1. Dochování, popis použitého exempláře

Bible pražská se dochovala v četných exemplářích.[1] Srov. GW 4323; ISTC ib00620000; Knihopis: INC013. Základní předlohou pro edici byla digitální kopie exempláře vídeňské Národní knihovny.[2] Tisk, Vídeň, Österreichische Nationalbibliothek, sign. Ink 13.C.5, digitalizát dostupný na WWW: http://data.onb.ac.at/rec/AC07537625 (citováno 25. 8. 2021). Nečitelná nebo poškozená místa byla srovnána s dalšími tisky Bible pražské, s exemplářem Národní knihovny České republiky[3] Tisk, Praha, Národní knihovna České republiky, sign. 41 B 19, digitalizát dostupný na WWW: http://www.manuscriptorium.com/apps/index.php?direct=record&pid=AIPDIG-NKCR__41_B_19_____11UYJI3-cs (citováno 25. 8. 2021). a exemplářem Jihočeské vědecké knihovny.[4] Tisk, České Budějovice, Jihočeská vědecká knihovna, sign. 2SE 13, digitalizát dostupný na WWW: http://kramerius.cbvk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:ed49f830-d293-11e3-816c-001b63bd97ba (citováno 25. 8. 2021). Provedení tisku je typograficky poměrně jednoduché: je bez ilustrací a nadpisy i text jsou vysázeny jen jedním písmovým stupněm bastardy (srov. Voit 2013, s. 479–480). Ve vídeňském exempláři jsou iniciály na začátku kapitol provedeny ručně střídavě červeným a modrým inkoustem. Velká písmena jsou podbarvena žlutě.

2. Specifika biblického překladu

Na rozdíl od 3. biblické redakce, která se vyznačovala úzkostlivou doslovností, je pro 4. redakci charakteristická větší volnost překladu, který chce být především srozumitelný. Na rovině hláskoslovné v Písni písní dosud nenacházíme doklady na změnu ý > ej a změna ú > ou je provedena pouze v malém počtu případů. Z hlediska tvaroslovného je omezena distribuce jednoduchých minulých časů, charakteristickým rysem je velká míra příklonek, zejména -ť připojené k téměř všem slovním druhům (např. toť, černáť, jestiť, žeť, tuť), imperativ bývá často zesílen příponou -ž (např. budiž, podiž, táhniž). Objevuje se též příklonné -tě na místě příklonky -ť a slovesného tvaru jest (např. tentě přietel muoj Ct 5,16; jedinátě matky své Ct 6,8).

3. Ediční zpracování

Bible pražská nebyla dosud v celistvosti edičně zpracována, zveřejněny byly pouze vybrané části. Text biblických předmluv byl zveřejněn v kritické edici těchto textů (Staročeské biblické předmluvy, 2019; Prol. HierPaul, Prol. ad Pentat, Prol. 4 ad Ps, Prol. 1 ad Mt, Prol. 2 ad L). Jednotlivé biblické knihy jsou postupně zveřejňovány v rámci edičního modulu Vokabuláře webového.[5] Srov. [Bible pražská, Matoušovo evangelium]. Ed. Batka, Ondřej, Hořejší, Michal, Svobodová, Andrea, Valenta, Petr, Voleková, Kateřina. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., oddělení vývoje jazyka 2019 [cit. 18. 2. 2020]. Dostupné z: http://vokabular.ujc.cas.cz/moduly/edicni/edice/{10fa0711-0b3c-4b60-b089-ef5bb4a92594}/. [Bible pražská, Markovo evangelium]. Ed. Čermák, Jan, Svobodová, Andrea. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., oddělení vývoje jazyka 2020 [cit. 4. 8. 2021]. Dostupné z: http://vokabular.ujc.cas.cz/moduly/edicni/edice/{503498bf-8d0d-4ddb-b43f-8736195888bc}/. Edice Písně písní byla zpracována v rámci diplomové práce Jazykový rozbor českých překladů Písně písní před Biblí kralickou Anny Michalcové obhájené roku 2021 v Ústavu českého jazyka a teorie komunikace Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

3.1 Píseň písní

Píseň písní se v Bibli pražské nachází na ff. 322ra–323vb. V textu nacházíme rubriky (titulky), které uvozují jednotlivé části na základě mystického pojetí (např. Hlas Kristóv, Hlas cierkve). Jejich znění se liší od klementinské Vulgáty, kde se objevuje jen označení Sponsa nebo Sponsus. V Bibli pražské jsou tištěny černě, nejsou nijak odlišeny od hlavního textu.

3.1.1 Pravopis

Text Bible pražské je vytištěn spřežkovým pravopisem s prvky diakritiky, ta je ovšem používána spíše sporadicky a zejména pro značení kvality hlásek (zpravidla bývá značeno ž, č, ř či ď), kvantita vokálů značena není (pouze zřídka spřežkami, např. rozkwetlee, maſtij). V tisku jsou používány běžné tiskařské zkratky, které rozepisujeme bez upozornění.

