[Bible olomoucká, Píseň písní]
editor: Michalcová, Anna; Voleková, Kateřina
Vědecká knihovna v Olomouci (Olomouc, Česko), sign. M III 1/II. 1417

oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., Praha 2021–2022

Tato edice je autorské dílo chráněné ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, a je určena pouze k nekomerčním účelům.

Obecné ediční zásady

Elektronické edice jsou pořizovány výhradně z rukopisů, prvotisků a starých tisků z období 13.–18. století (resp. 1780; v odůvodněných případech jsou možné přesahy i za uvedené rozmezí). Při jejich vytváření je uplatňován kritický přístup k vydávanému textu. Texty jsou transkribovány, tj. převedeny do novočeského pravopisného systému, s tím, že jsou respektovány specifické rysy soudobého jazyka. Elektronické edice vznikají na akademickém pracovišti zabývajícím se lingvistickým výzkumem, proto je kladen mimořádný důraz na interpretaci a spolehlivý záznam jazyka památky.

Transkripce textů se řídí obecně uznávanými edičními pravidly, jimiž jsou pro období staré a střední češtiny zejména texty Jiřího Daňhelky Směrnice pro vydávání starších českých textů (Husitský Tábor 8, 1985, s. 285–301), Obecné zásady ediční a poučení o starém jazyce českém (in: Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1957, s. 25–35) a Obecné zásady ediční a poučení o češtině 15. století (in: Výbor z české literatury doby husitské. Svazek první. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1963, s. 31–41) a text Josefa Vintra Zásady transkripce českých textů z barokní doby (Listy filologické 121, 1998, s. 341–346). Tato obecná pravidla jsou přizpůsobována stavu a vlastnostem konkrétního textu. Při transkripci textu editor dbá na to, aby svou interpretací nesetřel charakteristické rysy jazyka a textu, zároveň však nezaznamenává jevy, které nemají pro interpretaci textu či jazyka význam (tj. např. grafické zvláštnosti textu). Tyto obecné ediční zásady jsou v elektronické edici doplněny o specifickou ediční poznámku vážící se ke konkrétnímu textu.

Součástí elektronických edic je textověkritický a poznámkový aparát, jehož obsah a rozsah je zcela v kompetenci jednotlivých editorů. Bez výjimek jsou v kritickém aparátu zaznamenány všechny zásahy do textu, tj. emendace textu (uvozené grafickou značkou ]). Uzná-li to editor za vhodné, může k vybraným úsekům uvádět také transliterované znění předlohy (v tomto případě následuje transliterovaná podoba za dvojtečkou). Pravidelně jsou zaznamenávány informace týkající se poškození či fragmentárnosti předlohy, nejistoty při interpretaci textu atp. Naopak výjimečně jsou zachyceny mezitextové vztahy.

Elektronické edice neobsahují slovníček vykládající méně známá slova. K tomuto účelu slouží slovníky zapojené do jednotného vyhledávacího systému Vokabuláře webového (http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx), případně též slovníky nezapojené do tohoto vyhledávání (http://vokabular.ujc.cas.cz/zdroje.aspx).

V širším kontextu a podrobněji jsou uplatňované ediční zásady popsány v práci Aleny M. Černé a Borise Lehečky Metodika přípravy a zpracování elektronických edic starších českých textů (ke stažení zde), kterou v roce 2016 certifikovalo Ministerstvo kultury ČR.

Komentář editora k textu

Bible olomoucká

Bible olomoucká (dále též BiblOl) je zástupcem prvoredakčního staročeského překladu – většina jejího textu až na dílčí revize odpovídá prvotnímu překladu z 50. let 14. století. Výjimkou jsou zde epištoly a Apoštolské skutky, které spadají již do redakce druhé, odlišný je však také Žaltář a celé Matoušovo evangelium (Kyas 1997, s. 42).

1. Dochování, popis pramene

Bible olomoucká z roku 1417, která je uložena ve Vědecké knihovně v Olomouci, je rozdělena do dvou svazků (1. svazek: signatura M III 1/I, 290 ff., Gn–Ps; 2. svazek: signatura M III 1/II, 289 ff., Pr–Ap). Pergamenový rukopis o velikosti 50 × 33 cm je zapsán gotickou minuskulí ve dvou sloupcích. Několik listů bible chybí.[1] Pro podrobnější popis viz Boháček – Čáda 1994, s. 608n, http://dig.vkol.cz/dig/miii1i/popis.htm, http://dig.vkol.cz/dig/miii1ii/popis.htm. Text byl bohatě iluminován, z původních 79 miniatur se dodnes dochovalo 76.

