Bible olomoucká, Lukášovo evangelium
editor: Hlaváčová Svobodová, Andrea (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.); Voleková, Kateřina (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.)
Vědecká knihovna v Olomouci (Olomouc, Česko), sign. M III 1/II, 1417

oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., Praha 2024

Tato edice je autorské dílo chráněné ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, a je určena pouze k nekomerčním účelům.

Edice vznikla s podporou dlouhodobého koncepčního rozvoje Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., RVO: 68378092.

Při vzniku edice byly použity nástroje, které poskytuje Vokabulář webový (<https://vokabular.ujc.cas.cz>) v rámci výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ (<https://lindat.cz>) podporované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (projekt č. LM2023062).

Obecné ediční zásady

Elektronické edice jsou pořizovány výhradně z rukopisů, prvotisků a starých tisků z období 13.–18. století (resp. 1780; v odůvodněných případech jsou možné přesahy i za uvedené rozmezí). Při jejich vytváření je uplatňován kritický přístup k vydávanému textu. Texty jsou transkribovány, tj. převedeny do novočeského pravopisného systému, s tím, že jsou respektovány specifické rysy soudobého jazyka. Elektronické edice vznikají na akademickém pracovišti zabývajícím se lingvistickým výzkumem, proto je kladen mimořádný důraz na interpretaci a spolehlivý záznam jazyka památky.

Transkripce textů se řídí obecně uznávanými edičními pravidly, jimiž jsou pro období staré a střední češtiny zejména texty Jiřího Daňhelky Směrnice pro vydávání starších českých textů (Husitský Tábor 8, 1985, s. 285–301), Obecné zásady ediční a poučení o starém jazyce českém (in: Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1957, s. 25–35) a Obecné zásady ediční a poučení o češtině 15. století (in: Výbor z české literatury doby husitské. Svazek první. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1963, s. 31–41) a text Josefa Vintra Zásady transkripce českých textů z barokní doby (Listy filologické 121, 1998, s. 341–346). Tato obecná pravidla jsou přizpůsobována stavu a vlastnostem konkrétního textu. Při transkripci textu editor dbá na to, aby svou interpretací nesetřel charakteristické rysy jazyka a textu, zároveň však nezaznamenává jevy, které nemají pro interpretaci textu či jazyka význam (tj. např. grafické zvláštnosti textu). Tyto obecné ediční zásady jsou v elektronické edici doplněny o specifickou ediční poznámku vážící se ke konkrétnímu textu.

Součástí elektronických edic je textověkritický a poznámkový aparát, jehož obsah a rozsah je zcela v kompetenci jednotlivých editorů. Bez výjimek jsou v kritickém aparátu zaznamenány všechny zásahy do textu, tj. emendace textu (uvozené grafickou značkou ]). Uzná-li to editor za vhodné, může k vybraným úsekům uvádět také transliterované znění předlohy (v tomto případě následuje transliterovaná podoba za dvojtečkou). Pravidelně jsou zaznamenávány informace týkající se poškození či fragmentárnosti předlohy, nejistoty při interpretaci textu atp. Naopak výjimečně jsou zachyceny mezitextové vztahy.

Elektronické edice neobsahují slovníček vykládající méně známá slova. K tomuto účelu slouží slovníky zapojené do jednotného vyhledávacího systému Vokabuláře webového (http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx), případně též slovníky nezapojené do tohoto vyhledávání (http://vokabular.ujc.cas.cz/zdroje.aspx).

V širším kontextu a podrobněji jsou uplatňované ediční zásady popsány v práci Aleny M. Černé a Borise Lehečky Metodika přípravy a zpracování elektronických edic starších českých textů (ke stažení zde), kterou v roce 2016 certifikovalo Ministerstvo kultury ČR.

Komentář editora k textu

Bible olomoucká

Olomoucká bible (dále též BiblOl) je zástupcem prvoredakčního staročeského překladu – většina jejího textu až na dílčí revize odpovídá prvotnímu překladu z 50. let 14. století. Výjimkou jsou zde epištoly a Apoštolské skutky, které spadají již do redakce druhé; odlišný je však také Žaltář a celé Matoušovo evangelium (Kyas 1997, s. 42). Základem Matoušova evangelia byl nový překlad autora sborníku Evangelia sv. Matouše s homiliemi (Kyas 1981, s. 26), jehož text je dochován především v rukopisu Národní knihovny ČR XVII A 4 (srov. Voleková 2017).

1 Dochování, popis pramene

Bible olomoucká z roku 1417, která je uložena ve Vědecké knihovně v Olomouci, je rozdělena do dvou svazků (Gn–Ps a Pr–Ap). Pergamenový rukopis o velikosti 50 × 33 cm a o 290 a 289 ff. je zapsán gotickou minuskulí ve dvou sloupcích. Text je bohatě iluminován; z původních 79 miniatur se dodnes dochovalo 76. Několik listů bible chybí.[1] Pro podrobnější popis viz Boháček – Čáda 1994, s. 608n, http://dig.vkol.cz/dig/miii1i/popis.htm, http://dig.vkol.cz/dig/miii1ii/popis.htm.

