[Bible olomoucká, Matoušovo evangelium]
editor: Hořejší, Michal
Vědecká knihovna v Olomouci (Olomouc, Česko), sign. M III 1/II. 1417

oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., Praha 2019

Tato edice je autorské dílo chráněné ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, a je určena pouze k nekomerčním účelům.

Vznik edice byl podpořen výzkumným programem Strategie AV21 (Paměť v digitálním věku) a projektem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. LM2015081 Výzkumná infrastruktura pro diachronní bohemistiku (RIDICS, http://vokabular.ujc.cas.cz) v rámci Projektu velkých infrastruktur pro VaVaI.

Obecné ediční zásady

Elektronické edice jsou pořizovány výhradně z rukopisů, prvotisků a starých tisků z období 13.–18. století (resp. 1780; v odůvodněných případech jsou možné přesahy i za uvedené rozmezí). Při jejich vytváření je uplatňován kritický přístup k vydávanému textu. Texty jsou transkribovány, tj. převedeny do novočeského pravopisného systému, s tím, že jsou respektovány specifické rysy soudobého jazyka. Elektronické edice vznikají na akademickém pracovišti zabývajícím se lingvistickým výzkumem, proto je kladen mimořádný důraz na interpretaci a spolehlivý záznam jazyka památky.

Transkripce textů se řídí obecně uznávanými edičními pravidly, jimiž jsou pro období staré a střední češtiny zejména texty Jiřího Daňhelky Směrnice pro vydávání starších českých textů (Husitský Tábor 8, 1985, s. 285–301), Obecné zásady ediční a poučení o starém jazyce českém (in: Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1957, s. 25–35) a Obecné zásady ediční a poučení o češtině 15. století (in: Výbor z české literatury doby husitské. Svazek první. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1963, s. 31–41) a text Josefa Vintra Zásady transkripce českých textů z barokní doby (Listy filologické 121, 1998, s. 341–346). Tato obecná pravidla jsou přizpůsobována stavu a vlastnostem konkrétního textu. Při transkripci textu editor dbá na to, aby svou interpretací nesetřel charakteristické rysy jazyka a textu, zároveň však nezaznamenává jevy, které nemají pro interpretaci textu či jazyka význam (tj. např. grafické zvláštnosti textu). Tyto obecné ediční zásady jsou v elektronické edici doplněny o specifickou ediční poznámku vážící se ke konkrétnímu textu.

Součástí elektronických edic je textověkritický a poznámkový aparát, jehož obsah a rozsah je zcela v kompetenci jednotlivých editorů. Bez výjimek jsou v kritickém aparátu zaznamenány všechny zásahy do textu, tj. emendace textu (uvozené grafickou značkou ]). Uzná-li to editor za vhodné, může k vybraným úsekům uvádět také transliterované znění předlohy (v tomto případě následuje transliterovaná podoba za dvojtečkou). Pravidelně jsou zaznamenávány informace týkající se poškození či fragmentárnosti předlohy, nejistoty při interpretaci textu atp. Naopak výjimečně jsou zachyceny mezitextové vztahy.

Elektronické edice neobsahují slovníček vykládající méně známá slova. K tomuto účelu slouží slovníky zapojené do jednotného vyhledávacího systému Vokabuláře webového (http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx), případně též slovníky nezapojené do tohoto vyhledávání (http://vokabular.ujc.cas.cz/zdroje.aspx).

V širším kontextu a podrobněji jsou uplatňované ediční zásady popsány v práci Aleny M. Černé a Borise Lehečky Metodika přípravy a zpracování elektronických edic starších českých textů (ke stažení zde), kterou v roce 2016 certifikovalo Ministerstvo kultury ČR.