Rukopis je v digitalizované formě přístupný v digitální knihovně Vědecké knihovny v Olomouci a na Manuscriptoriu.[2] Dostupné na WWW: http://www.digitalniknihovna.cz/vkol/view/uuid:7d53bba8-bb77-440a-be95-3ab26eac4682?page=uuid:b9ad48ed-451a-46c7-b871-09fba6f91a4e (citován stav z 31. 1. 2020); http://www.digitalniknihovna.cz/vkol/view/uuid:222857fc-4087-4261-9a35-f79ceb79951d?page=uuid:844c2454-0dc7-4b30-889a-5c8f74736b88 (citován stav z 31. 1. 2020); http://www.manuscriptorium.com/apps/index.php?direct=record&pid=AIPDIG-VKO___M_III_1_I___2DRPLSF-cs (citován stav z 31. 1. 2020); http://www.manuscriptorium.com/apps/index.php?direct=record&pid=AIPDIG-VKO___M_III_1_II__1C75B1E-cs (citován stav z 31. 1. 2020).

2. Specifika biblického překladu

Bible olomoucká se řadí k první redakci staročeského překladu bible a je považována za zástupce její mladší verze. První překlad vznikl zřejmě v období 50. nebo 60. let 14. století (Sichálek 2017, s. 78–79) a jedná se o výrazný mezník v kulturních dějinách společnosti, neboť staročeský překlad byl třetí překlad kompletní bible do mateřského jazyka po francouzském a italském.

Překladu první redakce se účastnilo asi deset odborníků, které je možné rozdělit do dvou skupin podle některých typických termínů. První skupina užívala většinou starších názvů: sacerdos – pop, benedictus – blahoslavený apod., druhá skupina překládala sacerdos – kněz, benedictus – požehnaný apod. Kvalita překladu byla závislá na jednotlivých překladatelích, v celku se však jednalo o překlad poměrně zdařilý, bez zbytečných neologismů, zároveň často spíše volný, jelikož hlavním cílem byla srozumitelnost (Kyas 1997, s. 43–44). Překladatel Písně písní se označuje jako překladatel třetí a spadá do první překladatelské skupiny. Vystačil si s poměrně běžnou zásobou slov, místy však užíval méně známých výrazů, zřejmě dialektismů. Nevkládal do textu interpolované výklady, které byly u ostatních překladatelů uvozeny výrazem točíš, a jen v několika případech uvádí vysvětlivky (Ct 1,11: drahé kořenie mé, ješto slóve nardus). Překladatel Písně písní zřejmě mohl oproti didaktickým knihám plně rozvinout své básnické dovednosti, po způsobu lyriky užívá mnoha zdrobnělin, např. Ranila jsi srdce mé, sestřičko má, choti má, ranila jsi srdce mé jedním očkem tvým a jedním vláskem na tvéj šíji (Ct 4,9; Kyas 1971, s. 33–36).

3. Ediční zpracování

Bible olomoucká byla jedním ze základních rukopisů kritické edice první redakce staročeského překladu bible, kterou připravil Vladimír Kyas (1. díl: Evangelia vyšel v roce 1981, 2. díl: Epištoly, Skutky apoštolů, Apokalypsa v 1985, 3. díl: Genesis–Esdráš v 1988, 4. díl Tobiáš–Sirachovec dokončen J. Pečírkovou v 1996); poslední díl byl připraven kolektivem pracovnic oddělení vývoje jazyka ÚJČ AV ČR pod vedením Jaroslavy Pečírkové (5. díl, 1. část: Izaiáš–Daniel, 2. část: Ozeáš – 2. Makabejská 2009). Text biblických předmluv byl zveřejněn také v kritické edici těchto textů (Staročeské biblické předmluvy, 2019; Prol. ad Gn, Prol. 4 ad Mt, Prol. 2 ad 1 C, Prol. 3 ad 2 C, prol. 2 ad G, Prol. ad E, Prol. 2 ad Ph, Prol. 2 ad C, Prol. ad 1 Th, Prol. ad 2 Th, Prol. ad 1 T, Prol. ad 2 T, Prol. ad Tt, Prol. ad Phm, Prol. ad Hb: různočtení). Jednotlivé biblické knihy jsou postupně zveřejňovány v rámci edičního modulu Vokabuláře webového.[3] Srov. [Bible olomoucká, Matoušovo evangelium]. Ed. Hořejší, Michal, Svobodová, Andrea, Voleková, Kateřina. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., oddělení vývoje jazyka 2019 [cit. 21. 9. 2021]. Dostupné z: http://vokabular.ujc.cas.cz/moduly/edicni/edice/{da323f7a-165d-46e1-a92b-ad7a7feb3873}/; [Bible olomoucká, Markovo evangelium]. Ed. Svobodová, Andrea, Voleková, Kateřina. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., oddělení vývoje jazyka 2020 [cit. 21. 9. 2021]. Dostupné z: http://vokabular.ujc.cas.cz/moduly/edicni/edice/{d36ff370-155b-4811-8b3b-37f512e3e810}/. Edice Písně písní byla zpracována v rámci diplomové práce Jazykový rozbor českých překladů Písně písní před Biblí kralickou Anny Michalcové obhájené roku 2021 v Ústavu českého jazyka a teorie komunikace Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

