Muzejní zlomek mariánských hodinek
editor: Voleková, Kateřina (Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.)
Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. XVIII D 62, konec 14. století

oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., Praha 2023

Tato edice je autorské dílo chráněné ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, a je určena pouze k nekomerčním účelům.

Vznik edice byl podpořen projektem Grantové agentury České republiky č. 22-28502S Libri precum: Hodinky krále Václava IV. v kontextu laických modlitebních knih.

Obecné ediční zásady

Elektronické edice jsou pořizovány výhradně z rukopisů, prvotisků a starých tisků z období 13.–18. století (resp. 1780; v odůvodněných případech jsou možné přesahy i za uvedené rozmezí). Při jejich vytváření je uplatňován kritický přístup k vydávanému textu. Texty jsou transkribovány, tj. převedeny do novočeského pravopisného systému, s tím, že jsou respektovány specifické rysy soudobého jazyka. Elektronické edice vznikají na akademickém pracovišti zabývajícím se lingvistickým výzkumem, proto je kladen mimořádný důraz na interpretaci a spolehlivý záznam jazyka památky.

Transkripce textů se řídí obecně uznávanými edičními pravidly, jimiž jsou pro období staré a střední češtiny zejména texty Jiřího Daňhelky Směrnice pro vydávání starších českých textů (Husitský Tábor 8, 1985, s. 285–301), Obecné zásady ediční a poučení o starém jazyce českém (in: Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1957, s. 25–35) a Obecné zásady ediční a poučení o češtině 15. století (in: Výbor z české literatury doby husitské. Svazek první. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1963, s. 31–41) a text Josefa Vintra Zásady transkripce českých textů z barokní doby (Listy filologické 121, 1998, s. 341–346). Tato obecná pravidla jsou přizpůsobována stavu a vlastnostem konkrétního textu. Při transkripci textu editor dbá na to, aby svou interpretací nesetřel charakteristické rysy jazyka a textu, zároveň však nezaznamenává jevy, které nemají pro interpretaci textu či jazyka význam (tj. např. grafické zvláštnosti textu). Tyto obecné ediční zásady jsou v elektronické edici doplněny o specifickou ediční poznámku vážící se ke konkrétnímu textu.

Součástí elektronických edic je textověkritický a poznámkový aparát, jehož obsah a rozsah je zcela v kompetenci jednotlivých editorů. Bez výjimek jsou v kritickém aparátu zaznamenány všechny zásahy do textu, tj. emendace textu (uvozené grafickou značkou ]). Uzná-li to editor za vhodné, může k vybraným úsekům uvádět také transliterované znění předlohy (v tomto případě následuje transliterovaná podoba za dvojtečkou). Pravidelně jsou zaznamenávány informace týkající se poškození či fragmentárnosti předlohy, nejistoty při interpretaci textu atp. Naopak výjimečně jsou zachyceny mezitextové vztahy.

Elektronické edice neobsahují slovníček vykládající méně známá slova. K tomuto účelu slouží slovníky zapojené do jednotného vyhledávacího systému Vokabuláře webového (http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx), případně též slovníky nezapojené do tohoto vyhledávání (http://vokabular.ujc.cas.cz/zdroje.aspx).

V širším kontextu a podrobněji jsou uplatňované ediční zásady popsány v práci Aleny M. Černé a Borise Lehečky Metodika přípravy a zpracování elektronických edic starších českých textů (ke stažení zde), kterou v roce 2016 certifikovalo Ministerstvo kultury ČR.

Komentář editora k textu

Muzejní zlomek mariánských hodinek

Rukopis s českým zněním mariánských hodinek, který je uložen v Knihovně Národního muzea (sign. XVIII D 62),[1] Rukopis je v digitální podobě přístupný na Manuscriptoriu (https://www.manuscriptorium.com/apps/index.php?direct=record&pid=AIPDIG-NMP___XVIII_D_62__2KNJOB3-cs). je dochován jen ve zlomku čítajícím celkem 26 folií o velikosti 16,5 × 11,5 cm. Vazba rukopisu je mladší, na přední předsádce se nacházejí vlastnické přípisky 19. století. Text je místy poškozen opadáním inkoustu, zašpiněním a vlhkostí. Na řadě listů se nacházejí novověké německé a latinské marginálie, převážně zkoušky pera, příp. kresby.[2] Za kodikologický popis děkujeme Michalu Dragounovi.

