Albrant, mistr [Koňské lékařství, KNM IV H 28]
editor: Černá, Alena M.
Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. IV H 28. 1444

oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., Praha 2014–2022

Tato edice je autorské dílo chráněné ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, a je určena pouze k nekomerčním účelům.

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

Obecné ediční zásady

Elektronické edice jsou pořizovány výhradně z rukopisů, prvotisků a starých tisků z období 13.–18. století (resp. 1780; v odůvodněných případech jsou možné přesahy i za uvedené rozmezí). Při jejich vytváření je uplatňován kritický přístup k vydávanému textu. Texty jsou transkribovány, tj. převedeny do novočeského pravopisného systému, s tím, že jsou respektovány specifické rysy soudobého jazyka. Elektronické edice vznikají na akademickém pracovišti zabývajícím se lingvistickým výzkumem, proto je kladen mimořádný důraz na interpretaci a spolehlivý záznam jazyka památky.

Transkripce textů se řídí obecně uznávanými edičními pravidly, jimiž jsou pro období staré a střední češtiny zejména texty Jiřího Daňhelky Směrnice pro vydávání starších českých textů (Husitský Tábor 8, 1985, s. 285–301), Obecné zásady ediční a poučení o starém jazyce českém (in: Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1957, s. 25–35) a Obecné zásady ediční a poučení o češtině 15. století (in: Výbor z české literatury doby husitské. Svazek první. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1963, s. 31–41) a text Josefa Vintra Zásady transkripce českých textů z barokní doby (Listy filologické 121, 1998, s. 341–346). Tato obecná pravidla jsou přizpůsobována stavu a vlastnostem konkrétního textu. Při transkripci textu editor dbá na to, aby svou interpretací nesetřel charakteristické rysy jazyka a textu, zároveň však nezaznamenává jevy, které nemají pro interpretaci textu či jazyka význam (tj. např. grafické zvláštnosti textu). Tyto obecné ediční zásady jsou v elektronické edici doplněny o specifickou ediční poznámku vážící se ke konkrétnímu textu.

Součástí elektronických edic je textověkritický a poznámkový aparát, jehož obsah a rozsah je zcela v kompetenci jednotlivých editorů. Bez výjimek jsou v kritickém aparátu zaznamenány všechny zásahy do textu, tj. emendace textu (uvozené grafickou značkou ]). Uzná-li to editor za vhodné, může k vybraným úsekům uvádět také transliterované znění předlohy (v tomto případě následuje transliterovaná podoba za dvojtečkou). Pravidelně jsou zaznamenávány informace týkající se poškození či fragmentárnosti předlohy, nejistoty při interpretaci textu atp. Naopak výjimečně jsou zachyceny mezitextové vztahy.

Elektronické edice neobsahují slovníček vykládající méně známá slova. K tomuto účelu slouží slovníky zapojené do jednotného vyhledávacího systému Vokabuláře webového (http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx), případně též slovníky nezapojené do tohoto vyhledávání (http://vokabular.ujc.cas.cz/zdroje.aspx).

V širším kontextu a podrobněji jsou uplatňované ediční zásady popsány v práci Aleny M. Černé a Borise Lehečky Metodika přípravy a zpracování elektronických edic starších českých textů (ke stažení zde), kterou v roce 2016 certifikovalo Ministerstvo kultury ČR.

Komentář editora k textu

O spise mistra Albranta

Staročeské spisy věnované koňskému lékařství vycházejí z překladu německého díla Roßarzneibuch, které napsal štolba, kovář a koňský lékař mistr Albrant (působil okolo poloviny 13. století). Mistr Albrant pocházel z Německa a v pozdějších rukopisech a tiscích se jeho jméno objevuje především v podobě Albrecht, ale též Alebrand, Albret, Hilbrant, Hildebrand a Anton. O jeho životě nemáme téměř žádné informace. Je známo, že působil na dvoře císaře Fridricha II. Štaufského a v druhé čtvrtině 13. století pobýval v Neapoli (v mladších tiscích byla Neapol mylně zaměněna za Konstantinopol). Jeho spis o léčení původně obsahoval 36 návodů léčby nemocí a obtíží koní. Léčba byla založena na zkušenostech práce s koňmi, využívala především rostlin a dalších přírodních léčiv (bahno, voda atp.). Původně v nich nebylo obsaženo léčení pomocí magie (zaříkávání), které v pozdějších textech již nalézáme. Původní německé texty byly přeloženy do latiny a do češtiny. Z období středověku a novověku máme zachováno několik česky psaných rukopisů a tisků. Rovněž z mladších období 17.–19. století se zachovaly rukopisy a tisky, které denně sloužily kovářům a štolbům; tyto texty se však již odchýlily od původního Albrantova znění, rozrostly se dopisováním návodů na základě zkušeností pozdějších uživatelů a jejich empirický charakter narušily návody vycházející z magie a lidového léčitelství.

