komentář editora k textu

Znění česky psané Kroniky králů českých od Přibíka Pulkavy z Radenína, jež zpřístupňuje tato edice, je součástí rozsáhlejšího, tzv. Olešnicko-Drážďanského rukopisu. Ten je dnes uložen v Saské zemské knihovně – Státní univerzitní knihovně Drážďany pod signaturou k/1 a v digitalizované formě přístupný v digitální knihovně SLUB Saské zemské knihovny – Státní univerzitní knihovny Drážďany (https://digital.slub-dresden.de/werkansicht/dlf/91824/7/1?tx_dlf%5Bpagegrid%5D=0&cHash=9dfdbc0be1f7342c999475fe8cca21bf).

Rukopis pochází z konce 15. století nebo ze začátku 16. století, na vazbě je uveden rok 1527. Ačkoliv celý konvolut čítá 97 folií, text Pulkavovy kroniky se nachází na foliích 1–58v. Za ním následují další texty historiografické povahy, např. z Kroniky Beneše z Hořovic či Staré letopisy české, a to až do roku 1469 (Bláhová 2020: 67–68). Konvolut byl poškozen, neboť na jeho začátku i konci několik folií chybí. Text Pulkavovy kroniky tak začíná až uvnitř vyprávění o založení svatojiřského kláštera („A s jeho povolením klášter svatého Jiří na Hradě pražském ustavěla jest a potvrzenie na to vzala, aby ona tu sama za abatyši vyzdvižena byla“ fol. 1ra). Na závěr Kroniky králů českých je uvedena rubrika „A tak jest konec těch kronik etc.“ fol. 58vb. Rukopis obsahuje množství iluminací zobrazujících české panovníky. Z folia 41 byla jedna iluminace vyříznuta, a část textu na druhé straně folia tak chybí.

Ediční poznámka

Text je psán poměrně pečlivě, bez škrtů a přípisků, na některých místech byla některá slova zapsána dvakrát, či došlo k jejich vynechání. Na písařské opravy neupozorňujeme, na opakovaný zápis slov za sebou upozorňujeme v poznámce. K vynechaným slovům přistupujeme takto: Pokud došlo k vypuštění určité části textu, které komplikuje porozumění, doplňujeme vynechanou část z Gebauerova vydání kroniky v 5. svazku Pramenů dějin českých. V případě, že je text srozumitelný i bez tohoto doplnění, upozorňujeme pouze výběrově na znění v Gebauerově edici, na niž se odkazujeme zkratkou PulkGb. Výběrově také uvádíme různočtení se stejným odkazem.

Při transkripci se řídíme obecně uznávanými edičními pravidly, stručně upozorníme na některé specifické jevy textu:

Kvantita v rukopise zaznamenávána není, rekonstruujeme ji proto do předpokládaného staročeského znění.

Asimilaci znělosti u předložek s a z zachováváme podle rukopisu tam, kde je opodstatněná, např. z Sas i s Sas); v ostatních případech, např. při snaze neopakovat vedle sebe dvě litery, zápis opravujeme a původní podobu zachycujeme stylem transliterace (např. „Po němžto Soběslav rychle s <z> slednými psy běžeti kázal“ fol. 23ra).

Aspiraci odstraňujeme u všech výrazů, tedy jak apelativ, tak proprií.

Variantní zápisy (zvláště u proprií) zachováváme, tj. píšeme Václav i Vácslav, Erhart i Erhard.

K emendaci přistupujeme pouze u ojedinělých zjevných chyb (např. „chtě se prochladiti <prochaditi>“ fol. 11a), při nenáležité jotaci („Léta tisícieho <Tiſyeczyeho>“ fol. 10ra) a uvedení špatných dat. Ta opravujeme bez upozornění dle Gebauerovy edice.

Běžně užívané zkratky rozepisujeme bez upozornění, méně obvyklé rozepisujeme s upozorněním na původní zápis značený stylem transliterace.

Literatura

GEBAUER, Jan, ed. (1893). Kronika Pulkavova. In: Prameny dějin českých 5. Praha: J. Otto, s. 209–326.

BLÁHOVÁ, Marie (2020). Recepce České kroniky Přibíka Pulkavy z Radenína a její proměny: rukopisná tradice nejrozšířenější české středověké kroniky. In: S knihou v ruce: kolektivní monografie k životnímu jubileu PhDr. Veroniky Procházkové. Ed. CÍSAŘOVÁ SMÍTKOVÁ, Alena. Praha: Národní knihovna České republiky, s. 52–76.

logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety a 8 měsíci; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).