Text je zaznamenán spřežkovým pravopisem s nečetnými rysy pravopisu primitivního a diakritického. Podrobný popis stavu podal V. Kyas (Kyas 1981, s. 28n).

Rukopis je v digitalizované formě přístupný v digitální knihovně Vědecké knihovny v Olomouci a na Manuscriptoriu.[2] Dostupné na WWW: http://www.digitalniknihovna.cz/vkol/view/uuid:7d53bba8-bb77-440a-be95-3ab26eac4682?page=uuid:b9ad48ed-451a-46c7-b871-09fba6f91a4e (citován stav z 31. 1. 2020); http://www.digitalniknihovna.cz/vkol/view/uuid:222857fc-4087-4261-9a35-f79ceb79951d?page=uuid:844c2454-0dc7-4b30-889a-5c8f74736b88 (citován stav z 31. 1. 2020); http://www.manuscriptorium.com/apps/index.php?direct=record&pid=AIPDIG-VKO___M_III_1_I___2DRPLSF-cs (citován stav z 31. 1. 2020); http://www.manuscriptorium.com/apps/index.php?direct=record&pid=AIPDIG-VKO___M_III_1_II__1C75B1E-cs (citován stav z 31. 1. 2020).

2 Verze biblického překladu

Znění Lukášova evangelia v BiblOl více méně odpovídá prvotnímu překladu textu dochovanému v Bibli drážďanské a v Bibli litoměřicko-třeboňské. Na několika místech však bylo znění revidováno (např. požehnaný m. blahoslavený, milý m. zmilelý, vzvolachu m. vzúpichu ap.; srov. Kyas 1971, s. 43).

3 Ediční zpracování

Předložená edice je novým zpracováním textu, jejž v roce 1981 vydal Vladimír Kyas v prvním svazku Staročeské Bible drážďanské a olomoucké (Kyas 1981). Opíráme se o převod Kyasovy edice do elektronické podoby, který pro staročeskou textovou banku Vokabuláře webového připravila Hana Kreisingerová.

Ačkoli naše zpracování vychází přímo z rukopisu, ke starší edici Kyasově důsledně přihlíží. Z tohoto důvodu ve své edici pečlivě zaznamenáváme nejen všechna místa, která podle našeho soudu Kyas interpretoval chybně, ale také všechna místa, na nichž jsme se od Kyasovy interpretace odchýlili, navzdory tomu, že ji nepovažujeme nutně za nesprávnou (nejčastěji v případě vlastních jmen nebo specifických souhláskových skupin). Stalo se tak zejména s ohledem na účel vzniku naší edice (obecně píšeme příklonku koli zvlášť, příklonku li také a neoddělujeme ji spojovníkem, spojku protože již píšeme dohromady). Ta totiž tvoří též součást online aplikace Diabible, která sdružuje přepisy více biblí různého původu a doby vzniku; pro dobrou funkčnost této aplikace jsme se rozhodli případy, které umožňují vícero možných přepisů, řešit co nejjednotněji. V rámci možností proto jednotíme také hranice slov a větných celků a užití interpunkce, na tyto zásahy s ohledem na přiměřenost poznámkového aparátu neupozorňujeme.