Hodinky obsahují zbytky oficií na Narození Panny Marie (tercie na fol. 1r–1v, nona na ff. 2r–4v, nešpory na ff. 4v–8v, kompletář na ff. 8v–9r), na Zvěstování (první nešpory na ff. 10v–13r, kompletář na fol. 13r–13v a matutinum na ff. 14r–23v) a na Nebevzetí Panny Marie (první nešpory na fol. 24r–24v, kompletář na ff. 24v–25v, matutinum na ff. 25v–26v). Listy chybí mezi ff. 1 a 2, mezi ff. 23 a 24 a mezi ff. 25 a 26. Dochována je jediná celostránková iluminace s výjevem andělova zvěstování Panně Marii, která uvozuje oficium na Zvěstování Panně Marii (ff. 9v–10r).[3] Brodský (2000, s. 304) datuje iluminaci do 70. let 14. století.

Písař psal základní text gotickou minuskulí. Rubrikou jsou na okraji připsány pravděpodobně stejným písařem latinské incipity jednotlivých částí hodinek, jsou však zaznamenány jiným typem písma – bastardou. Podle písma lze text datovat do konce 14. století.

Písař psal český text mladším spřežkovým pravopisem. Kvantita hlásek je někdy značena geminátou (nejčastěji u vokálů ú a í, např. ſuudy /súdy/ fol. 1r; ſmuczugij /smucují/ fol. 2r; mee // fol. 6v; rzaad /řád/ fol. 17v).

Po hláskoslovné i morfologické stránce zápis odpovídá konci 14. století vzhledem k některým archaickým a progresivním jevům. Je zachováno ve starší podobě zájmeno čso (později co; ff. 17r, 17v, 20r aj.), adjektivum sčastný (později ščastný/šťastný; fol. 12r) a sloveso obyknúti (později obvyknúti; fol. 16r). Jotace v krátkých slabikách je zaznamenávána pravidelně (např. ščědie fol. 15v, vieřě fol. 23r, uslyšě fol. 16v, skrzě fol. 12r, žěleti fol. 23v). Zachován je i duál (např. rucě tvoji učinile jsta fol. 1v), jednoduché minulé časy, imperfektum i aorist (např. poznachom fol. 13v, slušieše fol. 15v) a některé archaické fráze, jako je ve jmě (ff. 19v, 24v aj.).

K progresivním jevům patří provedená přehláska ’u > i (např. ji fol. 12v, jitřni fol. 14r, smucují fol. 2r), změna -tva > -tba (modlitba fol. 4v), náslovné s- u slov spravedlenstvie (fol. 1r), spravedlnost (fol. 1v), diftongizace vokálu ó > uo (např. muoj fol. 2r, tvuoj fol. 2v, duostojni fol. 4v), která se pravidelně objevuje ve slově bóh a boží i v krátkých slabikách (např. buoha fol. 6v, buožie fol. 8v). Přivlastňovací zájmeno jejie pro 3. osobu singuláru ženského rodu (jedná se o původní tvar genitivu; na jejie Narozenie fol. 13r) je již nezřídka skloňováno jako adjektivum (např. ot jejieho Narozenie ff. 10v–11r).

Text obsahuje některá ojedinělá slova: družičstvie ‚společnost, obcování‘ (fol. 21v), neženilý ‚neprovdaný, svobodný‘ (fol. 11r), neoženilý ‚neprovdaný, svobodný‘ (fol. 23r, 23v), otělesniti ‚vtělit, opatřit tělem‘ (fol. 19r), otělesnost ‚vtělení, opatření tělem‘ (fol. 13v), prožeňenie ‚vdání, oženění‘ (fol. 23v), zjednatelnicě ‚strůjkyně‘ (fol. 11v), znamenitedlnost ‚významnost‘ (fol. 21v).

Žalmy, převzaté ze znění prvního staročeského překladu žalmů, jsou upraveny pro mluvčí-ženu, kdy participia slovesných tvarů autor upravoval na tvary ženského rodu (účastna jsem fol. 1r, Ps 118,63, uvěřila jsem fol. 1r, Ps 118,66 aj.). Někdy místo složeného préterita zvolil upravovatel imperfektum, které je, co se týče rodu, bezpříznakové (radovách sě fol. 6r, Ps 121,1: laetatus sum). Lexém sluha je skloňován v ženském rodu (dobrotu jsi učinil s sluhú tvú fol. 1r, Ps 118,65). V jednom případě bylo původní hledaj sluhy tvého radací upraveno na hledaj sluhy tvé (fol. 3v, Ps 118,176). Krátké čtení je ponecháno beze změn, není upraveno pro ženskou mluvčí (srov. synové, poslúchajte fol. 8r, Pr 8,32). Další modlitby jsou naformulovány v množném čísle (např. daj, prosímyť, aby ny její obranú obhrazené vesele zpósobil při jejích býti hodech fol. 24r).

