Albrant, mistr [Koňské lékařství, NK XI C 2]
editor: Černá, Alena M.
Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. XI C 2. polovina 15. století

oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., Praha 2008–2022

Tato edice je autorské dílo chráněné ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, a je určena pouze k nekomerčním účelům.

Obecné ediční zásady

Elektronické edice jsou pořizovány výhradně z rukopisů, prvotisků a starých tisků z období 13.–18. století (resp. 1780; v odůvodněných případech jsou možné přesahy i za uvedené rozmezí). Při jejich vytváření je uplatňován kritický přístup k vydávanému textu. Texty jsou transkribovány, tj. převedeny do novočeského pravopisného systému, s tím, že jsou respektovány specifické rysy soudobého jazyka. Elektronické edice vznikají na akademickém pracovišti zabývajícím se lingvistickým výzkumem, proto je kladen mimořádný důraz na interpretaci a spolehlivý záznam jazyka památky.

Transkripce textů se řídí obecně uznávanými edičními pravidly, jimiž jsou pro období staré a střední češtiny zejména texty Jiřího Daňhelky Směrnice pro vydávání starších českých textů (Husitský Tábor 8, 1985, s. 285–301), Obecné zásady ediční a poučení o starém jazyce českém (in: Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1957, s. 25–35) a Obecné zásady ediční a poučení o češtině 15. století (in: Výbor z české literatury doby husitské. Svazek první. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1963, s. 31–41) a text Josefa Vintra Zásady transkripce českých textů z barokní doby (Listy filologické 121, 1998, s. 341–346). Tato obecná pravidla jsou přizpůsobována stavu a vlastnostem konkrétního textu. Při transkripci textu editor dbá na to, aby svou interpretací nesetřel charakteristické rysy jazyka a textu, zároveň však nezaznamenává jevy, které nemají pro interpretaci textu či jazyka význam (tj. např. grafické zvláštnosti textu). Tyto obecné ediční zásady jsou v elektronické edici doplněny o specifickou ediční poznámku vážící se ke konkrétnímu textu.

Součástí elektronických edic je textověkritický a poznámkový aparát, jehož obsah a rozsah je zcela v kompetenci jednotlivých editorů. Bez výjimek jsou v kritickém aparátu zaznamenány všechny zásahy do textu, tj. emendace textu (uvozené grafickou značkou ]). Uzná-li to editor za vhodné, může k vybraným úsekům uvádět také transliterované znění předlohy (v tomto případě následuje transliterovaná podoba za dvojtečkou). Pravidelně jsou zaznamenávány informace týkající se poškození či fragmentárnosti předlohy, nejistoty při interpretaci textu atp. Naopak výjimečně jsou zachyceny mezitextové vztahy.

Elektronické edice neobsahují slovníček vykládající méně známá slova. K tomuto účelu slouží slovníky zapojené do jednotného vyhledávacího systému Vokabuláře webového (http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx), případně též slovníky nezapojené do tohoto vyhledávání (http://vokabular.ujc.cas.cz/zdroje.aspx).

V širším kontextu a podrobněji jsou uplatňované ediční zásady popsány v práci Aleny M. Černé a Borise Lehečky Metodika přípravy a zpracování elektronických edic starších českých textů (ke stažení zde), kterou v roce 2016 certifikovalo Ministerstvo kultury ČR.

Komentář editora k textu

O spise mistra Albranta

Staročeské spisy věnované koňskému lékařství vycházejí z překladu německého díla Roßarzneibuch, které napsal štolba, kovář a koňský lékař mistr Albrant (působil okolo poloviny 13. století). Mistr Albrant pocházel z Německa a v pozdějších rukopisech a tiscích se jeho jméno objevuje především v podobě Albrecht, ale též Alebrand, Albret, Hilbrant, Hildebrand a Anton. O jeho životě nemáme téměř žádné informace. Je známo, že působil na dvoře císaře Fridricha II. Štaufského a v druhé čtvrtině 13. století pobýval v Neapoli (v mladších tiscích byla Neapol mylně zaměněna za Konstantinopol). Jeho spis o léčení původně obsahoval 36 návodů léčby nemocí a obtíží koní. Léčba byla založena na zkušenostech práce s koňmi, využívala především rostlin a dalších přírodních léčiv (bahno, voda atp.). Původně v nich nebylo obsaženo léčení pomocí magie (zaříkávání), které v pozdějších textech již nalézáme. Původní německé texty byly přeloženy do latiny a do češtiny. Z období středověku a novověku máme zachováno několik česky psaných rukopisů a tisků. Rovněž z mladších období 17.–19. století se zachovaly rukopisy a tisky, které denně sloužily kovářům a štolbům; tyto texty se však již odchýlily od původního Albrantova znění, rozrostly se dopisováním návodů na základě zkušeností pozdějších uživatelů a jejich empirický charakter narušily návody vycházející z magie a lidového léčitelství.

