Komentář editora k textu

Latinsko-český biblický slovník k Novému zákonu je zapsán v rukopise, který patří do rukopisného souboru knihovny při farním kostele svatého Jakuba v Brně a který je dnes uložen v Archivu města Brna, fond Svatojakubská knihovna, signatura 34/42 (srov. Petr 2007, s. 173–179, č. 45). Papírový kodex osmerkového formátu se skládá ze čtyř textů: obsahuje latinský Nový zákon s prology (ff. 1r–206r), index nedělních a svátečních epištolních a evangelijních perikop (ff. 213r–220v), latinsko-český mamotrekt k Novému zákonu (ff. 220v–229v) a část latinského Starého zákona s prology (ff. 229v–280v). Rukopis vznikl roku 1433 ve Slezsku (Petr 2007, s. 173), v explicitu na f. 206r je stejnou rukou, kterou je zapsána část Nového zákona, celý index a slovník, podepsán jako písař jakýsi Martin a jako místo sepsání rukopisu je zmíněn Lobenstein, zřejmě dnešní Úvalno u Krnova na česko-polských hranicích (Finis est Novi testamenti, scripti in Lobinsteyn per manus Martini, pro tunc servitoris ecclesie ibidem, anno Domini MºCCCCºXXXIII sabbato ante Dominicam, qua canitur [cantatur Petr 2007, s. 178] Cantate etc. 206r).

Podrobně se o tomto mamotrektu zmiňuje Josef Jungmann (1849, III, 4) v oddíle o slovnících z období 1410–1526: „Vokabulář čili výklad méně světlých slov, přidán k novému zákonu r. 1433 od kněze Martina v Uvalně (Lobenstein) psaném. Na konci: »A tak máš tomu nyní konec, milý kněže Martine.« Po zákoně doloženo: Finis novi testamenti scripti in Lobinstein per manus Martini pro tunc Cantoris ecclesiae ibidem 1433. ve 4. Rkp. (Boček).“ I. J. Hanuš v Dodatcích a doplňcích (1871, s. 2) k tomu poznamenává, že „co bývalo u p. Bočka, leží nyní v zemském archivu v Brně“. Do sbírky archiváře Antonína Bočka (1802–1847) však tento rukopis zřejmě nikdy nepatřil, asi o něm Boček pouze podal Jungmannovi zprávu. V soupise mamotrektů, který podává V. Flajšhans ve své úvodní studii v edici Klaretových slovníků (1926, s. XVII), je uveden tento mamotrekt jako „nyní neznámý“. Neznámým zůstal i Bohumilu Rybovi (1940, s. 7) a Václavu Kyasovi (1958, s. 183), kteří ho ve svých soupisech latinsko-českých mamotrektů neuvádějí.

Latinsko-český mamotrekt obsahuje přes pět set hesel, a to pouze ke knihám Nového zákona bez biblických prologů. Je psán bastardou jediným písařem v jednom sloupci a jednotlivá hesla jsou většinou zapisována na samostatné řádky. V textu jsou značeny názvy biblických knih a po levé straně jsou na okraji folia stejnou rukou připsána pořadová čísla kapitol. Za koncem textu je na zbývajícím místě f. 229v jinou soudobou rukou zapsán latinsko-český slovníček mariánských svátků (Maria festa ita exprimuntur… × … Marie nivis – sněžné).

V transkripci české části textu se držíme výše zmíněných obecných zásad pro přepis staročeských textů. Jednotlivé heslové odstavce píšeme na samostatné řádky. Z hláskoslovného hlediska náležitou jotaci v krátkých slabikách vzhledem k dataci vzniku (rok 1433) zachováváme podle rukopisu, je však zachycována jen ojediněle (kniežě 221v, aby sě přiznal 222r, skrúšěného 224r, přě 224r apod.), a nenáležitou jotaci emendujeme (např. chwaleſſie chváléše 222r, zprawowaſſie zpravováše 222r, bywaſſie býváše 222v, ſnazyenſtwye snaženstvie 225v). Respektujeme zápis reflektující probíhající monoftongizaci ie v í (např. třídy 222r, spílá 222r, otevřína 224v, orudí 227v) a monoftongizaci uo v ů (např. nezůstaváme 224v, rozličných úmyslů 228v). Zachováváme podle rukopisu též další ojedinělé hláskové změny, které můžeme připsat vlivu písařova mluveného jazyka či nářečí, např. ztráta jotace v dlouhých slabikách (např. náměséčníky 220v, obřézku 223v) a po labiálách (zatmeni 224v), kolísání r/ř (např. třesktánie 224v), záměna hlásek h a ch (např. přisluchovati 224r) apod.

Latinskou část transkribujeme podle Rybových pravidel pro přepis středověkých latinských textů (nepublikováno). Zkratky rozepisujeme v neasimilované podobě (con-, in-) podle převládající tendence v textu.

V poznámkovém aparátu odkazujeme na biblický text vulgátního znění z roku 1598 (Vulgata Clementina. The Clementine Text Project [online]. Dostupné na WWW: <http://vulsearch.sourceforge.net/html/index.html>. Citováno dne 3. 11. 2014).

V poznámkách odkazujeme na tyto prameny:

Brito: Summa Britonis sive Guillelmi Britonis Expositiones vocabulorum biblie. Ed. L. W. Daly – B. A. Daly. Padua 1975.

BiblTěšNZ: Těšínský Nový zákon, rukopis. Cieszyn, Książnica Cieszyńska, Biblioteka Scherschnickiana, sign. DD IV 8, 1418, ff. 1r–252r.

BiblLit: Bible litoměřická jednosvazková, rukopis (nyní nezvěstný). Fotokopie uložená v oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i.

Garlandia, Synonyma: Johannes de Garlandia, Synonyma. Köln, Heinrich Quentell 1495.

Grecismus: Eberhardi Bethuniensis Graecismus. Ed. J. Wrobel. Corpus grammaticorum medii aevi I. Vratislav 1887.

MamUKB: Latinsko-český mamotrekt lokální na celou bibli, rukopis, Praha, Národní knihovna České republiky, sign. XI F 9, 1431, ff. 1r–243r.

MamUKD: Latinsko-český mamotrekt lokální na celou bibli, rukopis, Praha, Národní knihovna České republiky, sign. I E 29, 1450–1460, ff. 296ra–308vd, 311ra–322rc.

VýklKruml: Výklad krumlovský, rukopis, Praha, Národní knihovna České republiky, fond Minorité Český Krumlov – deponát, sign. Rkp. 249, 50. léta 15. století, ff. 1r–341v.

Citovaná literatura:

Flajšhans, Václav: Klaret a jeho družina. Sv. 1. Slovníky veršované. Praha 1926.

Hanuš, Ignác Jan: Dodatky a doplňky k Jungmannově Historii literatury české. Díl 2. Praha 1871.

Jungmann, Josef: Historie literatury české. 2. vydání. Praha 1849.

Kyas, Vladimír: Za českou předlohou staropolského mamotrektu. Slavia 27, 1958, s. 182–187.

Petr, Stanislav: Soupis rukopis knihovny při farním kostele svatého Jakuba v Brně. Praha 2007.

Ryba, Bohumil: K latinsko-českým mamotrektům. Praha 1940.