3.1 Píseň písní

Píseň písní se nachází v druhém svazku Bible olomoucké na ff. 14va až 16vb. V textu se na rozdíl od ostatních staročeských redakcí neobjevují rubriky (titulky), které většinou uvozují jednotlivé části na základě mystického pojetí (např. Hlas Kristóv, Hlas cierkve).

Předložená edice je novým zpracováním textu obsaženém v kritické edici Staročeská Bible drážďanská a olomoucká (1996, s. 426–437). V poznámkovém aparátu poukazujeme na místa, která jsou dle našeho názoru v kritické edici interpretována chybně, a na místa, u nichž jsme se od interpretace v kritické edici odchýlili, navzdory tomu, že ji nepovažujeme za nutně nesprávnou. Na zásahy do větných celků a užití interpunkce s ohledem na přiměřenost poznámkového aparátu neupozorňujeme. Opíráme se o převod Kyasovy edice do elektronické podoby, který pro staročeskou textovou banku Vokabuláře webového připravila Hana Kreisingerová.

3.1.1 Forma zápisu, písař a pravopis

Píseň písní je psána jedním písařem, který užívá spřežkový pravopis s prvky pravopisu primitivního a diakritického. Zápis některých hlásek je rozkolísaný. Hláska c bývá zapsána grafémy c nebo cz. Hláska č je zaznamenána spřežkami cz, czz (Czzrna /Črná/ BiblOl 14va) nebo (holubicżko /holubičko/ BiblOl 14vb). Hláska ř je pravidelně psána spřežkou rz. Hláska bývá psána grafémy ſ nebo s, hláska š může být zapsána grafémy ſ, ſſ, ſs nebo sſ. Hláska ž je psána grafémy zz (krzyzzela /křížela/ BiblOl 15rb) nebo ż (neżli /nežli/ BiblOl 14va). K označení kvantity jsou někdy užity gemináty (např. maſtij /mastí/ BiblOl 14vb, gynee /jiné/ BiblOl 15rb). Na počátku jednotlivých kapitol se nacházejí zdobené červené nebo modré kaligrafické iniciály. Začátky vět jsou signalizovány velkými písmeny, jež jsou podbarvena žlutou barvou. Text je členěn na věty a větné úseky tečkami.

3.1.2 Ediční zásady

V transkripci se řídíme obecně uznávanými edičními pravidly, ve zkratce upozorníme na některé specifické jazykové jevy staročeského textu. Respektujeme např. případy ztráty jotace ie > é (např. přételnice Ct 2,13), disimilaci souhláskových skupin (např. ovotce Ct 2,3), neutralizaci znělosti na konci slov (např. stoch Ct 7,2) a nominativní tvar ja-kmenových feminin na místě vokativu (např. přietelnicě Ct 1,14).

Emendujeme pouze písařské chyby, jako jsou vynechaná písmena, případy nenáležité jotace apod. Na ojedinělé opravy provedené samotným písařem neupozorňujeme. Vynechaný text oproti předloze doplňujeme podle Bible drážďanské, případně podle Bible litoměřicko-třeboňské,[4] Třeboň, Státní oblastní archiv v Litoměřicích, fond Biskupské sbírky Litoměřice, sign. BIF 3.2 ff. 47v–50r. pokud příslušná pasáž není v Bibli drážďanské zachována, v poznámce připojujeme znění klementinské Vulgáty.[5] The Clementine Vulgate Project, dostupné na WWW: http://vulsearch.sourceforge.net/html/Ct.html; citován stav z 31. 8. 2021. Na chybějící text oproti latinské předloze, který nelze doplnit z variantního pramene, upozorňujeme v poznámce (+ lat.). Jedná-li se však o text, který je vypuštěn i ve variantních latinských pramenech, tuto skutečnost uvádíme pouze v poznámce (+ lat., nemá var.). Dále upozorňujeme na přidaný text nemající oporu v klementinské Vulgátě (navíc oproti lat.), případně připojujeme variantní latinské znění daného místa (var.) podle kritické edice Biblia Sacra iuxta Latinam vulgatam versionem ad codicum fidem XI (1962).