Český překlad Albrantova koňského lékařství je zapsán ve středověkých rukopisech Knihovny Národního muzea v Praze, sing. IV H 28 (1444), I H 29 (2. polovina 15. století) a I F 10 (konec 15. století) a Národní knihovny ČR, sign. XI C 2 (polovina 15. století). Mladší opisy chová Národní knihovna, sign. XVII E 42 (1554) a Knihovna Národního muzea, sign. IV C 11 (1633), III G 6 (17. století), II G 16 (1694), V G 62 (1755) a II H 8 (18. století). Dochovalo se rovněž množství starých tisků různých vydání; kopie nejstaršího známého tisku od Jana Pekka z Plzně z roku 1527 jsou uloženy v Národní knihovně ČR (originál sign. Med 4° 00045/01 (06) Forschungsbibliothek Gotha, Německo).

Poznámka k transkripci

Text je psán bastardním písmem, v němž jsou často jednotlivé grafémy zapsány odděleně s různě širokými mezerami, přičemž je někdy narušena grafická jednota slova (ak dyž 319v). Grafémy a, o, e jsou si velmi podobné, takže je obtížné určit, o který grafém se jedná. Text je značně chybový, písař často dopisoval písmena či škrtal slova a jejich části. Užitý pravopisný systém vykazuje znaky diakritického pravopisu – objevují se zde diakritická znaménka, háček nad ž, š, ſ, č, ř a tečka nad ſ (wlažno 319v, maš 320r, wſe (v rukopise s háčkem nad ſ) 321r, břiẛe 319v, očy 319v, rozličneho 319r, řebřyček 319v, ředkew 319r). Často však znaménko chybí (odpudiz 320r, zelezem 320r, muſys 324r). Spřežky se v textu však také vyskytují, zvláště v jeho druhé části, kde diakritická znaménka ustupují z užívání (orzech 320r × ořech 320r, natrzy 320r, tlaczyz 320v, wyczyſtyz 321r, ſſypa 322r, nocz 322v, prowleczyz 322v). Háček označuje též palatálu ť na konci slova (ať 319r); uprostřed slova je palatála značena iotou následující po tvrdé hlásce (koniowi 319v). Spřežkou je psáno tzv. krátké ě (wiedieti 320r). Hláska ž je na konci slova někdy zapsána jako š nebo s (rozřieziš, tj. rozřěžiž 320r, prořes, tj. prořež 320r, nawiezyš, tj. navěžiž 320r, kdÿs 322v). Tento jev bychom mohli považovat za ztrátu znělosti na konci slova, avšak vzhledem k písařově zápisu sykavek spíše soudíme, že se jedná o značení převzaté ze staršího typu spřežkového pravopisu, kterým mohla být zapsána předloha našeho opisu. V několika případech je situace opačná a hláska š je zapsána grafémem z (vmorziz, tj. umoříš 323v, zhogyz, tj. zhojíš 323v, 324r). Vokalická kvantita značena není.

Hláskoslovná rovina odpovídá polovině 15. století a vyznačuje se mj. neprovedenými změnami dlouhých vokálů a diftongů. V textu se vyskytuje dlouhé ó a jeho nástupnický stupeň uo je doložen jen dvakrát u lexému puol 321v, 322v), kde je diftongizace vyvolána předcházející labiální souhláskou. Diftongizace ú a monoftongizace ie zachycena není. Zaznamenán je pokles jotace v dlouhých slabikách (člověčé 321v, kuřěcé 324r). Skupina šč se zatím nezměnila v šť (mravišče 324v, púščeti 324v). Lexém črvy (akuz. pl.) 319v je zapsán bez průvodního vokálu.

Pro výzkum vyšších jazykových rovin jsme z krátkého textu nezískali dostatek materiálu. Lze upozornit na opakované zakončení dat. pl. lexému kóň na -ovi (koňovi 319r, 324rv). V textu jsou zachyceny duálové tvary (oči bolíta 319r, dva kozlová řemeny 320r, dvě lopatce 323r). Tvar imperfekta bieše je součásti složeného minulého času (bieše poručil 319r).

logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 16 lety a 22 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).