Komentář editora k textu

Bible olomoucká

Olomoucká bible (dále též BiblOl) je zástupcem prvoredakčního staročeského překladu – většina jejího textu až na dílčí revize odpovídá prvotnímu překladu z 50. let 14. století. Výjimkou jsou zde epištoly a Apoštolské skutky, které spadají již do redakce druhé; odlišný je však také Žaltář a celé Matoušovo evangelium (Kyas 1997, s. 42). Základem Matoušova evangelia byl nový překlad autora sborníku Evangelia sv. Matouše s homiliemi (Kyas 1981, s. 26), jehož text je dochován především v rukopisu Národní knihovny ČR XVII A 4 (srov. Voleková 2017).

1. Dochování, popis pramene

Bible olomoucká z roku 1417, která je uchována ve Vědecké knihovně v Olomouci, je rozdělena do dvou svazků (Gn–Ps a Pr–Ap). Pergamenový rukopis o velikosti 50  33 cm a o 290 a 289 ff. je zapsán gotickou minuskulí ve dvou sloupcích. Text je bohatě iluminován; z původních 79 miniatur se dodnes dochovalo 76. Několik listů bible chybí.[1] Pro podrobnější popis viz Boháček – Čáda 1994, s. 608n, http://dig.vkol.cz/dig/miii1i/popis.htm, http://dig.vkol.cz/dig/miii1ii/popis.htm.

Rukopis je v digitalizované formě přístupný v digitální knihovně Vědecké knihovny v Olomouci a na Manuscriptoriu.[2] Dostupné na WWW: http://www.digitalniknihovna.cz/vkol/view/uuid:7d53bba8-bb77-440a-be95-3ab26eac4682?page=uuid:b9ad48ed-451a-46c7-b871-09fba6f91a4e (citován stav z 30. 1. 2019); http://www.digitalniknihovna.cz/vkol/view/uuid:222857fc-4087-4261-9a35-f79ceb79951d?page=uuid:844c2454-0dc7-4b30-889a-5c8f74736b88 (citován stav z 30. 1. 2019); http://www.manuscriptorium.com/apps/index.php?direct=record&pid=AIPDIG-VKO___M_III_1_I___2DRPLSF-cs (citován stav z 30. 1. 2019); http://www.manuscriptorium.com/apps/index.php?direct=record&pid=AIPDIG-VKO___M_III_1_II__1C75B1E-cs (citován stav z 30. 1. 2019).

2. Verze biblického překladu

Znění Matoušova evangelia v BiblOl odpovídá textu Matoušova evangelia s homiliemi (dále též MatHom), byť výrazně revidovanému. Na lexikální úrovni se autor částečně vrátil k překladu nejstaršího evengeliáře: např. čtenie m. zvěstovánie za lat. evangelium, odstranil některé archaismy: např. kněz m. pop za lat. sacerdos a konečně zavedl řadu vlastních termínů: např. pekelný oheň m. plamen za lat. gehenna (viz Kyas 1981, s. 27).

3. Ediční zpracování
3.1 Matoušovo evangelium

Předložená edice je novým zpracováním textu, jejž v roce 1981 vydal V. Kyas v prvním svazku Staročeské Bible drážďanské a olomoucké (Kyas 1981). Vladimír Kyas zde mimo jiné velmi precizně představil tradici, z níž text Matoušova evangelia v Olomoucké bibli vychází (Kyas 1981, s. 26n), a také jeho grafickou a jazykovou stránku (Kyas 1981, s. 28n). Opíráme se o převod Kyasovy edice do elektronické podoby, který pro staročeskou textovou banku Vokabuláře webového připravila H. Kreisengerová.

