Filip II., španělský král – Austria, Juan de Věčný a stálý edikt
editor: Ochová, Natalie Charlotte; Hejdová, Tereza (Ústav pro jazyk český AV ČR v. v. i.)
Národní knihovna (Praha, Česko), sign. 54 G 3068, 1577

oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., Praha 2024

Tato edice je autorské dílo chráněné ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, a je určena pouze k nekomerčním účelům.

Edice vznikla s podporou dlouhodobého koncepčního rozvoje Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., RVO: 68378092.

Při vzniku edice byla použita data a nástroje, které poskytuje Vokabulář webový (<https://vokabular.ujc.cas.cz>) v rámci výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ (<https://lindat.cz>) podporované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (projekt č. LM2023062).

Při vzniku edice byla použita data z Lexikální databáze barokní a humanistické češtiny (<https://madla.ujc.cas.cz>).

Obecné ediční zásady

Elektronické edice jsou pořizovány výhradně z rukopisů, prvotisků a starých tisků z období 13.–18. století (resp. 1780; v odůvodněných případech jsou možné přesahy i za uvedené rozmezí). Při jejich vytváření je uplatňován kritický přístup k vydávanému textu. Texty jsou transkribovány, tj. převedeny do novočeského pravopisného systému, s tím, že jsou respektovány specifické rysy soudobého jazyka. Elektronické edice vznikají na akademickém pracovišti zabývajícím se lingvistickým výzkumem, proto je kladen mimořádný důraz na interpretaci a spolehlivý záznam jazyka památky.

Transkripce textů se řídí obecně uznávanými edičními pravidly, jimiž jsou pro období staré a střední češtiny zejména texty Jiřího Daňhelky Směrnice pro vydávání starších českých textů (Husitský Tábor 8, 1985, s. 285–301), Obecné zásady ediční a poučení o starém jazyce českém (in: Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1957, s. 25–35) a Obecné zásady ediční a poučení o češtině 15. století (in: Výbor z české literatury doby husitské. Svazek první. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1963, s. 31–41) a text Josefa Vintra Zásady transkripce českých textů z barokní doby (Listy filologické 121, 1998, s. 341–346). Tato obecná pravidla jsou přizpůsobována stavu a vlastnostem konkrétního textu. Při transkripci textu editor dbá na to, aby svou interpretací nesetřel charakteristické rysy jazyka a textu, zároveň však nezaznamenává jevy, které nemají pro interpretaci textu či jazyka význam (tj. např. grafické zvláštnosti textu). Tyto obecné ediční zásady jsou v elektronické edici doplněny o specifickou ediční poznámku vážící se ke konkrétnímu textu.

Součástí elektronických edic je textověkritický a poznámkový aparát, jehož obsah a rozsah je zcela v kompetenci jednotlivých editorů. Bez výjimek jsou v kritickém aparátu zaznamenány všechny zásahy do textu, tj. emendace textu (uvozené grafickou značkou ]). Uzná-li to editor za vhodné, může k vybraným úsekům uvádět také transliterované znění předlohy (v tomto případě následuje transliterovaná podoba za dvojtečkou). Pravidelně jsou zaznamenávány informace týkající se poškození či fragmentárnosti předlohy, nejistoty při interpretaci textu atp. Naopak výjimečně jsou zachyceny mezitextové vztahy.

Elektronické edice neobsahují slovníček vykládající méně známá slova. K tomuto účelu slouží slovníky zapojené do jednotného vyhledávacího systému Vokabuláře webového (http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx), případně též slovníky nezapojené do tohoto vyhledávání (http://vokabular.ujc.cas.cz/zdroje.aspx).

V širším kontextu a podrobněji jsou uplatňované ediční zásady popsány v práci Aleny M. Černé a Borise Lehečky Metodika přípravy a zpracování elektronických edic starších českých textů (ke stažení zde), kterou v roce 2016 certifikovalo Ministerstvo kultury ČR.

Komentář editora k textu

Tisk Věčného a stálého ediktu je dochován ve dvou exemplářích. Jeden je uložen v Knihovně biskupství Litoměřického (signatura NQ 123/1 přív.), druhý v Národní knihovně České republiky (signatura 54 G 3068). Edice vychází z tisku z Národní knihovny.

Edikt byl uveřejněn roku 1577, ještě téhož roku byl přeložen do češtiny a vydán tiskařem Valdou Burianem. Věčný edikt vydal španělský král Filip II., který se jím snažil vyřešit válečný konflikt v Nizozemí (1555–1609/1648). Ediktem potvrdil ve funkci guvernéra Juana de Austria, slíbil odchod španělského vojska pod podmínkou, že bude obnoveno katolické náboženství. To ale provincie Holland a Zeeland odmítly, boje pokračovaly dál, guvernér Juan de Austria byl sesazen. Revoluce skončila v roce 1609 rozdělením území na samostatné Nizozemí a Španělské Nizozemí, ale de iure bylo samostatné Nizozemí uznáno až vestfálským mírem 1648.

Editovaný exemplář tisku ediktu je novodobě svázán; při převazbě došlo ke slepení části titulní strany s předsádkou, z toho důvodu jsou některá písmena nečitelná, proto jsou v edici tyto litery rekonstruovány.

Edice je transkribována dle obecných edičních zásad. Velká písmena jsou používána ve shodě se současnou pravopisnou normou. V případě, že je v tisku ponechána aspirace, byla při přepisu odstraněna. Vokalická délka je v tisku značena spolehlivě, v případě zápisu hlásky í je délka značena grafémy ij, j (Poručenij A3r; Obecnjch A2v), při přepisu je délka ponechána v původní podobě. Výjimkou je hláska ú, jelikož je zpravidla zapisováno jako v, není nad ní vokalická délka značena. K emendaci vokalické délky došlo v edici ve dvou případech: s Theologij je transkribováno s teology A3r; slovo Reſtytuirowánij je přepsáno restituirováni B1r.

Grafika a pravopis
Grafická úprava

Tisk není zdoben. Na A1r je umístěn erb Habsburků, na A1v celostránkový erb Starého Města pražského. Na B4r je koncová viněta, kterou tiskař Burian Valda běžně používal.

V tisku jsou použity dva druhy liter – novogotické pro český text i pro většinu vlastních jmen a humanistické písmo pro latinský text. Ač je v ediktu užita řada přejatých slov, jsou již skloňována a vysázena běžným novogotickým písmem, což svědčí o postupném začlenění do české slovní zásoby.

Členění textu a pravopis

Interpunkce a členění textu se drží spíše pauzových principů než syntaktických. Tisk využívá spacií k oddělení textu, jednotlivé body ediktu uvádí grafickým prvkem. V textu se vyskytují běžná dobová interpunkční znaménka (tečka, dvojtečka, virgule, závorky, rozdělovník). Pro snadnější čtení textu tiskař používá stránkové kustody.

logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 11 měsíci a 27 dny; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).