Text dělíme na verše a odstavce podle klementinské Vulgáty. Členění Písně písní na kapitoly se v Bibli olomoucké liší jen v případě začátku šesté kapitoly, která začíná veršem 5,17 (posledním veršem předchozí kapitoly). Přímou řeč v Písni písní označujeme v souladu s kritickou edicí Staročeská Bible drážďanská a olomoucká, IV: Tobiáš–Sirachovec (1996, s. 426–437).

Literatura

Biblia Sacra iuxta Latinam vulgatam versionem ad codicum fidem […], XI, Romae 1962.

The Clementine Vulgate Project, dostupné na WWW: http://vulsearch.sourceforge.net (citován stav z 19. 8. 2021).

Daňhelka, Jiří (1985): Směrnice pro vydávání starších českých textů, Husitský Tábor 8, s. 285–301.

Chrám věd a múz: 450 let Vědecké knihovny v Olomouci (2016): Jana Hrbáčová – Rostislav Krušinský (eds.), Olomouc.

Kyas, Vladimír (1997): Česká bible v dějinách národního písemnictví, Praha – Řím.

Michalcová, Anna (2021): Jazykový rozbor českých překladů Písně písní před Biblí kralickou, nebuplikovaná diplomová práce, Praha, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav českého jazyka a teorie komunikace.

Sichálek, Jakub (2017): European Background: Czech Translations, in: Wycliffite Bible. Origin, History and Interpretation, Elisabeth Solopova (ed.), Leiden – Boston, s. 66–84.

Staročeská Bible drážďanská a olomoucká, IV: Tobiáš–Sirachovec (1996), Vladimír Kyas – Věra Kyasová – Jaroslava Pečírková (eds.), Praha.

Staročeské biblické předmluvy (2019), Kateřina Voleková – Andrea Svobodová (eds.), Dolní Břežany.

Práce používá data, které poskytuje výzkumná infrastruktura LINDAT/CLARIAH-CZ (https://lindat.cz) podporovaná Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (projekt č. LM2018101).

1 Pro podrobnější popis viz Boháček – Čáda 1994, s. 608n, http://dig.vkol.cz/dig/miii1i/popis.htm, http://dig.vkol.cz/dig/miii1ii/popis.htm.
2 Dostupné na WWW: http://www.digitalniknihovna.cz/vkol/view/uuid:7d53bba8-bb77-440a-be95-3ab26eac4682?page=uuid:b9ad48ed-451a-46c7-b871-09fba6f91a4e (citován stav z 31. 1. 2020); http://www.digitalniknihovna.cz/vkol/view/uuid:222857fc-4087-4261-9a35-f79ceb79951d?page=uuid:844c2454-0dc7-4b30-889a-5c8f74736b88 (citován stav z 31. 1. 2020); http://www.manuscriptorium.com/apps/index.php?direct=record&pid=AIPDIG-VKO___M_III_1_I___2DRPLSF-cs (citován stav z 31. 1. 2020); http://www.manuscriptorium.com/apps/index.php?direct=record&pid=AIPDIG-VKO___M_III_1_II__1C75B1E-cs (citován stav z 31. 1. 2020).
3 Srov. [Bible olomoucká, Matoušovo evangelium]. Ed. Hořejší, Michal, Svobodová, Andrea, Voleková, Kateřina. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., oddělení vývoje jazyka 2019 [cit. 21. 9. 2021]. Dostupné z: http://vokabular.ujc.cas.cz/moduly/edicni/edice/{da323f7a-165d-46e1-a92b-ad7a7feb3873}/; [Bible olomoucká, Markovo evangelium]. Ed. Svobodová, Andrea, Voleková, Kateřina. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., oddělení vývoje jazyka 2020 [cit. 21. 9. 2021]. Dostupné z: http://vokabular.ujc.cas.cz/moduly/edicni/edice/{d36ff370-155b-4811-8b3b-37f512e3e810}/.
4 Třeboň, Státní oblastní archiv v Litoměřicích, fond Biskupské sbírky Litoměřice, sign. BIF 3.2 ff. 47v–50r.
5 The Clementine Vulgate Project, dostupné na WWW: http://vulsearch.sourceforge.net/html/Ct.html; citován stav z 31. 8. 2021.
logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 15 lety, 6 měsíci a 8 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).