Ačkoli naše zpracování vychází přímo z rukopisu, ke starší edici Kyasově důkladně přihlíží. Z tohoto důvodu ve své edici pečlivě zaznamenáváme nejen všechna místa, která podle našeho soudu Kyas interpretoval chybně, ale také všechna místa, na nichž jsme se od Kyasovy interpretace odchýlili, navzdory tomu, že ji nepovažujeme za nutně nesprávnou (nejčastěji v případě vlastních jmen nebo specifických souhláskových skupin). Stalo se tak zejména s ohledem na účel vzniku naší edice. Ta totiž tvoří též součást online konkordanční aplikace, která sdružuje přepisy více biblí různého původu a doby vzniku; pro dobrou funkčnost této aplikace jsme se rozhodli případy, které umožňují vícero možných přepisů, řešit co nejjednotněji. V rámci možností proto jednotíme také hranice větných celků a užití interpunkce, na tyto zásahy s ohledem na přiměřenost poznámkového aparátu neupozorňujeme.

Vynechaný text oproti předloze doplňujeme podle Bible litoměřicko-třeboňské (dále BiblLitTřeb, 1. díl, Litoměřice, Státní oblastní archiv v Litoměřicích, fond Biskupské sbírky Litoměřice, sign. BIF 3.2), přestože tento pramen byl již na četných místech opraven korektorem (srov. Kyas 1981, s. 33), v poznámce připojujeme znění klementinské Vulgáty (The Clementine Vulgate Project). Jedná-li se však o text, který je vypuštěn i ve variantních latinských pramenech, tuto skutečnost uvádíme pouze v poznámce (+ lat., nemá var.). Dále upozorňujeme na přidaný text nemající oporu v klementinské Vulgátě (navíc oproti lat.), případně připojujeme variantní latinské znění daného místa (var.) podle kritické edice Nouum testamentum D. N. Iesu Christi Latine secundum editionem Hieronymi, I (1889–1898).

V jednom případě, v němž text Olomoucké bible neodpovídá souslednosti latinské předlohy, jsme dílčí celky (formou emendace) přeskupili: z původního Protož když z mrtvých vstanú, čie bude žena z těchto sedmi, neb všichni sú ji jměli, a najposléz všěch i žena umřěla? Čie pak bude po vzkřiešení: prvého li či druhého? tvoříme A najposléz všěch i žena umřěla. Protož když z mrtvých vstanú, čie bude žena z těchto sedmi, neb všichni sú ji ssjměli? Čie pak bude po vzkřiešení: prvého li či druhého? (Mt 22,27–28).

Na několika místech jsme oproti Kyasově edici též přemístili hranici biblických veršů; tak, aby byla v souladu s klementinskou Vulgátou. Stalo se tak v případě Mt 15,4; 17,15; 26,15 a 27,23.

Odchylky od Kyasovy interpretace:

