Hus, Jan Knížky o svatokupectví
editor: Navrátilová, Olga (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.)
Stadtbibliothek Bautzen (Bautzen, Německo), sign. 4º 24, konec 15. století

oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., Praha 2023

Tato edice je autorské dílo chráněné ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, a je určena pouze k nekomerčním účelům.

Práce používá také data a nástroje, které poskytuje Vokabulář webový (https://vokabular.ujc.cas.cz/) v rámci výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ (https://lindat.cz) podporované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (projekt č. LM2018101).

Elektronická edice vznikla s podporou dlouhodobého koncepčního rozvoje Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., RVO: 68378092.

Obecné ediční zásady

Elektronické edice jsou pořizovány výhradně z rukopisů, prvotisků a starých tisků z období 13.–18. století (resp. 1780; v odůvodněných případech jsou možné přesahy i za uvedené rozmezí). Při jejich vytváření je uplatňován kritický přístup k vydávanému textu. Texty jsou transkribovány, tj. převedeny do novočeského pravopisného systému, s tím, že jsou respektovány specifické rysy soudobého jazyka. Elektronické edice vznikají na akademickém pracovišti zabývajícím se lingvistickým výzkumem, proto je kladen mimořádný důraz na interpretaci a spolehlivý záznam jazyka památky.

Transkripce textů se řídí obecně uznávanými edičními pravidly, jimiž jsou pro období staré a střední češtiny zejména texty Jiřího Daňhelky Směrnice pro vydávání starších českých textů (Husitský Tábor 8, 1985, s. 285–301), Obecné zásady ediční a poučení o starém jazyce českém (in: Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1957, s. 25–35) a Obecné zásady ediční a poučení o češtině 15. století (in: Výbor z české literatury doby husitské. Svazek první. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1963, s. 31–41) a text Josefa Vintra Zásady transkripce českých textů z barokní doby (Listy filologické 121, 1998, s. 341–346). Tato obecná pravidla jsou přizpůsobována stavu a vlastnostem konkrétního textu. Při transkripci textu editor dbá na to, aby svou interpretací nesetřel charakteristické rysy jazyka a textu, zároveň však nezaznamenává jevy, které nemají pro interpretaci textu či jazyka význam (tj. např. grafické zvláštnosti textu). Tyto obecné ediční zásady jsou v elektronické edici doplněny o specifickou ediční poznámku vážící se ke konkrétnímu textu.

Součástí elektronických edic je textověkritický a poznámkový aparát, jehož obsah a rozsah je zcela v kompetenci jednotlivých editorů. Bez výjimek jsou v kritickém aparátu zaznamenány všechny zásahy do textu, tj. emendace textu (uvozené grafickou značkou ]). Uzná-li to editor za vhodné, může k vybraným úsekům uvádět také transliterované znění předlohy (v tomto případě následuje transliterovaná podoba za dvojtečkou). Pravidelně jsou zaznamenávány informace týkající se poškození či fragmentárnosti předlohy, nejistoty při interpretaci textu atp. Naopak výjimečně jsou zachyceny mezitextové vztahy.

Elektronické edice neobsahují slovníček vykládající méně známá slova. K tomuto účelu slouží slovníky zapojené do jednotného vyhledávacího systému Vokabuláře webového (http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx), případně též slovníky nezapojené do tohoto vyhledávání (http://vokabular.ujc.cas.cz/zdroje.aspx).

V širším kontextu a podrobněji jsou uplatňované ediční zásady popsány v práci Aleny M. Černé a Borise Lehečky Metodika přípravy a zpracování elektronických edic starších českých textů (ke stažení zde), kterou v roce 2016 certifikovalo Ministerstvo kultury ČR.

Komentář editora k textu

Rukopis je uložen v Stadtbibliothek Bautzen pod signaturou 4º 24. Opis Husova textu, který byl napsán na přelomu let 1412 a 1413, pochází z konce 15. století.

Text je napsán rukou jednoho písaře, místy je však značně opravován další (mladší) rukou; celkem se na opravách podíleli zřejmě 3 korektoři. Převážně se jedná o doplnění textu – v interlineárním prostoru či na margináliích, který písař rukopisu opomněl. Podle A. Gregora (1954, s. 104) jsou četné vynechávky způsobeny tím, že se zřejmě jedná o opis z několikáté ruky. Při přepisu textu tyto opravy reflektujeme z důvodu jeho srozumitelnosti a začleňujeme je do textu, v poznámkách však uvádíme, že se jedná o doplněný text. V některých případech jsou na margináliích poznámky, které komentují téma daného „odstavce“ ve vlastním textu – jedná se o české i latinské komentáře. Na některých místech jsou tyto poznámky již takřka nečitelné. Na margináliích je rovněž odkazováno na prameny, které Jan Hus v památce cituje – převážně se odkazuje k biblickým knihám, a to pomocí zkratek či celých latinských názvů biblických knih, k tomu je zpravidla doplněno i číslo kapitoly. Podoba citovaných biblických knih není jednotná, proto ji v poznámkách, kde citace uvádíme, sjednocujeme, přičemž užíváme latinské zkratky biblických knih. V ojedinělých případech v rukopise schází některé slovo, příp. slovní spojení, které není pozdější rukou doplněno. Při doplnění těchto výrazů se opíráme o edici A. Gregora 1954. K emendacím se uchylujeme pouze v nesporných případech. V textu se vyskytuje několik zkratek, např. zkratku <S.> rozepisujeme jako sv. (109r), zkratku <Sho> jako svatého (112v), zkratku <t.> jako to jest (109v) etc.

Poznámka k transkripci

Při transkripci se opíráme o základní transkripční pravidla a zásady vydávání starších českých textů (např. J. Daňhelka: Směrnice pro vydávání starších českých textů, Husitský Tábor 8, 1985, s. 285–301). V souladu s těmito zásadami římské číslice nacházející se v textu transkribujeme jako arabské s jedinou výjimkou, a to v úvodním obsahu, kde s ohledem na větší přehlednost ponecháváme původní římské číslice i s původní distribucí majuskulí a minuskulí, které po těchto číslicích následují.

Distribuce velkých iniciálních písmen i interpunkce se řídí podle aktuálně platných pravidel českého pravopisu. Kvantita je v textu místy značena, označování je však veskrze nahodilé, proto ji v případě její absence rekonstruujeme podle stavu předpokládaného pro starou češtinu.

Členění textu

Text je psán in continuo, tedy bez členění do odstavců. Původní text neobsahoval čísla kapitol, ta byla doplněna až dodatečně na margináliích, nicméně v edici je pro větší přehlednost začleňujeme přímo do textu, a to i s námi přidaným výrazem „kapitola“, který se na marginálii nachází pouze v případě 2. kapitoly (v podobě zkratky <Kala>).

Literatura

Daňhelka, Jiří: Směrnice pro vydávání starších českých textů. Husitský Tábor 8, 1985, s. 285–301.

Daňhelka, Jiří (ed.): Opera omnia IV. Jan Hus: Drobné spisy české. Praha 1985, s. 187–270.

Gregor, Alois (ed.): Jan Hus: Knížky o svatokupectví. Praha 1954.

logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 12 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).