Muzejní zlomek mariánských hodinek nebyl dosud edičně zpracován, v této edici je zpřístupněn poprvé. V poznámkovém aparátě zachycujeme emendace zjevných písařských chyb, jako jsou vynechaná písmena či slabiky (např. myſt /milost/ fol. 10v). Písařské zkratky rozvádíme bez upozornění. Na text, který chybí kvůli ztrátě folií, upozorňujeme trojtečkou <…>. Přípisky na okraji, které obsahují převážně latinské znění incipitů, klademe do závorky za příslušný český nadpis.

V poznámkách dále upozorňujeme na český překlad žalmů odlišný od klementinské Vulgáty[4] The Clementine Vulgate Project, dostupné na WWW: http://vulsearch.sourceforge.net/html/Ps.html; citován stav z 31. 1. 2020. a na to, co má latinská předloha navíc (+ lat.). Jedná-li se o text, který je vypuštěn i ve variantních latinských pramenech, tuto skutečnost uvádíme v poznámce (+ lat., nemá var.). Dále upozorňujeme na přidaný text nemající oporu v klementinské Vulgátě (navíc oproti lat.), případně připojujeme variantní latinské znění daného místa (var.) podle několika zdrojů (v komentáři je nerozlišujeme): jedná se o Psalterium Gallicanum, Psalterium iuxta Hebraeos[5] Biblia sacra iuxta Vulgatam versionem, 1983, s. 770–955. a Psalterium Romanum.[6] Psalterium Romanum, dostupné na WWW: http://www.liberpsalmorum.info/Psalterium%20Romanum.html; citován stav z 29. 3. 2022. U hymnů, veršů, responsorií a antifon uvádíme v poznámce odkaz (CantusID) na jejich latinskou předlohu podle Cantus Index: Catalogue of Chant Texts and Melodies (http://cantusindex.org/).

Středověké členění veršů, které je v rukopisu značeno majuskulemi, ale které nezřídka neodpovídá dnešnímu veršovému dělení žalmů, vyznačujeme tím, že začátek nového verše podle středověkého členění klademe na nový řádek, při syntaktickém členění však přihlížíme k modernímu dělení a k latinské předloze. Čísla žalmů a veršů uvádíme podle klementinské Vulgáty. Žalmy často začínají až od 2., respektive od 3. verše, protože počáteční verš je tvořen nadpisem (lat. titulus), který nebyl do češtiny přeložen. Latinské znění v tomto případě nedoplňujeme ani na něj neupozorňujeme.

Literatura

Biblia sacra iuxta Vulgatam versionem, ed. Robert Weber et al., Stuttgart 1983.

Brodský, Pavel: Katalog iluminovaných rukopisů Knihovny Národního muzea v Praze, Praha 2000.

The Clementine Vulgate Project, dostupné na WWW: http://vulsearch.sourceforge.net (citován stav z 31. 1. 2021).

Psalterium Romanum, dostupné na WWW: http://www.liberpsalmorum.info/Psalterium%20Romanum.html (citován stav z 29. 3. 2022).

V edici byla využita data Vokabuláře webového, které poskytuje výzkumná infrastruktura LINDAT/CLARIAH-CZ (https://lindat.cz) podporovaná MŠMT ČR (projekt č. LM2018101).

1 Rukopis je v digitální podobě přístupný na Manuscriptoriu (https://www.manuscriptorium.com/apps/index.php?direct=record&pid=AIPDIG-NMP___XVIII_D_62__2KNJOB3-cs).
2 Za kodikologický popis děkujeme Michalu Dragounovi.
3 Brodský (2000, s. 304) datuje iluminaci do 70. let 14. století.
4 The Clementine Vulgate Project, dostupné na WWW: http://vulsearch.sourceforge.net/html/Ps.html; citován stav z 31. 1. 2020.
5 Biblia sacra iuxta Vulgatam versionem, 1983, s. 770–955.
6 Psalterium Romanum, dostupné na WWW: http://www.liberpsalmorum.info/Psalterium%20Romanum.html; citován stav z 29. 3. 2022.
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 10 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).