Buoh s námi (naše edice, tak i dále) m. buoh s námi (Mt 1,23); Ejipt m. Egypt ap. (Mt 2,13; 2,14; 2,15; 2,19; ovotcě m. ovocě ap. (Mt 3,4; 3,10; 7,16; 7,17; 7,18; 7,20; 12,33; 13,8; 13,22; 13,23; 13,26; 21,19; 21,34; 21,41; 21,43); živ m. žív ap. (Mt 4,4; 9,18; 27,63); Syrí m. Syrii (Mt 4,24); desěti m. desieti Kyas (Mt 4,25); králevstvie m. královstvie ap. (Mt 5,10; 8,11; 19,23); takež m. takéž ap. (Mt 5,12; 5,16); vinny m. vinu ap. (Mt 5,32; 27,37); nepřisáhajte m. nepřisahajte ap. (Mt 5,34; 23,20; 23,21; 23,22; 26,74); vezdajší m. veždajší (Mt 6,11); světedlnicě m. svietedlnicě (Mt 6,22); všie m. vší (Mt 6,29); úfanie m. ufánie (Mt 9,2); zapřieti m. zapřěti (Mt 9,30); žen m. žeň (Mt 9,37); Šimon Chananejský m. Šimon chananejský (Mt 10,4); múdří m. múdři (Mt 10,16); sprostní m. sprostni (Mt 10,16); domátcie m. domácie ap. (Mt 10,25; 10,36); čeled m. čeleď (Mt 10,25); uši m. uší (Mt 10,27); obžércě m. obžercě (Mt 11,19); opívcě m. opivcě (Mt 11,19); libo m. líbo ap. (Mt 11,26; 21,15; 26,8); Jonas m. Jonáš (Mt 12,40; 12,41); okráslen m. okrášlen (Mt 12,44); slovutnost m. slovútnost (Mt 14,1); země genezarethské m. země Genezarethské (Mt 14,34); krajiev maggiedanských m. krajiev Maggiedanských (Mt 15,39); sprva m. s prva (Mt 19,8); vinnicě m. vinicě ap. (Mt 20,1; 20,2; 20,4; 20,7; 20,8; 21,28; 21,33; 21,39; 21,40; 21,41; 26,29); horko m. v horko (rkp. whorko) – emendujeme (Mt 20,12); roždie m. róždie (Mt 21,8); ubívcě m. ubivcě (Mt 22,7); plna m. plná (Mt 22,10); přisěže m. přišěže (Mt 22,16; 22,18); ruku m. rukú (Mt 23,23); kristové m. Kristové (Mt 24,24); puolnoci m. puol noci (Mt 25,6); Bethaní m. Bethanii (Mt 26,6); člověčí m. člověcí (Mt 26,24); smutna m. smutná (Mt 26,38); vladařěvi m. vládařěvi ap. (Mt 27,2; 27,11; 27,14; 27,15; 27,21; 27,22; 27,23; 27,27; 28,14); Pole krve m. pole krve (Mt 27,8); svlekše m. svlékše (Mt 27,28); stržiechu m. střiechu (Mt 27,36); z daleka m. zdaleka (Mt 27,55); bázen m. bázeň (Mt 28,4)

Kysovy chybné interpretace n. přepisy:

životě (naše edice, tak i dále) m. živuotě (Mt 1,23); jedemy m. jedem (Mt 2,2); uslyšav m. uslyšev (Mt 2,3); jim m. gim (Mt 2,9); pro to m. proto (Mt 2,16); zemřěli m. zemřeli (Mt 2,20); ukončení přímé řeči přesouváme z konce verše 3,3 na konec verše 3,2; pokúšěti m. pokúšeti (Mt 4,7); rybářě m. rybáře (Mt 4,19); učenníkóv m. učenníkov (Mt 5,20); nutí m. mútí (Mt 5,41); rúšě m. rúše (Mt 6,28); ta m. tato (Mt 7,28); přijde m. příde (Mt 8,9); jidú m. jidu (Mt 8,23); uslyšěvše m. uslysěvše (Mt 12,24); rozmietá m. rozmetá (Mt 12,30); a jsúce m. jsúce (Mt 12,34); piscóv m. mistróv (Mt 12,38); blahoslavenie m. blahoslaveně (Mt 13,16); rozuměli ste m. rozumiete li (Mt 13,51); i m. a (Mt 14,14); m. jsú (Mt 15,24); pokúšějíc m. pokúšejíc (Mt 16,1); nemohú m. nemohu (Mt 17,15); kolikokrát m. kolikrát (Mt 18,21); vrátiti m. navrátiti (Mt 18,25); Ježíš m. Ježiš (Mt 20,17); i vecě m. vecě (Mt 20,32); jěžto m. ježto (Mt 22,10); svého bližnieho m. bližnieho (Mt 22,39); sědú m. sědu (Mt 23,2); obrácencě m. obrácence (Mt 23,15); anýžě m. anýže (Mt 23,23); pohřbenie m. pohřběnie (Mt 23,29); zvolené m. zvolence (Mt 24,22); řek li m. řekl li (Mt 24,23); žeť m. že (Mt 24,33); neb m. nebo (Mt 25,13); navštievili m. a navštievili (Mt 25,39); tehda m. tehdy (Mt 26,56); políčky m. poličky (Mt 26,67); tomu m. tomuto (Mt 27,19); sě k němu m. k němu (Mt 27,27); a vešken m. vešken (Mt 27,27); posmievachu m. posmieváchu (Mt 27,31); Úfa m. Ufa (Mt 27,43); zvěstovaly m. zvěstovali (Mt 28,8); dnešnieho m. dnešního (Mt 28,15); nižto jim byl m. nižto byl (Mt 28,16); moc i na m. moc na (Mt 28,18)