Oproti Kyasově edici interpretujeme odlišně některé jevy, například otnésti m. otnesti (L 1,25), rozvelebil m. pozvelebil (L 1,58), všěchna m. všechna (L 1,65), řka m. a řka (L 1,67), svatině m. svatyně (L 1,75), zprostření m. sprostření (L 1,79), vladařě m. vládařě (L 2,2), slóve m. slove (L 2,4), plenkami m. plénkami (L 2,7), chtíce m. chtiece (L 2,22), bíše m. bieše (L 2,25), hospodina m. hospodinova (L 2,26), viděly m. viděli (L 2,30), živa m. žíva (L 2,36), nevychodíše m. nevychodieše (L 2,37), ožídáchu m. ožidáchu (L 2,38), ovotcě m. ovocě (L 3,9), takež m. takéž (L 3,11), shromazdí m. shromáždí (L 3,17), domněn m. domnien (L 3,23), živ m. žív (L 4,4), pokúšěti m. pokúšeti (L 4,12), i žádný m. a ižádný (L 4,27), vyvrhú m. vyvrhu (L 4,29), Šimonovi m. Simonovi (L 5,4), prostřědek m. prostředek (L 5,19), nimi m. ním (L 5,29), sem m. jsem (5,32), sčasáchu m. ščasáchu (L 6,1), šetřiechu m. šetřichu (L 6,7), uvinnili m. uvinili (L 6,7), pojičejí m. pojíčejí (L 6,34), dobrotiv m. dobrotív (L 6,35), milosrdní m. milosrdni (L 6,36), povodeň m. povoden (L 6,48), padl m. spadl (L 6,49), mužě m. mužie (L 7,20), rozsievá m. rozsieva (L 8,5), tázáchu m. tázachu (L 8,9), uslyšiec m. slyšiec (L 8,15), světedlnici m. svietedlnici (L 8,16), najavo m. na javo (L 8,17), řetězy m. řetězi (L 8,29), pasíchu m. pasiechu (L 8,34), leknú m. leknu (L 8,35), uslyšěv m. uslyšav (L 8,50), viděna m. viděná (L 9,31), lekú m. leku (L 9,44), pohřésti m. pohřesti (L 9,59), puojdu m. pójdu (L 9,61), Korozaim m. Zoroam (L 10,13), téj m. tej (L 10,39), úfal m. ufal (L 11,22), odín m. oděn (L 12,27), nebeščí m. nebesčí (L 13,19), posěď m. pošěď (L 14,10), písného m. picného (L 15,30), služiž m. slúžiž (L 17,8), střětú m. střětu (L 17,12), vzdvihú m. vzdvihu (L 17,13), bude m. nebude (L 18,7), tryžňován m. tryznován (L 18,32), přivésti n. přivesti (L 18,40), shledati m. shlédati (L 19,10), králevstvie m. královstvie (L 19,15), pásnici m. pasnici (L 19,20), nevěřili m. neuvěřili (L 20,5), jisti m. jísti (L 20,6), pomlkú m. pomlku (L 20,26), Žaltář m. žaltář (L 20,42), miestech m. městech (L 21,11), zstíhají m. zstihají (L 21,12), poprávcě m. popravcě (L 21,12), pošpíléváchu m. pošpíleváchu (L 22,63), uvedú m. uvedu (L 22,66), toho m. tohoto (L 23,14), zastáchu m. zastachu (L 23,23), vzvolenec m. zvolenec (L 23,35), vzpoměňte m. vzpomeňte (L 24,6), počnúce m. počnúc (L 24,47)

V transkripci se řídíme obecně uznávanými edičními pravidly. Emendujeme pouze ojedinělé zjevné chyby, jako jsou vynechaná písmena apod. Na písařovy opravy neupozorňujeme. Vzhledem ke stáří památky a k pravidelnosti jevu neodstraňujeme jotaci v krátkých slabikách. Z hláskoslovných změn zachováváme např. změnu c > tc (např. ovotcě) a přehlásku o > ě (např. vrabciev, králevstvie).

Vynechaný text oproti předloze doplňujeme podle Bible litoměřicko-třeboňské (dále BiblLitTřeb, 1. díl, Litoměřice, Státní oblastní archiv v Litoměřicích, fond Biskupské sbírky Litoměřice, sign. BIF 3.2), přestože tento pramen byl již na četných místech opraven korektorem (srov. Kyas 1981, s. 33), v poznámce připojujeme znění klementinské Vulgáty (The Clementine Vulgate Project). Pokud je v BiblLitTřeb dané místo zasaženo korektorem, opravujeme nebo doplňujeme text podle Bible drážďanské. Jedná-li se však o text, který je vypuštěn i ve variantních latinských pramenech, tuto skutečnost uvádíme pouze v poznámce (+ lat., nemá var.). Dále upozorňujeme na přidaný text nemající oporu v klementinské Vulgátě (navíc oproti lat.), případně připojujeme variantní latinské znění daného místa (var.) podle kritické edice Nouum testamentum D. N. Iesu Christi Latine secundum editionem Hieronymi, I (1889–1898).

Text dělíme na verše a odstavce podle klementinské Vulgáty. V členění textu na kapitoly respektujeme stav v rukopisu, třebaže se liší od Vulgáty: tradiční předmluva k Lukášovu evangeliu, která se stala integrální součástí biblického textu (L 1–4), nebyla jako většina biblických předmluv v první redakci přeložena.[3] Srov. Staročeské biblické předmluvy, s. 84.

Literatura

Boháček, Miroslav – Čáda, František (1994): Beschreibung der mittelalterlichen Handschriften der Wissenschaftlichen Staatsbibliothek von Olmütz, Köln.

The Clementine Vulgate Project, dostupné na WWW: http://vulsearch.sourceforge.net (citován stav z 31. 1. 2020).

Kyas, Vladimír (1971): První český překlad bible, Praha.

Kyas, Vladimír (1981): Staročeská Bible drážďanská a olomoucká I, Praha.

Kyas, Vladimír (1997): Česká bible v dějinách národního písemnictví, Praha – Velehrad.

Staročeské biblické předmluvy (2019), Kateřina Voleková – Andrea Svobodová (eds.), Praha.

Voleková, Kateřina (2017): Muzejní zlomek s opisem Evangelia sv. Matouše s homiliemi, in: Listy filologické 140 (1–2), s. 247–257.

logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 7 měsíci a 29 dny; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).