[brněnský latinsko-český mamotrekt k Novému zákonu]
editor: Voleková, Kateřina
Archiv města Brna (Brno, Česká republika), sign. Svatojakubská knihovna, 34/42. 1433

oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., Praha 2014–2022

Tato edice je autorské dílo chráněné ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, a je určena pouze k nekomerčním účelům.

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

Obecné ediční zásady

Elektronické edice jsou pořizovány výhradně z rukopisů, prvotisků a starých tisků z období 13.–18. století (resp. 1780; v odůvodněných případech jsou možné přesahy i za uvedené rozmezí). Při jejich vytváření je uplatňován kritický přístup k vydávanému textu. Texty jsou transkribovány, tj. převedeny do novočeského pravopisného systému, s tím, že jsou respektovány specifické rysy soudobého jazyka. Elektronické edice vznikají na akademickém pracovišti zabývajícím se lingvistickým výzkumem, proto je kladen mimořádný důraz na interpretaci a spolehlivý záznam jazyka památky.

Transkripce textů se řídí obecně uznávanými edičními pravidly, jimiž jsou pro období staré a střední češtiny zejména texty Jiřího Daňhelky Směrnice pro vydávání starších českých textů (Husitský Tábor 8, 1985, s. 285–301), Obecné zásady ediční a poučení o starém jazyce českém (in: Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1957, s. 25–35) a Obecné zásady ediční a poučení o češtině 15. století (in: Výbor z české literatury doby husitské. Svazek první. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1963, s. 31–41) a text Josefa Vintra Zásady transkripce českých textů z barokní doby (Listy filologické 121, 1998, s. 341–346). Tato obecná pravidla jsou přizpůsobována stavu a vlastnostem konkrétního textu. Při transkripci textu editor dbá na to, aby svou interpretací nesetřel charakteristické rysy jazyka a textu, zároveň však nezaznamenává jevy, které nemají pro interpretaci textu či jazyka význam (tj. např. grafické zvláštnosti textu). Tyto obecné ediční zásady jsou v elektronické edici doplněny o specifickou ediční poznámku vážící se ke konkrétnímu textu.

Součástí elektronických edic je textověkritický a poznámkový aparát, jehož obsah a rozsah je zcela v kompetenci jednotlivých editorů. Bez výjimek jsou v kritickém aparátu zaznamenány všechny zásahy do textu, tj. emendace textu (uvozené grafickou značkou ]). Uzná-li to editor za vhodné, může k vybraným úsekům uvádět také transliterované znění předlohy (v tomto případě následuje transliterovaná podoba za dvojtečkou). Pravidelně jsou zaznamenávány informace týkající se poškození či fragmentárnosti předlohy, nejistoty při interpretaci textu atp. Naopak výjimečně jsou zachyceny mezitextové vztahy.

Elektronické edice neobsahují slovníček vykládající méně známá slova. K tomuto účelu slouží slovníky zapojené do jednotného vyhledávacího systému Vokabuláře webového (http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx), případně též slovníky nezapojené do tohoto vyhledávání (http://vokabular.ujc.cas.cz/zdroje.aspx).

V širším kontextu a podrobněji jsou uplatňované ediční zásady popsány v práci Aleny M. Černé a Borise Lehečky Metodika přípravy a zpracování elektronických edic starších českých textů (ke stažení zde), kterou v roce 2016 certifikovalo Ministerstvo kultury ČR.

Komentář editora k textu

Latinsko-český biblický slovník k Novému zákonu je zapsán v rukopise, který patří do rukopisného souboru knihovny při farním kostele svatého Jakuba v Brně a který je dnes uložen v Archivu města Brna, fond Svatojakubská knihovna, signatura 34/42 (srov. Petr 2007, s. 173–179, č. 45). Papírový kodex osmerkového formátu se skládá ze čtyř textů: obsahuje latinský Nový zákon s prology (ff. 1r–206r), index nedělních a svátečních epištolních a evangelijních perikop (ff. 213r–220v), latinsko-český mamotrekt k Novému zákonu (ff. 220v–229v) a část latinského Starého zákona s prology (ff. 229v–280v). Rukopis vznikl roku 1433 ve Slezsku (Petr 2007, s. 173), v explicitu na f. 206r je stejnou rukou, kterou je zapsána část Nového zákona, celý index a slovník, podepsán jako písař jakýsi Martin a jako místo sepsání rukopisu je zmíněn Lobenstein, zřejmě dnešní Úvalno u Krnova na česko-polských hranicích (Finis est Novi testamenti, scripti in Lobinsteyn per manus Martini, pro tunc servitoris ecclesie ibidem, anno Domini MºCCCCºXXXIII sabbato ante Dominicam, qua canitur [cantatur Petr 2007, s. 178] Cantate etc. 206r).