Český překlad Albrantova koňského lékařství je zapsán ve středověkých rukopisech Knihovny Národního muzea v Praze, sing. IV H 28 (1444), I H 29 (2. polovina 15. století) a I F 10 (konec 15. století) a Národní knihovny ČR, sign. XI C 2 (polovina 15. století). Mladší opisy chová Národní knihovna, sign. XVII E 42 (1554) a Knihovna Národního muzea, sign. IV C 11 (1633), III G 6 (17. století), II G 16 (1694), V G 62 (1755) a II H 8 (18. století). Dochovalo se rovněž množství starých tisků různých vydání; kopie nejstaršího známého tisku od Jana Pekka z Plzně z roku 1527 jsou uloženy v Národní knihovně ČR (originál sign. Med 4° 00045/01 (06) Forschungsbibliothek Gotha, Německo).

Poznámka k transkripci

Rukopis je psán dobře čitelnou bastardou spřežkovým pravopisem mladšího typu. Poměrně časté chyby jsou důkazem toho, že rukopis je opisem starší, snad nepříliš čitelné či chybové předlohy.

Distribuce grafémů je obvyklá užitému pravopisnému systému. Diakritika nejsou téměř užívána; výjimkou je háček na z (ž) pro označení hlásky ž: (žaludcze 289v, oblož 291r, že 291r). Kvantita vokálů je na konci slova výjimečně značena geminátou (giſtee 289r, kyſelee 289v; ſolij 290r, neſmrdij 290r). Palatály nejsou značeny (vczin 289r, budet 291r) Pro hlásky sykavkové povahy je někdy užíváno více grafémů a jeden grafém může reprezentovat rozdílné hlásky: hláska s = ſſ, ſ (Czyeſſarzow 289r, pokuſſyl 289r, pſy 291r), š = ſſ, ſs (wſſeho 289r, chceſs 291r), c = c, cz (czyeſſarzow 289r, Cyeſarz 289r), č = cz (czti 289r, vczenye 289r), z = z (zytra 291r), ž = z, zz (nezziti 289r, vlozz 289r, nemozeſs 291r). Hláska ž je na konci slova někdy zapsána jako ſs (vcziniſs, tj. učiniž 289r, naſpyſs, tj. naspiž 289v). Tento jev bychom mohli považovat za ztrátu znělosti na konci slova, avšak vzhledem k písařově zápisu sykavek spíše soudíme, že se jedná o značení převzaté ze staršího typu spřežkového pravopisu, kterým mohla být zapsána předloha našeho opisu. Na místě spřežky ch je někdy psáno pouze h, což nepovažujeme za jev grafický, ale hláskoslovný, který snad odráží (starší) výslovnost: chrzyepi × hrzyepi (obě 289r). Jedenkrát se v textu objevuje protetické h- (hihned 289v).

Hláskoslovný stav odpovídá polovině 15. století – text zachycuje změnu ó > uo (kóň 289r ale i kuoň 289r) a zaznamenává oba vývojové stupně dlouhého ó. Diftongizuje se i náslovné o- po předložce (s uoctem 289r, v uoči 289r). Diftongizace ú > ou ani monoftongizace ie > í či úžení é > í nejsou v textu ještě zachyceny (nemocnú 289r, bielá 289r, zcelé 290v). Dosud nebyla provedena změna šč > šť (ščičí 291r). Ve skupině -čr- se nevyskytuje průvodní vokál (črvy 289v). Jotace v krátkých i dlouhých slabikách je zachována, i když již nedůsledně (nawiez 289r, tieſto 289v, dobrzie 289v × dobrze 290v, ocaſie 290r; siemě 290r). Zápis rziebrziczek 289v nemusí znamenat nadbytečnou jotaci, nýbrž grafický zápis hlásky ř.

Text poskytuje příliš málo materiálu pro hodnocení vyšších jazykových rovin: jedenkrát se vyskytne duálový tvar (dva kozlová řemeny 289v), jedenkrát tvar imperfekta u auxiliáru (bieše poručil 289r). Časté jsou přechodníky kondenzující výpověď (učině ránu čistú, položiž na to topenici s solí 290r).

logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 15 lety, 9 měsíci a 2 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).