3.1.1 Forma zápisu, písař a pravopis

Text Matoušova evangelia je zaznamenán spřežkovým pravopisem s nečetnými rysy pravopisu primitivního a diakritického (např. dlouhé ie je na několika místech zapsáno jako iee či yee: vidiee Mt 18,10; otpouiedyee Mt 25,37; místy se objevuje grafém ż v platnosti hlásky ž (např. kdyż Mt 2,19) nebo je součástí zpřežky značící hlásku č (např. precż Mt 2,13). Rukopis je zapsán téměř bez chyb. Podrobný popis stavu podal V. Kyas (Kyas 1981, s. 28n).

3.1.2 Popis jazyka a transkripční zásady

V transkripci se řídíme obecně uznávanými edičními pravidly, ve zkratce upozorníme na některé specifické jazykové jevy staročeského textu Matoušova evangelia. Emendujeme pouze ojedinělé zjevné chyby, jako jsou vynechaná písmena apod. Na písařovy opravy neupozorňujeme.

Vzhledem ke stáří památky a k pravidelnosti jevu neodstraňujeme jotaci v krátkých slabikách.

Z hláskoslovných změn zachováváme např.:

- c > tc (např. ovotcě, domátcie);

- var. dial. koncovku gen. pl. -iev m. -óv (např. krajiev);

- o > ě (např. králevstvie m. královstvie).

3.1.3 Dělení na kapitoly a verše

Text dělíme na verše a odstavce podle klementinské Vulgáty (The Clementine Vulgate Project, dostupné na WWW: http://vulsearch.sourceforge.net/html/Mt .html; citován stav z 18. 1. 2019). V členění textu na kapitoly respektujeme stav v rukopisu, i když je na jednom místě odlišný od členění ve Vulgátě (šestá kapitola začíná veršem 6,16), zřejmě totiž reflektuje variantní členění textu v středověkých latinských rukopisech. Za pouhou opisovačskou chybu považujeme spojení 15. a 16 kapitoly v jeden celek a následné chybné číslování 17. až 28. kapitoly. Před a za poslední kapitolou jsou navíc z předlohy omylem opsány homilie z Matoušova evangelia s homiliemi; ty v naší edici vynecháváme.

Literatura

Boháček, Miroslav – Čáda, František (1994): Beschreibung der mittelalterlichen Handschriften der Wissenschaftlichen Staatsbibliothek von Olmütz, Köln.

The Clementine Vulgate Project, dostupné na WWW: http://vulsearch.sourceforge.net (citován stav z 18. 1. 2019).

Kyas, Vladimír (1981): Staročeská Bible drážďanská a olomoucká I, Praha.

Kyas, Vladimír (1997): Česká bible v dějinách národního písemnictví, Praha – Velehrad.

Staročeské biblické předmluvy (2019), Kateřina Voleková – Andrea Svobodová (eds.), Praha.

Voleková, Kateřina (2017): Muzejní zlomek s opisem Evangelia sv. Matouše s homiliemi, in: Listy filologické 140 (1–2), s. 247–257.

Při vzniku práce byly využity zdroje Výzkumné infrastruktury pro diachronní bohemistiku (RIDICS, http://vokabular.ujc.cas.cz).

logo ÚJČCopyright © 2006–2020, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2020, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2020, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 13 lety, 3 měsíci a 14 dny; verze dat: 1.1.12
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web je podpořen projektem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. LM2015081
„Výzkumná infrastruktura pro diachronní bohemistiku“ (akronym RIDICS) v rámci Projektu velkých infrastruktur pro VaVaI.