Bible olomoucká
Olomoucká bible (dále též BiblOl) je zástupcem prvoredakčního staročeského překladu – většina jejího textu až na dílčí revize odpovídá prvotnímu překladu z 50. let 14. století. Výjimkou jsou zde epištoly a Apoštolské skutky, které spadají již do redakce druhé; odlišný je však také Žaltář a celé Matoušovo evangelium (Kyas 1997, s. 42). Základem Matoušova evangelia byl nový překlad autora sborníku Evangelia sv. Matouše s homiliemi (Kyas 1981, s. 26), jehož text je dochován především v rukopisu Národní knihovny ČR XVII A 4 (srov. Voleková 2017).
2. Verze biblického překladu
Znění Markova evangelia v BiblOl více méně odpovídá prvotnímu překladu textu dochovanému v Bibli drážďanské a v Bibli litoměřicko-třeboňské. Na několika místech však bylo znění revidováno (např. požehnaný m. blahoslavený, milý m. zmilelý, vzvolachu m. vzúpichu ap.), k některým místům byly během revize připojeny také variantní překlady (např. mučiti a zatratiti za lat. perdere Mc 1,24, mnohé a veliké za lat. magna Mc 3,8) (srov. Kyas 1971, s. 43).
3.1 Markovo evangelium
Předložená edice je novým zpracováním textu, jejž v roce 1981 vydal V. Kyas v prvním svazku Staročeské Bible drážďanské a olomoucké (Kyas 1981). Vladimír Kyas zde mimo jiné velmi precizně představil tradici, z níž text Markova evangelia v Olomoucké bibli vychází (Kyas 1981, s. 26n), a také jeho grafickou a jazykovou stránku (Kyas 1981, s. 28n). Opíráme se o převod Kyasovy edice do elektronické podoby, který pro staročeskou textovou banku Vokabuláře webového připravila H. Kreisingerová.
Ačkoli naše zpracování vychází přímo z rukopisu, ke starší edici Kyasově důsledně přihlíží. Z tohoto důvodu ve své edici pečlivě zaznamenáváme nejen všechna místa, která podle našeho soudu Kyas interpretoval chybně, ale také všechna místa, na nichž jsme se od Kyasovy interpretace odchýlili, navzdory tomu, že ji nepovažujeme za nutně nesprávnou (nejčastěji v případě vlastních jmen nebo specifických souhláskových skupin). Stalo se tak zejména s ohledem na účel vzniku naší edice. Ta totiž tvoří též součást online konkordanční aplikace, která sdružuje přepisy více biblí různého původu a doby vzniku; pro dobrou funkčnost této aplikace jsme se rozhodli případy, které umožňují vícero možných přepisů, řešit co nejjednotněji. V rámci možností proto jednotíme také hranice větných celků a užití interpunkce, na tyto zásahy s ohledem na přiměřenost poznámkového aparátu neupozorňujeme.
Oproti Kyasově edici interpretujeme některé jevy, například popřieti m. popřěti (Mc 1,25), pytati m. pýtati (Mc 1,27), zapřieti m. zapřěti (Mc 1,43), otščije m. otsčije (Mc 2,21), ščibaly m. ščibály (Mc 6,9), pojiesti m. pojěsti (Mc 6,37), ohlédajte m. ohledajte (Mc 6,38), tryžňováchu m. tryznováchu (Mc 12,4), vladař m. vládař (Mc 15,43), umazaly m. umazali (Mc 16,1), živ m. žív (Mc 16,11).
Na několika místech jsme oproti Kyasově edici též přemístili hranici biblických veršů; tak, aby byla v souladu s klementinskou Vulgátou. Stalo se tak v případě 9. kapitoly, která je celá posunuta o jeden verš (v edici totiž nebylo zohledněno, že devátá kapitola začíná veršem 8,39). Dále jsme doplnili chybějící číslo verše 2,28, a naopak jsme zrušili verš 4,41, který Vulgáta nemá.
Vynechaný text oproti předloze doplňujeme podle Bible litoměřicko-třeboňské (dále BiblLitTřeb, 1. díl, Litoměřice, Státní oblastní archiv v Litoměřicích, fond Biskupské sbírky Litoměřice, sign. BIF 3.2), přestože tento pramen byl již na četných místech opraven korektorem (srov. Kyas 1981, s. 33), v poznámce připojujeme znění klementinské Vulgáty (The Clementine Vulgate Project). Pokud je v BiblLitTřeb dané místo zasaženo korektorem, opravujeme nebo doplňujeme text podle Bible drážďanské. Jedná-li se však o text, který je vypuštěn i ve variantních latinských pramenech, tuto skutečnost uvádíme pouze v poznámce (+ lat., nemá var.). Dále upozorňujeme na přidaný text nemající oporu v klementinské Vulgátě (navíc oproti lat.), případně připojujeme variantní latinské znění daného místa (var.) podle kritické edice Nouum testamentum D. N. Iesu Christi Latine secundum editionem Hieronymi, I (1889–1898).
3.1.1 Forma zápisu, písař a pravopis
Text Markova evangelia je zaznamenán spřežkovým pravopisem s nečetnými rysy pravopisu primitivního a diakritického. Podrobný popis stavu podal V. Kyas (Kyas 1981, s. 28n).
3.1.2 Popis jazyka a transkripční zásady
V transkripci se řídíme obecně uznávanými edičními pravidly, ve zkratce upozorníme na některé specifické jazykové jevy staročeského textu Markova evangelia. Emendujeme pouze ojedinělé zjevné chyby, jako jsou vynechaná písmena apod. Na písařovy opravy neupozorňujeme.
Vzhledem ke stáří památky a k pravidelnosti jevu neodstraňujeme jotaci v krátkých slabikách.
Z hláskoslovných změn zachováváme např.:
- c > tc (např. ovotcě);
- var. dial. koncovku gen. pl. -iev m. -óv (např. krajiev, bochenciev, kovářiev);
- o > ě (např. králevstvie m. královstvie);
- ie > é (např. pojésti, popřéti).
Literatura
Boháček, Miroslav – Čáda, František (1994): Beschreibung der mittelalterlichen Handschriften der Wissenschaftlichen Staatsbibliothek von Olmütz, Köln.
The Clementine Vulgate Project, dostupné na WWW: http://vulsearch.sourceforge.net (citován stav z 31. 1. 2020).
Kyas, Vladimír (1971): První český překlad bible, Praha.
Kyas, Vladimír (1981): Staročeská Bible drážďanská a olomoucká I, Praha.
Kyas, Vladimír (1997): Česká bible v dějinách národního písemnictví, Praha – Velehrad.
Staročeské biblické předmluvy (2019), Kateřina Voleková – Andrea Svobodová (eds.), Praha.
Voleková, Kateřina (2017): Muzejní zlomek s opisem Evangelia sv. Matouše s homiliemi, in: Listy filologické 140 (1–2), s. 247–257.