Hus, Jan Sváteční postila
editor: Navrátilová, Olga
Strahovská knihovna (Praha, Česko), sign. DE IV 23, 2. polovina 15. století

oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., Praha 2024

Tato edice je autorské dílo chráněné ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, a je určena pouze k nekomerčním účelům.

Při vzniku edice byla použita data a nástroje, které poskytuje Vokabulář webový (<https://vokabular.ujc.cas.cz>) v rámci výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ (<https://lindat.cz>) podporované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (projekt č. LM2023062).

Elektronická edice vznikla s podporou dlouhodobého koncepčního rozvoje Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., RVO: 68378092.

Obecné ediční zásady

Elektronické edice jsou pořizovány výhradně z rukopisů, prvotisků a starých tisků z období 13.–18. století (resp. 1780; v odůvodněných případech jsou možné přesahy i za uvedené rozmezí). Při jejich vytváření je uplatňován kritický přístup k vydávanému textu. Texty jsou transkribovány, tj. převedeny do novočeského pravopisného systému, s tím, že jsou respektovány specifické rysy soudobého jazyka. Elektronické edice vznikají na akademickém pracovišti zabývajícím se lingvistickým výzkumem, proto je kladen mimořádný důraz na interpretaci a spolehlivý záznam jazyka památky.

Transkripce textů se řídí obecně uznávanými edičními pravidly, jimiž jsou pro období staré a střední češtiny zejména texty Jiřího Daňhelky Směrnice pro vydávání starších českých textů (Husitský Tábor 8, 1985, s. 285–301), Obecné zásady ediční a poučení o starém jazyce českém (in: Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1957, s. 25–35) a Obecné zásady ediční a poučení o češtině 15. století (in: Výbor z české literatury doby husitské. Svazek první. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1963, s. 31–41) a text Josefa Vintra Zásady transkripce českých textů z barokní doby (Listy filologické 121, 1998, s. 341–346). Tato obecná pravidla jsou přizpůsobována stavu a vlastnostem konkrétního textu. Při transkripci textu editor dbá na to, aby svou interpretací nesetřel charakteristické rysy jazyka a textu, zároveň však nezaznamenává jevy, které nemají pro interpretaci textu či jazyka význam (tj. např. grafické zvláštnosti textu). Tyto obecné ediční zásady jsou v elektronické edici doplněny o specifickou ediční poznámku vážící se ke konkrétnímu textu.

Součástí elektronických edic je textověkritický a poznámkový aparát, jehož obsah a rozsah je zcela v kompetenci jednotlivých editorů. Bez výjimek jsou v kritickém aparátu zaznamenány všechny zásahy do textu, tj. emendace textu (uvozené grafickou značkou ]). Uzná-li to editor za vhodné, může k vybraným úsekům uvádět také transliterované znění předlohy (v tomto případě následuje transliterovaná podoba za dvojtečkou). Pravidelně jsou zaznamenávány informace týkající se poškození či fragmentárnosti předlohy, nejistoty při interpretaci textu atp. Naopak výjimečně jsou zachyceny mezitextové vztahy.

Elektronické edice neobsahují slovníček vykládající méně známá slova. K tomuto účelu slouží slovníky zapojené do jednotného vyhledávacího systému Vokabuláře webového (http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx), případně též slovníky nezapojené do tohoto vyhledávání (http://vokabular.ujc.cas.cz/zdroje.aspx).

V širším kontextu a podrobněji jsou uplatňované ediční zásady popsány v práci Aleny M. Černé a Borise Lehečky Metodika přípravy a zpracování elektronických edic starších českých textů (ke stažení zde), kterou v roce 2016 certifikovalo Ministerstvo kultury ČR.

Komentář editora k textu

Rukopis pocházející ze 2. poloviny 15. století je uložen v Praze ve Strahovské knihovně pod signaturou DE IV 23. Rukopis je napsán třemi písaři: první písař zapsal folia 445–516, druhý písař folia 517–544, třetí folia 545–568. Mezi jednotlivými písaři lze zachytit jisté diference – liší se například duktem písma, distribucí, příp. frekvencí malých/velkých písmen či způsobem, jakým uvádějí citované pasáže z Bible, ev. církevních otců. Drobné odlišnosti je možno zachytit rovněž v rámci morfologie – v pasáži třetího písaře (oproti prvním dvěma) se objevuje frekventovanější užívání jednoduchých minulých časů, a to nejen v citovaných úryvcích, ale rovněž ve vlastním textu. V rukopise místy scházejí nadpisy, občas jsou vynechána slova či kratší textové úseky – tyto absentující výrazy/úseky v případě, že vynecháním dochází k porušení gramatické či sémantické správnosti, a stejně tak pro lepší přehlednost, doplňujeme podle Daňhelkovy edice. Po foliu 509v následuje v rukopise několik přehozených folií, na což je přímo v rukopise upozorněno (mladší rukou) v poznámce na marginálii na foliu 510r. Tato folia za sebe tedy řadíme v pořadí, aby byla zachována významová správnost textu. Jejich pořadí je tedy následující: 509v, 511r, 511v, 510r, 510v, 512r, 512v.

Rukopis je transkribován v edici Jiřího Daňhelky (1995): Opera Omnia. Česká sváteční kázání (viz seznam literatury).

Poznámka k transkripci

Při transkripci se opíráme o základní transkripční pravidla a zásady vydávání starších českých textů (J. Daňhelka: Směrnice pro vydávání starších českých textů, Husitský Tábor 8, 1985, s. 285–301).

Distribuce velkých iniciálních písmen i interpunkce se řídí podle aktuálně platných pravidel českého pravopisu. Kvantitu, která v textu zpravidla není značena, rekonstruujeme podle stavu předpokládaného pro češtinu 15. století.

V rukopise se vyskytuje větší množství zkratek biblických knih, přičemž jsou někdy zkracovány latinské názvy biblických knih, někdy české – v rukopise v tomto není jednotnost. Uchylujeme se zde k tomuto řešení: pokud se jedná o zkratku latinské knihy, uvádíme ji ve zkrácené podobě, jak je doložena v rukopise, v poznámce pak tuto zkratku rozepisujeme podle úzu Vulgáty. Pokud se jedná o české zkratky, rozepisujeme je bez jakéhokoli upozornění. V některých případech ovšem není možno zcela jednoznačně určit, zda se jedná o zkratku českou, nebo latinskou. V tomto případě se pak přikláníme k té podobě, která se v rukopisu vyskytuje (v nezkrácené podobě) i na jiných místech.

Členění textu

Text je psán kontinuálně, bez členění do odstavců. Citované pasáže (biblického textu apod.) jsou v mnoha případech zvýrazněny podtržením červeným inkoustem.

Literatura

Daňhelka, Jiří: Směrnice pro vydávání starších českých textů. Husitský Tábor 8, 1985, s. 285–301.

Daňhelka, Jiří (ed.): Opera omnia. Česká sváteční kázání. Praha: Academia 1995.

logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety a 8 měsíci; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).