Podrobně se o tomto mamotrektu zmiňuje Josef Jungmann (1849, III, 4) v oddíle o slovnících z období 1410–1526: „Vokabulář čili výklad méně světlých slov, přidán k novému zákonu r. 1433 od kněze Martina v Uvalně (Lobenstein) psaném. Na konci: »A tak máš tomu nyní konec, milý kněže Martine.« Po zákoně doloženo: Finis novi testamenti scripti in Lobinstein per manus Martini pro tunc Cantoris ecclesiae ibidem 1433. ve 4. Rkp. (Boček).“ I. J. Hanuš v Dodatcích a doplňcích (1871, s. 2) k tomu poznamenává, že „co bývalo u p. Bočka, leží nyní v zemském archivu v Brně“. Do sbírky archiváře Antonína Bočka (1802–1847) však tento rukopis zřejmě nikdy nepatřil, asi o něm Boček pouze podal Jungmannovi zprávu. V soupise mamotrektů, který podává V. Flajšhans ve své úvodní studii v edici Klaretových slovníků (1926, s. XVII), je uveden tento mamotrekt jako „nyní neznámý“. Neznámým zůstal i Bohumilu Rybovi (1940, s. 7) a Václavu Kyasovi (1958, s. 183), kteří ho ve svých soupisech latinsko-českých mamotrektů neuvádějí.

Latinsko-český mamotrekt obsahuje přes pět set hesel, a to pouze ke knihám Nového zákona bez biblických prologů. Je psán bastardou jediným písařem v jednom sloupci a jednotlivá hesla jsou většinou zapisována na samostatné řádky. V textu jsou značeny názvy biblických knih a po levé straně jsou na okraji folia stejnou rukou připsána pořadová čísla kapitol. Za koncem textu je na zbývajícím místě f. 229v jinou soudobou rukou zapsán latinsko-český slovníček mariánských svátků (Maria festa ita exprimuntur… × … Marie nivis – sněžné).

V transkripci české části textu se držíme výše zmíněných obecných zásad pro přepis staročeských textů. Jednotlivé heslové odstavce píšeme na samostatné řádky. Z hláskoslovného hlediska náležitou jotaci v krátkých slabikách vzhledem k dataci vzniku (rok 1433) zachováváme podle rukopisu, je však zachycována jen ojediněle (kniežě 221v, aby sě přiznal 222r, skrúšěného 224r, přě 224r apod.), a nenáležitou jotaci emendujeme (např. chwaleſſie chváléše 222r, zprawowaſſie zpravováše 222r, bywaſſie býváše 222v, ſnazyenſtwye snaženstvie 225v). Respektujeme zápis reflektující probíhající monoftongizaci ie v í (např. třídy 222r, spílá 222r, otevřína 224v, orudí 227v) a monoftongizaci uo v ů (např. nezůstaváme 224v, rozličných úmyslů 228v). Zachováváme podle rukopisu též další ojedinělé hláskové změny, které můžeme připsat vlivu písařova mluveného jazyka či nářečí, např. ztráta jotace v dlouhých slabikách (např. náměséčníky 220v, obřézku 223v) a po labiálách (zatmeni 224v), kolísání r/ř (např. třesktánie 224v), záměna hlásek h a ch (např. přisluchovati 224r) apod.

Latinskou část transkribujeme podle Rybových pravidel pro přepis středověkých latinských textů (nepublikováno). Zkratky rozepisujeme v neasimilované podobě (con-, in-) podle převládající tendence v textu.

V poznámkovém aparátu odkazujeme na biblický text vulgátního znění z roku 1598 (Vulgata Clementina. The Clementine Text Project [online]. Dostupné na WWW: <http://vulsearch.sourceforge.net/html/index.html>. Citováno dne 3. 11. 2014).

V poznámkách odkazujeme na tyto prameny:

Brito: Summa Britonis sive Guillelmi Britonis Expositiones vocabulorum biblie. Ed. L. W. Daly – B. A. Daly. Padua 1975.

BiblTěšNZ: Těšínský Nový zákon, rukopis. Cieszyn, Książnica Cieszyńska, Biblioteka Scherschnickiana, sign. DD IV 8, 1418, ff. 1r–252r.

BiblLit: Bible litoměřická jednosvazková, rukopis (nyní nezvěstný). Fotokopie uložená v oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i.

Garlandia, Synonyma: Johannes de Garlandia, Synonyma. Köln, Heinrich Quentell 1495.

Grecismus: Eberhardi Bethuniensis Graecismus. Ed. J. Wrobel. Corpus grammaticorum medii aevi I. Vratislav 1887.

MamUKB: Latinsko-český mamotrekt lokální na celou bibli, rukopis, Praha, Národní knihovna České republiky, sign. XI F 9, 1431, ff. 1r–243r.

MamUKD: Latinsko-český mamotrekt lokální na celou bibli, rukopis, Praha, Národní knihovna České republiky, sign. I E 29, 1450–1460, ff. 296ra–308vd, 311ra–322rc.

VýklKruml: Výklad krumlovský, rukopis, Praha, Národní knihovna České republiky, fond Minorité Český Krumlov – deponát, sign. Rkp. 249, 50. léta 15. století, ff. 1r–341v.

Citovaná literatura:

Flajšhans, Václav: Klaret a jeho družina. Sv. 1. Slovníky veršované. Praha 1926.

Hanuš, Ignác Jan: Dodatky a doplňky k Jungmannově Historii literatury české. Díl 2. Praha 1871.

Jungmann, Josef: Historie literatury české. 2. vydání. Praha 1849.

Kyas, Vladimír: Za českou předlohou staropolského mamotrektu. Slavia 27, 1958, s. 182–187.

Petr, Stanislav: Soupis rukopis knihovny při farním kostele svatého Jakuba v Brně. Praha 2007.

Ryba, Bohumil: K latinsko-českým mamotrektům. Praha 1940.

logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 15 lety a 9 měsíci; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).