3.1.2 Ediční zásady

V transkripci se řídíme obecně uznávanými edičními pravidly, zde upozorňujeme na vybrané specifické jazykové jevy staročeského textu Písně písní. Spornou vokalickou kvantitu řešíme s přihlédnutím k Bibli benátské[6] Bible benátská, tisk, Biblí Česká […], Venezia, Peter Liechtenstein, 1506. Použitý exemplář: Praha, Knihovna Národního muzea, sign. 25 B 1. a případně též k Bibli cisterciácké,[7] Bible cisterciácká (novoměstská), rkp., New York, Pierpont Morgan Library, sign. MS M.752, 1456. z hláskoslovných změn respektujeme např. monoftongizaci ú > ou (např. sloup Ct 3,6; prouduov Ct 5,12; vystrouhaná Ct 7,2), změnu šč > šť (např. púšť Ct 3,6; vypušťovánie Ct 4,13), monoftongizaci ie > í (např. zlato najlepší Ct 5,11; přítelkyně Ct 6,2), protetické v- (např. vosypte Ct 2,5; nevozval Ct 5,7), disimilaci souhláskových skupin (např. ovotce Ct 2,3) aj. Lexém synagoga/synagoje přepisujeme s g, pokud je skloňován podle a-kmenové deklinace, a s j, pokud je skloňován podle ja-kmenové deklinace.

Emendujeme pouze ojedinělé zjevné tiskové chyby, jako jsou vynechaná písmena apod. Vynechaný text oproti předloze doplňujeme podle Bible kutnohorské,[8] Citováno podle faksimile ediční řady Biblia Slavica, Serie I (Tschechische Bibeln, Band 2): Kuttenberger Bibel = Kutnahorská [!] bible: bei Martin von Tišnov: Nachdruck der Ausgabe Kuttenberg, Tišnov 1489, Reinhold Olesch – Hans Rothe (eds.), Paderborn 1989. vytištěné v roce 1489, a v poznámce uvádíme příslušné znění klementinské Vulgáty.[9] The Clementine Vulgate Project, dostupné na WWW: http://vulsearch.sourceforge.net/html/Ct.html; citován stav z 31. 8. 2021. Na chybějící text oproti latinské předloze, který nelze doplnit z variantního pramene, upozorňujeme v poznámce (+ lat.). Jedná-li se však o text, který je vypuštěn i ve variantních latinských pramenech, tuto skutečnost uvádíme pouze v poznámce (+ lat., nemá var.). Dále upozorňujeme na přidaný text nemající oporu v klementinské Vulgátě (navíc oproti lat.), případně připojujeme variantní latinské znění daného místa (var.) podle kritické edice Biblia Sacra iuxta Latinam vulgatam versionem ad codicum fidem XI (1962).

Rubriky (titulky) v edici klademe do závorky. V poznámce neupozorňujeme, že nemají oporu v klementinské Vulgátě, která obsahuje rubriky jen v malém množství a jiného charakteru (viz výše).

Text dělíme na verše a odstavce podle klementinské Vulgáty. Členění Písně písní na kapitoly se v Bibli pražské zcela shoduje s členěním Vulgáty. Přímou řeč v Písni písní označujeme v souladu s kritickou edicí Staročeská Bible drážďanská a olomoucká, IV: Tobiáš–Sirachovec (1996, s. 426–437).

Literatura

Biblia Sacra iuxta Latinam vulgatam versionem ad codicum fidem […], XI, Romae 1962.

The Clementine Vulgate Project, dostupné na WWW: http://vulsearch.sourceforge.net (citován stav z 19. 8. 2021).

GW: Gesamtkatalog der Wiegendrucke, dostupné na WWW: http://www.gesamtkatalogderwiegendrucke.de (citován stav z 31. 1. 2020).

ISTC: Incunabula Short-Title Catalogue, dostupné na WWW: http://data.cerl.org/istc/_search (citován stav z 31. 1. 2020).

Knihopis: KPS – Databáze Knihopis, dostupné na WWW: http://www.knihopis.cz (citován stav z 31. 1. 2020).

Kyas, Vladimír (1997): Česká bible v dějinách národního písemnictví, Praha – Řím.

Michalcová, Anna (2021): Jazykový rozbor českých překladů Písně písní před Biblí kralickou, nepublikovaná diplomová práce, Praha, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav českého jazyka a teorie komunikace.

Staročeská Bible drážďanská a olomoucká, IV: Tobiáš–Sirachovec (1996), Vladimír Kyas – Věra Kyasová – Jaroslava Pečírková (eds.), Praha.

Staročeské biblické předmluvy (2019), Kateřina Voleková – Andrea Svobodová (eds.), Dolní Břežany.

Voit, Petr (2013): České tištěné bible 1488–1715 v kontextu domácí knižní kultury, Česká literatura 61(4), s. 477–501.

Práce používá data, které poskytuje výzkumná infrastruktura LINDAT/CLARIAH-CZ (https://lindat.cz) podporovaná Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (projekt č. LM2018101).